Domů     Jak vypadá ligr, zorse nebo velfín? Seznamte se!
Jak vypadá ligr, zorse nebo velfín? Seznamte se!
11.3.2021

K mezidruhovému křížení zvířat příliš často nedochází, alespoň ne ve volné přírodě. Ale když se tak už stane, vznikají fascinující stvoření, která však nebývají příliš životaschopná. Jaké hybridy můžete potkat, co je ohrožuje a proč vznikají? 

Ligr (úvodní foto)

Otec: lev, matka: tygřice 

Délka: 3 až 3,6 m

Váha: přes 400 kg

Dožití: v průměru 13 až 18 let

U kočkovitých šelem, chovaných v zajetí (zoo, cirkusy), může dojít k mezidruhovém křížení. Když se zkříží lev s tygřicí, vznikne ligr. Ten je považován za největší kočkovitou šelmu na světě.

Aktuálně toto prvenství drží ligr Hercules, narozený roku 2001, který žije v americké Jižní Karolíně v safari. Hercules dělá čest svému jménu získanému po antickém silákovi. Na délku měří 332 cm a váží úctyhodných 418 kg.

Ligři mají plavou barvu srsti jako lvi, na ní pak pruhy jako tygři, jen světlejší. Samci mohou, ale nemusejí mít hřívu. Pokud ji mají, není tak mohutná jako u lvů.

Za velikost platí plodností

Ligři jsou větší než rodiče, za což mohou hybridní geny, a rostou zhruba do šesti let věku. Samci bývají zpravidla neplodí, i když mají stejnou hladinu testosteronu jako jejich lví otci. Naopak samice neplodné nebývají.

Ligři se dožívají zhruba 13 až 18 let, výjimečně až 20. Rekordmankou je pak samice Shasta ze zoo v Salt Lake City, která žila úctyhodných 24 let.

Zorse

Otec: zebra, matka: kůň

Výška: 1,3–1,6 m

Váha: 230–450 kg

Dožití: 15 až 30 let

Dojde-li ke zkřížení samce zebry s koňskou klisnou, vznikne mládě zorse. Bývá velmi podobné matce, jen menší a s tmavými pruhy, nejvýraznějšími na nohách a zádech zvířete.

Vzhledem k tomu, že existují 3 poddruhy zeber a téměř 300 plemen koní domácích, zorse se mohou velmi lišit co do velikosti i barvy.

Zorse mívají krátkou hrubou srst hnědé až černé barvy, velkou hlavu s dlouhou tlamou, vztyčené uši a velké tmavé oči s dlouhými řasami. Díky zebřímu otci bývá mládě velmi odolné vůči chorobám a parazitům, jež běžně postihují koně.

Stejně jako u každé zebry, i u zorse má každé zvíře jedinečný vzor pruhů, který je tak stejně unikátní jako lidský otisk prstu. FOTO: Fährtensleser/ Wikimedia Commons/ CC-BY-SA 4.0
Stejně jako u každé zebry, i u zorse má každé zvíře jedinečný vzor pruhů, který je tak stejně unikátní jako lidský otisk prstu. FOTO: Fährtensleser/ Wikimedia Commons/ CC-BY-SA 4.0

Kůň odolný vůči spavé nemoci 

Zorse mají skvělý zrak i sluch, mládě se do několika hodin od narození postaví na nohy, které má neuvěřitelně dlouhé, prakticky dospělé délky. Zorse bývají zdravá a odolná zvířata, a tak mohou žít i více než 30 let, ale bývají neplodná.

Ke křížení zebry s klisnou nedochází samovolně, experimenty byly populární už na začátku 20. století v Anglii a Africe, a to ve snaze vytvořit koně odolného vůči mouše tse tse přenášející spavou nemoc, neboť právě zebry jsou proti ní přirozeně imunní.

Kojotovlk

Otec: vlk, matka: kojot

Délka: 1,2–1,5 m

Váha: 16–20 kg

Dožití: 3–5 let ve volné přírodě, v městských oblastech až 10 let

Kojotovlk je zvíře obývající Severní Ameriku, má se za to, že vznikl křížením západních kojotů a východních vlků. První jedinec se objevil v jižním Ontariu už na začátku 20. století, když do oblasti přišli kolonisté z Evropy a začali kácet zdejší lesy.

