Likvidace obcí Lidice a Ležáky se u nás stanou symbolem válečných hrůz a barbarství. Bohužel jejich osud není za 2. světové války nikterak ojedinělý. Nacisté podobným způsobem smažou z povrchu zemského i další obce po celé Evropě. Záminka pro masakr je mnohdy zcela nesmyslná.

Polská vesnice Sochy se stane obětí etnické genocidy nacistů na okupovaných územích.

Německá válečná strategie vytyčená Generalplanem Ost totiž počítá s postupnou kolonizací východní Evropy, jejímž konečným cílem mělo být osídlení nových území germánskou rasou.

1. Sochy: Musí uvolnit místo Němcům

Z toho důvodu Němci považují za nezbytné dobytá území „vyčistit“, původní obyvatele zlikvidovat – částečně vysídlit a částečně vyhladit – aby udělali místo budoucím německým osadníkům.

Tyto čistky obvykle probíhají v několika fázích – nejprve nucené vystěhování, poté obvykle následují deportace do koncentračních táborů a výběr dětí s árijskými rysy vhodných k poněmčení. Nejinak je tomu také v případě zmíněné obce.

Sochy na jihovýchodě Polska se stanou jednou z mnoha vesnic, které jsou srovnány se zemí. K likvidaci dojde na počátku června roku 1943. Němečtí vojáci Sochy obklíčí a podpálí. Vtrhnou do hořící vesnice a zabíjejí každého, koho potkají.

Přitom demolují vše kolem. Na závěr je ještě hořící místo vybombardováno letadly. Ze stovek obyvatel masakr přežije jen několik málo lidí „A už jdou Němci, dva, v zelených vojenských uniformách. Obličeje si nepamatuji, jen ty uniformy na pozadí nebe.

Zato si velmi výrazně pamatuji to gesto, jak jeden z těch vojáků míří puškou na maminku, která stojí na druhé straně cesty až u obilí s mou sestrou na ruce.

A ten voják, ještě než se mamince podlomily nohy, přesouvá hlaveň směrem na dítě,“ zapsala vzpomínky své matky polská spisovatelka Agata Jankova.

2. Oradour-sur-Glane: Nepodložená informace mění lidské životy

Masakr v Oradour-sur-Glane se odehraje roku 1944. Tehdy nacisté pozabíjejí 642 nevinných civilistů. Důvodem je pravděpodobně fáma rozšířená mezi velením německé armády. Tou dobou se totiž blíží vylodění v Normandii, a tak je francouzský odboj stále aktivnější.

10. června 1944 brzy ráno se tak velení jednotek, přítomných v oblasti, dozví, že ve vesnici drží odbojáři zajatého německého důstojníka, kterého zadrželi den předtím. Aniž by si nacisté ověřili, zda je to pravda, rozhodnou se pro výstrahu ihned jednat.

Vyšlou vojáky do Oradour-sur-Glane a nechají shromáždit všechny obyvatele na náměstí. Poté oddělí muže od žen a dětí a nakonec obě skupiny postřílejí. Když si myslí, že jsou všichni po smrti, všude rozházejí klestí a vesnici vypálí.

Přežije jediná žena, hospodyně středního věku, která předstírá, že je mrtvá. Trosky obce jsou dodnes ponechány ve stavu, v jakém byly nalezeny, a dnes slouží jako památník obětem války.

3. Český Malín: Fiktivní přepadení záminkou pro vypálení vesnice

Obec volyňských Čechů Český Malín na Ukrajině přestane existovat dne 13. července 1943. Brzy ráno do vesnice vtrhnou německé oddíly. Všechny obyvatele vyženou do ulic, kde začnou od mužů oddělovat starce, ženy a děti.

Z nich je část odvezena do sousední obce Ukrajinský Malín, kde jsou všichni nahnáni do budov, které Němci polijí hořlavinou a podpálí. Někteří mladí muži musejí vyhánět zkonfiskovaný dobytek a dopravovat jej na předem určená místa.

Ženy a děti jsou nahnány do kostela a je jim řečeno, že budou propuštěny. Místo toho je však kostel, stejně jako celá ves, podpálen. Vesnice hoří týden, zahyne 400 osob, jejichž těla jsou po vyhasnutí požáru naházena do hromadného hrobu na místním hřbitově.

Jako důvod vyhlazení Němci posléze uvádějí, že se jedná o mstu za to, že je na místě přepadl oddíl banderovců (skupina ukrajinských nacionalistů). Nic takového však nikdy není prokázáno.