„Mohou za to Židé,“ zuří Pražané po obrovském požáru, během něhož v roce 1541 lehne popelem velká část Malé Strany, Hradčan a Pražského Hradu. Mnoho z nich přišlo o majetek a v návalu zoufalství má o viníkovi jasno.

A na vlně protižidovských nálad se sveze dokonce i sám král.

Zkázu popisuje český kronikář Václav Hájek z Libočan (†1553). „Šel oheň do kaply sv. Zikmunda, a tu spálil mříži dřevěnou a stolice, které byly zezadu té kaply,“ líčí plameny ničící chrám sv.

Víta. Některá Hájkova tvrzení sice musíme brát s rezervou, tentokrát ale mluví pravdu. Na obrovském neštěstí, které postihlo město, tratí i on sám. Čerstvě vytištěný náklad jeho kroniky skončí v ohni, který si zkrátka nevybírá.

Vítr žene oheň

Ze střechy jednoho z malostranských domů se začíná 2. června 1541 kolem sedmé hodiny večer šířit oheň. Počasí mu přeje. Městem vane silný jižní vítr a nad domy se tvoří teplé stoupající proudy. Proto živel brzy zachvátí celou západní část Prahy.

Jižnímu směru větru ale mohou Pražané nakonec děkovat za to, že oheň zůstane jenom na jedné straně řeky.

200 zničených domů, 200 obětí

I tak mu ale podlehne asi 200 domů a o život přijdou dvě desítky lidí. Ohnivé jazyky olizují krovy svatovítské katedrály a za chvíli se střecha s praskotem zřítí do útrob chrámové lodi.

Shoří i komnaty s uloženými Zemskými deskami, právními dokumenty vypovídajícími o vlastnictví majetku v českých zemích. Z nově vybudovaného Vladislavského sálu a Ludvíkova křídla zbudou jenom ohořelé zdi.

Židé v roli obětních beránků

„Lidskou zajisté mocí a vuolí nemohl by se byl takový oheň ve čtvrt hodině tak rozmoci,“ líčí průběh strašné události dobové prameny. Všichni chtějí ukázat prstem na viníka.

Požár prý vypukl najednou na třech různých místech, v domě zvaném na Baště, na Malé Straně a dokonce i přímo v královském paláci. Lidé posedlí nenávistí vůči Židům si najdou nepřátele snadno: Mohou za to právě oni!

Příčinou je neopatrnost

I když jim obvinění nikdo nemůže dokázat, český král Ferdinand I. Habsburský (1503–1564) přesto poslechne hlas lidu a nechává Židy vyhnat nejenom z města, ale i z celého království. Židé ale za katastrofu nemohou. „Příčinou požáru byla neopatrnost při manipulaci s ohněm za větrného počasí při opravě střechy v prostoru dnešního Šternberského paláce na Malostranském náměstí č.

p. 7,“ líčí český historik Emanuel Poche (1903–1987).