Místním šelmám, tedy kojotům a vlkům, se začaly zhoršovat životní podmínky, a tak vymíraly. I proto se začaly křížit mezi sebou. Kojotovlk byl však poprvé popsán až roku 1969, do té doby se lidé domnívali, že jde zkrátka jen o velkého kojota.

DNA kojotovlka je z 25 % tvořeno vlkem, ze 66 % kojotem, zbývající geny patří divokému psovi. FOTO: ForestWander/Creative Commons/CC BY-SA 3.0 us
DNA kojotovlka je z 25 % tvořeno vlkem, ze 66 % kojotem, zbývající geny patří divokému psovi. FOTO: ForestWander/Creative Commons/CC BY-SA 3.0 us

Kojotovlci jsou plodní!

V severovýchodní části USA a jihovýchodní části Kanady žijí kojotovlci dodnes, obývají travnaté pláně, lesy, rokle a oblasti kolem potoků. Jsou větší než kojoti ale menší než vlci. Mají silnou srst, která může být světlá až tmavočerná.

Jejich lebka je velká, široká a se silnými čelistmi. Stavbou je jejich tělo vlčí. Jsou to vrcholoví predátoři, na rozdíl od samotářských kojotů loví stejně jako vlci ve smečkách. Jejich vytí je kombinací vlčího a kojotího.

Na rozdíl od jiných kříženců jsou kojotovlci velmi plodní. Inteligenci pak zdědili po kojotech.

Velfín

Otec: kosatka černá, matka: delfín skákavý

Délka: 3,6–6,7 m

Váha: kolem 270 kg

Dožití: 40 let

Jak kosatka černá, tak delfín skákavý žijí v teplých vodách mírného až tropického pásu, takže se často setkávají i ve volné přírodě. Přes rozdílnou velikost jsou tyto druhy schopny se společně pářit, ale dochází k tomu velice vzácně.

Většinou ve chvíli, kdy je populace jednoho z druhů ohrožena. Vzniklí velfíni jsou proto extrémně vzácní tvorové. Mají tmavě šedou kůži (dokonalá směs šedé kůže delfína a černé kůže „falešné“ kosatky). Velikost delfína přesáhnou zhruba v roce věku, bývají však menší než kosatky.

Název „velfín“, značící zkřížení velryby s delfínem, je nesprávné, protože kosatka černá patří do čeledi delfínovitých, nikoli mezi velryby! FOTO: Shutterstock.com
Název „velfín“, značící zkřížení velryby s delfínem, je nesprávné, protože kosatka černá patří do čeledi delfínovitých, nikoli mezi velryby! FOTO: Shutterstock.com

Když se velfíni páří s delfíny

Nejstarším známým velfínem je Kekaimalu, samice narozená v roce 1985 na Havaji, kde žije dodnes. Tito kříženci jsou plodní a páří se ochotně s delfíny. Samicím však déle trvá (asi do 9 let), než se u nich vyvinou mateřské instinkty.

Mládě pak kojí do věku 9 měsíců věku. Velfíni mají 66 zubů, přičemž kosatky jich mají 44 a delfíni skákaví 88. Živí se rybami. Nedávno došlo k pozorování jiného křížence z čeledi delfínovitých, potomka vzniklého zkřížením delfína drsnozubého a elektry tmavé.

Cama

Otec: velbloud, matka: lama

Výška: 1,25–1,4 m

Váha: 50–70 kg

Dožití: zatím není známo, odhaduje se minimálně 20 let

Vzhledem k tomu, že dospělý velbloud může vážit až šestkrát více než dospělá lama, ke křížení ve volné přírodě u nich nedochází. První cama tak byla výsledkem cílené inseminace. Došlo k ní v roce 1997 v reprodukčním centru v Dubaji.

Cílem bylo vytvořit zvíře s vysokou produkcí vlny a se sílou, velikostí a spolupracující povahou velblouda. Lamí samice tak byla oplodněna velbloudím spermatem, opačné pokusy neprodukovaly žádné životaschopné potomky.

