Nic netušící moucha usedá na list a je to to poslední, co udělá. Čepele listu na pohyb zareagují svým sklopením a zubovité výběžky kořist uvězní v pevném sevření. Drobný tvor se stává obětí masožravé rostliny.

Mucholapka podivná (Dionaea muscipula) je masožravá rostlina, která je schopna ulovit hmyz jedním rychlým pohybem listu. Je opravdu zdatným lovcem, využívající při tom čepele listu, které připomínají otevřenou mušli. V pěstitelství patří mezi oblíbené a nenáročné druhy masožravých rostlin.

Smrtelně krásná

Mucholapka podivná spadá pod rostlinný druh Dionaea a není bez zajímavosti, že je jeho jediným druhem. Latinské rodové jméno je symbolicky odvozeno od jména římské bohyně lovu – Diany.

Poprvé rostlinu popsal v 18. století botanik John Ellis (1710/15-1776). Nebezpečný rostlinný mechanismus mucholapky podivné o století později fascinoval i anglického přírodovědce Charlese Darwina (1809-1882).

Svou jedinečnost si mucholapka vybudovala ohromnou variabilitou, projevující se v růstu, vzhledu a velikosti. Tvar listu má každá mucholapka jiný.

Kde ji hledat

V přírodě rostou nejčastěji v Severní Americe, zejména jim je domovem Severní a Jižní Karolína. Naneštěstí však dochází k úbytku jejich přirozených stanovišť, jakými jsou vlhká slatiniště a rašeliniště.

To způsobuje, že výskyt mucholapek podivných je v přírodě vzácný. Naštěstí se stala velmi oblíbenou u mnoha pěstitelů. Mucholapka potřebuje vlhko a sluneční paprsky.

Jak vypadá

Rostlina tvoří přízemní růžice listů o délce 4 až 12 centimetrů. Listové báze jsou cibulkovitého tvaru. Na řapíku sedí listová čepel, která tvoří onu past, která může mít až 4 centimetry. Smrtící past svým tvarem připomíná rozevřenou škebli.

Skládá se ze dvou částí, které jsou oválného tvaru a které svírají úhel asi 45°. Barevně můžou být celočervené či celozelené. Na přelomu jara a léta mucholapky rozkvétají ozdobnými bílými květy.

Lov

Mucholapka neloví pouze mouchy, jak její název značí. Potravou jí jsou i jiné hmyzí druhy jako např. mravenci, škvoři, pavouci a včely – prostě vše, co se chytí na lep.

Mucholapka totiž láká své oběti na sladký nektar, který je produkován a nabízen ze žláz na okrajích listů.

Lapací listy jsou tvořeny velmi jemnými senzory, které tvoří zpravidla šest citlivých chloupků, které, když se v rozmezí několika málo sekund pohybem podráždí, zalarmují rostlinu a ta oběti uvězní ve své kleci, tvořené tuhými špičatými výrůstky, čímž jim znemožní útěk.

Chloupky musí být aktivovány dvojím dotekem v intervalu od 2 do 20 sekund. Tím rostlina předchází zbytečnému vysílení, např. během deště.

V pasti

Pomocí chemických receptorů rostlina zjistí, jestli se nejednalo o planý poplach a zda skutečně kořist ulovila. Když je vnitřek prázdný, rostlina si to uvědomí do dvou dní.

Avšak pokud je potrava uvnitř, části lapacích listů se k sobě pevně přilnou a napustí dovnitř agresivní trávicí šťávy. Na vnitřním povrchu čepele se pak nalézají vstřebávací žlázy, které vstřebávají kořist 7 až 10 dní.

Po celém procesu trávení se listy rozevřou a jsou připraveny na další kořist. Tento princip lovu je rostlina schopna opakovat maximálně šestkrát, poté odumírá.

Zjistilo se, že když je hmyz v kontaktu se spouštěcím chlupem, probíhají čepelí určité elektrické vzruchy.