Dokáže vést tým o sto lidech a stará se i finanční podporu akce. Dokáže zdokonalit vařič, aby fungoval i v ledových podmínkách. Vymyslí, jak vyvolávat letecké filmy. Viktor Czegka je manažer i všeuměl zároveň.
Předkové Viktora Czegky (1880–1973) přicházejí na Prostějovsko z Německa. Viktor spatří světlo světa ve vesnici Hluchov. Brzy se ale ukáže, že je světoběžník. Táhne ho to ven, pryč z Čech.
Odpluje za velkou louži a roku 1904 se usadí v USA. Nechá se najmout k námořnictvu.
Geniální mechanik
Němec s americkým občanstvím narozený na Moravě pak dává v roce 1929 svoje bohaté zkušenosti do služeb amerického admirála Richarda Evelyna Byrda (1888–1957), který chystá svoji první výpravu na jižní točnu.
Czegka pluje na lodi y City of New York k Antarktidě. Byrd rozhodně neprohloupí, když ho zařadí do své posádky. „Geniální mechanik, který si se vším poradí,“ pěje na něj po skončení cesty zaslouženou chválu. Nelže.
Poradí si se vším
Polárník Fridtjof Nansen (1861–1931) vytvoří speciální vařič pro polárníky. V jedné vnější nádobě se skrývá druhá vnitřní. Vnější hrnec potom zakrývá kovová poklice. Díky tomu je možné úsporně topit jedním tepelným zdrojem.
Czegka si vařič podrobně prohlédne. Napadne ho, jak zařízení upravit, aby polárníci ušetřili energii a vaření bylo efektivnější.
Upravený model po něm dokonce dostane jméno. „Jídla na cestě se vařila na Nansenově-Czegkově sporáku, který byl postaven jako dvouplotýnkový hliníkový vařič na benzín,“ píše současná australská autorka Bernadette Hinceová o plavbě na lodi admirála Byrda v roce 1930. Ovšem Viktor Czegka toho zvládne mnohem víc, než jenom vylepšit vařič.
V osadě Malá Amerika poblíž Velrybí zátoky u ledové bariéry v Antarktidě vymyslí zařízení na snadné vyvolávání leteckých filmů.
Osvědčený manažer
Když Byrd připravuje v létě roku 1933 svoji druhou výpravu, o všechno se stará tým téměř sta lidí, většinou dobrovolníků. „Dejte hlavy dohromady a vytvořte pro mne návrh řízení a průběhu výpravy,“ nabádá je polárník.
Jako správce zásobování jmenuje osvědčeného Czegku, kterému nedělá problém společně s novým zásobovacím důstojníkem Stevensonem Coreyem všechno organizovat a řídit obrovský tým lidí.
Vyznamenání od prezidenta
Navíc píše i dopisy potenciálním dárcům, kteří mohou výpravu finančně podpořit. On sám napíše vlastní rukou 127 dopisů s žádostmi. U námořní pěchoty stráví celkem 30 let a tuto dobu přerušují jenom výpravy za polární kruh, za které dostane hned dvakrát v roce 1930 a 1936 vyznamenání Námořní kříž přímo od prezidenta USA.