Společný prapředek velbloudů a lam obýval před 30 miliony let Severní Ameriku, odkud zamířil přes Aljašku a Sibiř do Mongolska. FOTO: Alamy.com
Společný prapředek velbloudů a lam obýval před 30 miliony let Severní Ameriku, odkud zamířil přes Aljašku a Sibiř do Mongolska. FOTO: Alamy.com

Problémová povaha, krátká vlna a žádný hrb

První cama se narodila 14. ledna 1998, šlo o samce, který však měl extrémně špatnou povahu. Další pak byla samice Kamilah, která přišla na svět v roce 2002. Roku 2008 se pak narodila další pětice cam.

Jsou to býložravá zvířata po otci zvyklá vypít velké množství vody naráz a pak bez ní dlouhou dobu vydržet. Jejich srst dosahuje délky 6 cm, zatímco u lam může mít 8 až 25 cm. Zvíře je oproti rodičům poměrně subtilní a nijak vysoké, nemá rovněž hrb.

Pizzly

Otec: lední medvěd, matka: grizzly

Délka: 2–3 m

Váha: až 680 kg

Dožití: zřejmě 20–30 let

Ačkoliv měli grizzlyové a polární medvědi ještě před 250 000 lety společného předka, jejich kříženec, medvěd pizzly, je důsledkem klimatických změn.

Kvůli tání severských ledovců se totiž lední medvědi přesunují na pevnou zem, ač jejich útočištěm bylo vždy zamrzlé moře. Naopak kvůli oteplování moře v Arktidě se na sever přesouvají lososi, které loví grizzlyové, a oni s nimi.

Proto došlo k setkání těchto dvou druhů medvědů a k jejich mezidruhovému křížení. Poprvé byl jejich potomek ve volné přírodě spatřen v roce 2006.

Pokud je otec grizzly a matka lední medvědice, nazývá se vzniklý kříženec grolar. FOTO: Corradox/Creative Commons/CC BY-SA 3.0
Pokud je otec grizzly a matka lední medvědice, nazývá se vzniklý kříženec grolar. FOTO: Corradox/Creative Commons/CC BY-SA 3.0

Životní útrapy nezdařeného křížence

Medvěd pizzly má bílou srst s hnědými skvrnami a hrb jako grizzly. Nese znaky obou svých předků, které mu však vlastně škodí. Má krátký krk, takže na rozdíl od ledního medvěda se mu špatně loví v hlubší vodě, a ani plavat nesvede jako on.

Po ledu se mu špatně chodí kvůli dlouhým drápům zděděným po grizzlym. Navíc má holá chodidla, takže ho přitom zebou nohy, a celkově je méně odolný vůči mrazu než lední medvěd. I přesto se tento kříženec může dál úspěšně množit.

