Domů     Fascinující lenochodi: Kvůli vyměšování riskují život, jsou polygamní i promiskuitní! 
Fascinující lenochodi: Kvůli vyměšování riskují život, jsou polygamní i promiskuitní! 
9.12.2020

Lenochodi jsou pověstní svojí „leností“, kterou ovšem šetří energii, jíž mají nedostatek kvůli chudé stravě sestávající z listů. Život tráví ve stromoví, povětšinou spánkem hlavou dolů. A disponují mnohem větším počtem krčních obratlů než savci. Co všechno o těchto nevšedních tvorech nevíte?

Lenochodi jsou stromoví savci, spadající do řádu chudozubých. Jejich předchůdci patřili společně s mravenečníky a pásovci do skupiny Xenarthra, která obývala naši planetu před 60 miliony let. Někteří pozemní lenochodi byli tehdy velcí jako dnešní sloni.

Nyní rozlišujeme lenochody dvouprsté a tříprsté, podle počtu prstů na předních končetinách, na těch zadních mají totiž oba shodně po třech prstech. Společný předek těchto zvířat žil asi před 40 miliony let, kdy se obě čeledi oddělily. Liší se tak více, než je na první pohled patrné.

Dva, nebo tři prsty?

Lenochodi dvouprstí žili dlouhou dobu na zemi, na stromy přešli až v době ledové před 10 tisíci lety. Naopak lenochodi tříprstí přešli k životu na stromech mnohem dříve, nezanechali totiž po sobě žádné stopy dokládající pozemní život.

Vlivem prostředí a podobného způsobu života došlo u těchto dvou čeledí ke konvergenci, tedy na základě shodných podmínek, které na ně působily, teď vypadají oba druhy lenochodů podobně, ač nejsou příbuzné.

Tříprstí lenochodi se přizpůsobili životu na stromech.
Tříprstí lenochodi se přizpůsobili životu na stromech.

Chlupy jim rostou opačně

Samci i samice lenochoda dorůstají do velikosti 50 až 70 cm a váží mezi 4–8 kilogramy. Mají dlouhou hrubou srst, převážně šedě zbarvenou, která jim vyrůstá opačně, směrem od břicha k zádům, takže jim tropický liják snadno steče po srsti.

Mají kulatou hlavu a krátký neochlupený čenich. Jejich končetiny jsou poměrně dlouhé, zadní vždy kratší, vybavené silnými zahnutými drápy o délce až 10 cm. Jejich zrak ani sluch nejsou dokonalými smysly, řídí se především čichem. V tlamě mají 18 ostrých zubů bez skloviny, nemají řezáky ani špičáky.

Savci mají sedm krčních obratlů. Opravdu?

Zajímavý je rovněž počet jejich krčních obratlů. Ve škole jsme se totiž učili, že všichni savci mají sedm krčních obratlů, ať jde o myš, člověka, slona nebo žirafu. Pravda je ovšem někde jinde.

Výjimek je několik, mezi jinými i zmíněná žirafa, která má podle posledních zkoumání krčních obratlů osm. Naopak kapustňáci (vodní savci ze skupiny sirén) jich mají jen šest. U lenochodů je pak situace ještě zajímavější.

U lenochodů dvouprstých kolísá počet krčních obratlů mezi 6–8, u lenochodů tříprstých jich naopak nejdeme až devět. Díky tomu mohou hlavou otáčet o 270° a rozhlížet se po predátorech i potravě. Také jimi podpírají hlavu ve visu.

Lenochodi mají mezi 6 až 8 krčními obratli.
Lenochodi mají mezi 6 až 8 krčními obratli.

Život hlavou dolů

Lenochodi tráví celý svůj život ve větvích vysokých a hustých stromů, kde spí, paří se i vychovávají mláďata. Pohybují se v nich velmi málo, prakticky jen lezou za potravou, jinak tráví čas zavěšení hlavou dolů. Visí přitom za hákovité drápy.

Když spěchají, pohybují se krátkodobě rychlostí až čtyři metry za minutu, ale většinu času prospí, a to 10–20 hodin denně. Protože tráví ve visu tolik času, uzpůsobilo se tomu i uspořádání jejich vnitřních orgánů.

Játra, žaludek i ledviny mají v těle uložené tak, aby jejich váha netlačila na bránici a neblokovala dýchání.

O mládě pečuje jen matka

Hlavou dolů samice lenochoda i rodí. Pověsí se tak, aby se ji po porodu novorozenec snadno dostal na břicho a nespadl ze stromu dolů. Samice po 6–11 měsících březosti vrhne zpravidla jediné mládě, které se jí na srsti přidržuje pomocí drápků.

