Bájný poklad templářů se hledá už více než 700 let. Hrad Veveří je jedním z potenciálních míst, kde by se mohl nalézat, avšak podle historických pramenů neexistují pro přítomnost templářů jakékoli důkazy. Zůstane tedy vše pouze v rovině legend?

Místa spojená s jedním z nejmocnějších křesťanských rytířských řádů středověku, řádem templářů, lze hledat téměř po celé Evropě, zejména pak ve Franci, ba dokonce i na Kypru, který geograficky patří do Asie.

„Jednotlivá místa jsou od sebe vzdálená tisíce kilometrů a téměř na každém z nich nacházíme indicie, že by právě tam mohl poklad být,“ říká záhadolog Arnošt Vašíček.

Adept na místo ukrytí pokladu je podle něj i moravský hrad Veveří ležící kousek od Brna, založený roku 1059. Legenda o ukrytém pokladu je populární již od 19. století.

Právě sem se každoročně sjíždí mnoho nadšenců, kteří v těchto místech pociťují přítomnost „jiné“ síly. Podle některých se o minulost hradu zajímali i Němci, zejména jejich okultní společnost Thule.

Veverský rukopis skrývá indicie

Kastelánka Lenka Florková je však opačného názoru: „Templáři na našem hradě nikdy nesídlili. Legenda, která to tvrdí, pochází až z 18. století.

Pro přítomnost templářů není jediný důkaz, takže tu nelze najít ani řádový poklad.“ Opravdu neexistuje ani jediný důkaz? A co takzvaný Veverský rukopis? Ten historikové neberou příliš vážně, ale právě v tomto dokumentu jsou templáři několikrát jmenováni.

Dělníci jsou pozabíjeni

Přestože by si každý mohl myslet, že nejlepší místo, kam poklad ukrýt, se nalézá na hradě, chyba lávky. Nedaleko totiž stojí gotická mariánská kaple, pod níž se údajně nachází vchod do podzemní chodby.

Podle legend, jež se po několik generací vyprávěly, zde vznikl ve 13. století rozsáhlý jeskynní komplex, který zahrnoval mnoho krypt a bludiště štol. Podle pověstí se zde roku 1304 mělo konat zasedání templářské kapituly, hned nato zde započaly stavební práce.

Ze širokého okolí sem byli přiváženi dělníci se zavázanýma očima, aby ztratili orientaci v prostoru a nepamatovali si místo, kde museli skrýš budovat. Ani to jim ale život nezachránilo, po dokončení své práce byli zavražděni.

Co odhalil průzkum?

Podzemní prostory pod kaplí Matky Boží byly v roce 2011 vystaveny podrobnějšímu geofyzikálnímu průzkumu, který vedl historik a etnograf Zeno Čižmář.

Skupina provedla magnetometrická měření, jež potvrdila anomálii, hlubokou podzemní chodbu na jih od kostelíka, která by podle předpokladů měla vést až do hradu.

Nad vchodem do kostelíka je možné zpozorovat jakýsi ornament, v němž hledači pokladů vidí šifru jména Molay – francouzský šlechtic Jacques Bernard de Molay (asi 1243–1314) byl poslední velmistr templářského řádu.

Důkladnější archeologické bádání v těžko přístupných podzemních chodbách však dosud neproběhlo.