Foto: Wikimedia Commons, Shutterstock.com, úvodní foto Andi Carvin / Creative Commons / CC BY-SA 2.5
Související články
Věda a technika
Zdánlivě neškodná panda: Mírumilovný vegetarián s kruhy pod očima
Za sklem se tísní desítky lidí, někteří nadšeně vytahují mobily a zběsile fotí. Na druhé straně si v klidu vysedává robustní pandí samec. S nezájmem chroupá bambus, když mu potrava dojde, stačí se převalit na bok a natáhnout pracku. Život pandy má do akčnosti hodně daleko. Když se řekne panda velká, většině populace okamžitě vytane na mysl […]
Věda a technika
Kolt: Kdo sestrojil nejlepšího přítele kovbojů i zlatokopů?
Osobní zbraň v dnešní době není vůbec žádná novinka. Ale již v 16. století bylo možné vlastnit malou mušketu. Nepatřila však ještě k příliš spolehlivým střelným zbraním a její nabíjení bylo zdlouhavé. První skutečně účinná malá zbraň vzniká až v Americe v 19. století. Otec všech pistolníků? Její vynálezce Samuel Colt (1814-1862) se o vědecké […]
Věda a technika
Problém jménem akné: Pomůže klid i lepší skladba jídelníčku
Acne vulgaris (česky trudovitost, případně trudovina), běžně nazývané akné, je jedno z nejčastějších chronických onemocnění kůže a vůbec nejčastější kožní onemocnění v pubertě. Nejméně jednou v životě akné postihne 85 až téměř celých 100 procent lidí. Akné je nejběžnější během puberty; obtěžuje více než 85 procent mladistvých a často bohužel přetrvává až do dospělosti. Příčinou […]
Věda a technika
Space Shuttle: Smělé plány nevyjdou
Píše se startu 28. ledna 1986. Den, který se do historie kosmonautiky zapíše černou tužkou. Raketoplán Challenger se odlepuje od země, ale pouhých 73 sekund od startu prohoří spoj mezi dvěma částmi SRB. Ten špičkou prorazí nádrž a ozve se exploze.   Dominový efekt na sebe nenechá čekat. Druhá exploze je likvidační. Na nebi zůstane […]
reklama
zajímavosti
Jak by měla vypadat kancelář budoucnosti?
Poslední globální kancelářská revoluce proběhla v sedmdesátých letech a zdá se, že nastává další. Je čas podívat se na nejnovější trendy, které se týkají práce mnoha kancelářských profesí. Těmi, které se věnují informačním technologiím počínaje, právníky, projektanty a redakcemi konče. Poslední globální kancelářská revoluce se sice rodí v Německu, ale do světa se jako novátorský koncept rozšíří […]
Překvapivá historie: Proč se chodilo na poutě?
Chtěli byste jít pěšky víc než tisíc kilometrů do slavného kostela? V některých dobách našich dějin bylo dlouhé putování na posvátná místa obvyklé. Proč se na ně lidé vydávali a co si od toho slibovali? V knihách, příbězích i pohádkách odedávna nacházíme zmínky o lidech, kteří v chatrném oděvu, s mošnou přes rameno a holí kamsi kráčejí. Jsou to poutníci. Přestože se v minulosti […]
Kde najdeme nejstarší město Evropy? Možná v Bulharsku…
Kolosální Athény, které by nás uhranuly již ve 3. tisíciletí před Kristem? Malebný portugalský Lisabon nebo snad krétská Chania? Hledání nejstaršího města Evropy přesunují archeologové úplně jinam – do Bulharska. A i tady má dva favority…     Kdo také louskal s baterkou pod peřinou Eduarda Štorcha (1878–1956), vzpomene si na Osadu Havranů s nádhernými […]
Sůl nad zlato? Kde se bere jedna z nejdůležitějších surovin?
Všichni tu scénu z legendární pohádky známe. Když moudrá princezna Maruška řekne svému otci-králi, že má pro ni cenu jako sůl, rozpoutá to nevídané události, během kterých se ukáže, jak moc je tato komodita důležitá. Je tomu tak ale doopravdy? A jak to vlastně s výrobou soli vypadalo dřív a jak je to dnes? Sůl je tady […]
reklama
historie
Je snad rod Kennedyů prokletý?
Kennedyové, prominentní americký klan, se vyznačují nejen významnými veřejnými a ekonomickými funkcemi, které zastávali od konce 19. století, ale také sérií tragických událostí, které postihly jejich členy. Proč je rodina Kennedyů stíhána jedním předčasným úmrtím za druhým? Tento kletbu provázející fenomén je třeba zkoumat z několika perspektiv. Nejznámějším z rodiny je bezesporu 35. prezident USA John […]
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
Na chodbách panuje nezvyklý ruch, do pracovny rektora doléhají ostré německé povely. Rychle vstane a pohotově dokráčí před budovu, kde zmerčí, jak nacisté nakládají nebohé studenty na korbu auta. Vzduch okamžitě zaplní dunivý profesorský hlas. Cesta k úspěchu je trnitá a pořádně klikatá. Své o tom ví také Bedřich Hrozný (1879-1952). Vědec, jenž rozluští chetitské písmo, […]