Matka ho kojí z prsních žláz na hrudi, ale už za měsíc až dva začne potomek spásat listí. Mezi jeho prvním až druhým rokem života ho pak matka opustí. Otec se o mláďata nestará vůbec.

Samice rodí mláďata také hlavou dolů.
Samice rodí mláďata také hlavou dolů.

Tři samice na jednoho samce

Ono je to totiž s tím otcovstvím značně nejisté. Když vědci provedli lenochodům krátkokrkým (patří mezi dvouprsté) na Kostarice testy rodičovství, zjistili, že 36 % samců zplodilo potomky s více než jednou samicí.

Teritorium jediného samce totiž činí pouhých 25 stromů, tedy asi 0,2 km2 plochy, přičemž se na něm vyskytují v průměru tři dospělé samice. Ovšem 60 % samic žije na území více než jednoho teritoria.

Můj soused je můj sok i bratr

Mezi lenochody tak vládně polygamie (jeden samec má více samic) i promiskuita (časté střídání sexuálních partnerů), lenochodi zkrátka nevytvářejí trvale si věrné páry.

Samci si totiž svá teritoria budují blízko míst, kde se narodili, což je zřejmě jedním z důvodů, proč jsou lenochodi žijící v sousedících teritoriích často blízcí příbuzní.

Biologové pak mají za to, že právě jejich blízká příbuznost je příčinou vzájemné tolerance těchto samců, i když si „lezou do zelí“.

Lenochodi jsou zvířata, která často střídají partnery.
Lenochodi jsou zvířata, která často střídají partnery.

Pomalý jako lenochod

Ne nadarmo se o někom, kdo se pohybuje pomalu, říká, že je zpomalený jako lenochod. Tito savci jsou skutečnými mistry v pomalosti. Ve stromech se pohybují průměrnou rychlostí kolem 100 až 200 metrů za hodinu. Proč tomu tak vlastně je?

Lenochodi jsou býložravci, žerou hlavně listy a větvičky stromů, které jsou ovšem energeticky velmi chudé. Pomalým pohybem tak šetří energii, které rozhodně nemají na rozdávání.

Proč nemají velká břicha jako jiní býložravci?

Jejich trávení v několikadílném žaludku za pomoci celulózu rozkládajících bakterií navíc trvá několik dní. Lenochodi si totiž na rozdíl od goril či skotu nemohou dovolit ohromný trávicí trakt.

Pro pohyb ve větvích je velké břicho značnou nevýhodou, neunesly by je tenké konce větví, na kterých se nacházejí ty nejvýživnější a nejšťavnatější mladé lístky. Proto na sobě lenochodi šetří, kde se dá.

Mají několikadílný žaludek, kterým tráví potravu i několik dní.
Mají několikadílný žaludek, kterým tráví potravu i několik dní.

Mistr v šetření energií

Jejich tělesná teplota se pohybuje mezi 25 až 35 °C, klesnout ale může až ke 20 °C, kdy upadají do stavu strnulosti. Ostatně proto se tak rádi vyhřívají na slunci.

Disponují také pouze minimem svalové hmoty, jejíž funkce je energeticky náročná, proto se pohybují velmi, velmi pomalu, zkrátka jako lenochodi. Až 2/3 jejich váhy může tvořit potrava v jejich trávicím traktu, jejíž strávení může trvat i měsíc. Lenochod nemá slepé střevo ani žlučník.

Podivný zvyk tříprstých lenochodů

Mezi těmi dvou a tříprstými existuje, mimo jiné, jeden významný rozdíl. Zatímco lenochodi dvouprstí vykonávají potřebu z výšky stromoví, lenochodi tříprstí slézají kvůli vyměšování na zem.

Nedochází k tomu, vzhledem k pomalosti jejich trávení nijak často, asi jednou za týden, nicméně se tím vystavují smrtelnému nebezpečí, že je uloví jaguáři, oceloti nebo divocí psi.

Pobyt na zemi si totiž ještě prodlužují tím, že nejprve vyhloubí důlek, do kterého vykonají potřebu, jež následně zahrabou listím. Kvůli tomu zemře až polovina dospělých lenochodů. Proč to vlastně dělají?

Pokud lenochodi slezou na zem, čelí velkému nebezpečí.
Pokud lenochodi slezou na zem, čelí velkému nebezpečí.

Život nasazují kvůli motýlům

Zpočátku se vědci domnívali, že tím lenochodi hnojí stromy, které jim poskytují jejich oblíbené listy. Množství jejich trusu ale nijak významným hnojivem nebylo. Takže bylo třeba přijít s jiným vysvětlením.

