Rakouská spisovatelka Berta Zuckerkandlová pořádá 3. listopadu 1901 ve svém vídeňském domě večeři. Pozve na ni i hudebního skladatele Gustava Mahlera a Almu Schindlerovou, dceru malíře krajin Emila Schindlera. 

Po jídle se oba dostávají do vášnivé debaty:

Alma Schindlerová (1879–1964) vyčítá Gustavu Mahlerovi (1860–1911), že neposoudil její skladbu, kterou mu nechala poslat. Starý mládenec Mahler si poté uvědomuje, že se zamiloval. Několikrát Almu navštíví v domě její matky a při jednom setkání jí vyzná lásku.

Jenže dívka je zmatená. Má se vázat na o 19 let staršího člověka, jehož duše je pro ni hádankou? „Nevím, zda ho mám ráda, nebo ne, zda miluji slavného dirigenta nebo člověka,“ zapisuje si do deníku. Nakonec se ale rozhodne se za něj provdat.

Musíš mě činit šťastným

Mahler, který mezitím odjel dirigovat do Berlína, na její písemné rozhodnutí odpoví dopisem, v němž líčí své představy o společném životě. Čeká od ní, že se podřídí jeho představám. „Od této chvíle máš jen jedno poslání:

činit mě šťastným,“ napíše jí doslova. Vzdát se svého vlastního života v jeho prospěch? Navzdory tomu, že matka Almě tohle rozhodnutí rozmlouvá, dívka se s Mahlerem zasnoubí a veselka proběhne 9. března 1902 ve Vídni.

Potlačuje svoje přání

Už krátce po sňatku Alma ale poznává, co obnáší život se skladatelem.

Musí potlačovat svoje přání a starat se o domácnost. Porodí mu dvě dcery Marii Annu (1902–1907) a Annu Justinu (1904–1988). „Gustav žije svůj život a i já musím žít ten jeho. Nemohu se věnovat ani svému dítěti,“ stěžuje si.

Románek s architektem

Když skladatel v roce 1907 dostává smlouvu na dirigování v newyorské Metropolitní opeře, Alma se cítí v Americe sama. Není divu, že se zaplete s jedním klavíristou.

Jejich vztah se stává předzvěstí manželské krize, která naplno vypuká v roce 1910. Alma se tehdy v jihorakouských lázních Tobelbad seznámí s berlínským architektem Walterem Gropiem (1883–1969) a prožívá s ním románek.

Puťka se mění ve velitelku

Mahler tuší, že mu žena něco tají. Všechno praskne, když Gropius adresuje svůj milostný dopis Mahlerovi místo ní.

Není jasné, zda šlo o omyl nebo záměr. Alma pak v hádce vyčte Mahlerovi všechna svoje zklamání a situace se obrací. Hlavní slovo v manželství teď má Alma a skladatel se jí plně podřizuje. Má totiž strach, že ji ztratí.

Když ale Mahler na jaře 1911 vážně onemocní, Alma o něj pečuje do poslední chvíle. Přežije ho o více než půl století.