Dýmějový mor: Nelítostný revolucionář
Dýmějový mor, který ve 14. století zdevastuje Evropu, lze pojmenovat různě. Ovšem nazvali byste ho revolucionářem? Asi těžko. A přece jím, svým způsobem, je. Epidemie moru, která v polovině 14. Století pustoší Evropu a Asii, vyhubí podle 75 až 200 milionů lidí, což je přibližně třetina nebo v případě druhého údaje více než polovina obyvatel. Vylidní […]
Marie Terezie: Odhalujeme tajemství slavné panovnice
Marie Terezie byla vládkyní, jež po sobě zanechala odkaz, který výrazně ovlivnil budoucnost nejen naší země. To, že zavedla například povinnou školní docházku, je všeobecně známo. Jaký byl ale osobní život této slavné panovnice? V éře, kdy svět ovládali muži, byly ženy často odsouvány na okraj dějin. Ale jedna žena se odmítla podvolit osudu, odhodlaná […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
epochalnisvet.cz
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Nenávist a intriky zkrotila růžová barva
nejsemsama.cz
Nenávist a intriky zkrotila růžová barva
Nikdy bych nevěřila, že se ta zlá holka někdy změní. Byla sobecká, povýšená, nikomu nepřála nic dobrého. Jednou změnila šatník a stal se snad zázrak. Už jako malá bývala Martina zlá a sobecká. Slyšela jsem o ní jen to nejhorší, a to nejen od spolužaček, ale i od její starší sestry Agáty. Byl to užalovaný, rozmazlený fracek. V dětství si vybrečela
Kamenné řady u Kounova: Vyzařují tajemnou energii?
enigmaplus.cz
Kamenné řady u Kounova: Vyzařují tajemnou energii?
Řady tvořené více než 2000 neopracovanými kameny s nejasným posláním jsou dnes největší megalitickou památkou Česka. A zřejmě také jednou z našich největších záhad. Jeden z nejzáhadnějších kamennýc
Měsíční kamínek splnil tajné přání?
skutecnepribehy.cz
Měsíční kamínek splnil tajné přání?
Byl to žertík, kterým jsem všechny zaskočila. Nakonec jsem ale byla zaskočena já. Splnil snad kamínek na mém krku moje slova? V  tom malém městečku na jihu Moravy jsme se ocitli s přítelem náhodou. Ten kámen na tržišti mě zaujal hned, jak jsem ho uviděla. Když jsem ho vzala do ruky, už jsem se ho nemohla vzdát.
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
7 zásadních momentů v dějinách Afroameričanů: Prezident poslal proti rasistickému guvernérovi vojáky
historyplus.cz
7 zásadních momentů v dějinách Afroameričanů: Prezident poslal proti rasistickému guvernérovi vojáky
V ulicích Birminghamu v americké Alabamě je opět rušno. Nejdřív je slyšet rána a pak jako domek z karet padá k zemi jeden příbytek afroamerické rodiny. Následně je zdemolován kostel, v němž se černoši setkávají. Obyvatelé tmavé pleti v „Bombinghamu“, jak se městu v 50. a 60. letech minulého století říká, nejsou před řáděním Ku-klux-klanu v bezpečí.  
V Dubaji plánují vysadit 100 milionů stromů. Pomůže to dostatečně v kompenzaci emisí uhlíku?
iluxus.cz
V Dubaji plánují vysadit 100 milionů stromů. Pomůže to dostatečně v kompenzaci emisí uhlíku?
Připravte se na novou podobu Dubaje. Město, které již teď září jako drahokam na Blízkém východě, nyní plánuje projekt, který ho nejen povznese, ale také obohatí jeho ekosystém. Dubaj Mangroves, ambici
Zemřela herečka Simona Postlerová (†59)
nasehvezdy.cz
Zemřela herečka Simona Postlerová (†59)
V křehké tmavovlásce Simoně Postlerové (†59) byla vždy ohromná síla. Musela se rozloučit se životní láskou. Čelila i dalším vážným problémům, přesto se stále usmívala. Kdyby se vyplnil její dětský
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Časté užívání marihuany může zvyšovat riziko infarktu, naznačuje studie
21stoleti.cz
Časté užívání marihuany může zvyšovat riziko infarktu, naznačuje studie
Podle studie zveřejněné v časopise The Journal of the American Heart Association je u lidí, kteří často kouří marihuanu, vyšší riziko infarktu a mrtvice. Článek je analýzou každoročního průzkumu ameri
Špenát: Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
panidomu.cz
Špenát: Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
… králem všech květin je špenát, zpíval kdysi slavný zpěvák. Špenát je ale vskutku populární listová zelenina, která se používá téměř ve všech světových kuchyních. Z dětství si jej určitě pamatujete jako poměrně neoblíbenou přílohu k masu a naopak milované jídlo Pepka námořníka, kterému plechovka špenátu vždycky spolehlivě pomohla dodat mimořádné síly. Vědci docela nedávno