Podali ho vědci Jonathan Pauli a Zachariah Peery z University of Wisconsin. Svými výlety podle nich lenochodi pomáhají motýlům Cryptoses choloepi, kteří žijí v jejich dlouhé srsti. Jde o druh zavíječovitých, který je podobný molům. Do trusu lenochodů nakladou samičky motýlů vajíčka.

Zelený háv pro lenochoda

Z nich se v zahrabaných výkalech v klidu vylíhnou larvy. Ty se pak promění v motýly, kteří opět vyhledají lenochody a usadí se v jejich srsti. V té žijí, páří se i umírají. Mrtvá těla těchto molů se pak stávají součástí potravního řetězce.

Díky činnosti hub a bakterií se z nich uvolní cenná hnojiva, především dusíkaté látky, které pak slouží jako potrava po řasy žijící na lenochodovi.

Tyto symbiotické řasy barví srst lenochodů do zelena a tvoří 2 až 3 % z hmotnosti zvířete, váží tedy asi 150 gramů.

Lenochodi pomáhají líhnutí motýlů.
Lenochodi pomáhají líhnutí motýlů.

Na tuky bohatá zelená pochoutka

Vědci si nejprve mysleli, že řasy pomáhají chránit lenochody před útoky dravců, především ptáků, jejich hlavní úloha je ale jiná.

Pauli s Peerym odhalili, že jsou důležitou součástí potravy těchto zvířat, dodávají jim především tuky, na které je jejich výživa sestávající z listů chudá. Lenochodům při pročesávání srsti uplývají řasy na drápech, které olizují.

Srst si ovšem pročesávají tak pomalu, že tím nijak neohrožují motýly, kteří v ní žijí.

Přežijeme, navzdory všem a všemu

Díky vzájemné symbióze s motýly a řasami se lenochodům daří v tropických deštných pralesích na území sahajícím od Nikaraguy po Amazonii přežívat, ačkoli jsou pomalí a prakticky neustále podvyživení.

Ač by díky svému způsobu života měli být dávno odsouzeni k vyhynutí, dokázali se nepříznivým podmínkám přizpůsobit a v mnoha případech z nich i těžit.

Jejich pomalý pohyb je totiž ve větvích chrání před útoky predátorů, jejichž pozornosti zaměřené na pohyb oběti díky tomu unikají. Nepatří proto k ohroženým druhům.

Foto: Shutterstock.com, Wikimedia.com
Související články
Věda a technika
ISS: Spadne do Tichého oceánu?
Jediná trvale obydlená vesmírná stanice, a to od 2. listopadu roku 2000. Našli bychom ji na naší nízké oběžné dráze ve výšce přibližně 400 kilometrů. Ač to tak astronautům ani nepřijde, má rychlost 27 720 kilometrů v hodině a Zemi tak obíhá zhruba v 92minutové periodě.   Standardně je tu 7 lidí, kteří se mění […]
Věda a technika
Zdánlivě neškodná panda: Mírumilovný vegetarián s kruhy pod očima
Za sklem se tísní desítky lidí, někteří nadšeně vytahují mobily a zběsile fotí. Na druhé straně si v klidu vysedává robustní pandí samec. S nezájmem chroupá bambus, když mu potrava dojde, stačí se převalit na bok a natáhnout pracku. Život pandy má do akčnosti hodně daleko. Když se řekne panda velká, většině populace okamžitě vytane na mysl […]
Věda a technika
Kolt: Kdo sestrojil nejlepšího přítele kovbojů i zlatokopů?
Osobní zbraň v dnešní době není vůbec žádná novinka. Ale již v 16. století bylo možné vlastnit malou mušketu. Nepatřila však ještě k příliš spolehlivým střelným zbraním a její nabíjení bylo zdlouhavé. První skutečně účinná malá zbraň vzniká až v Americe v 19. století. Otec všech pistolníků? Její vynálezce Samuel Colt (1814-1862) se o vědecké […]
Věda a technika
Problém jménem akné: Pomůže klid i lepší skladba jídelníčku
Acne vulgaris (česky trudovitost, případně trudovina), běžně nazývané akné, je jedno z nejčastějších chronických onemocnění kůže a vůbec nejčastější kožní onemocnění v pubertě. Nejméně jednou v životě akné postihne 85 až téměř celých 100 procent lidí. Akné je nejběžnější během puberty; obtěžuje více než 85 procent mladistvých a často bohužel přetrvává až do dospělosti. Příčinou […]
reklama
věda a technika
Space Shuttle: Smělé plány nevyjdou
Píše se startu 28. ledna 1986. Den, který se do historie kosmonautiky zapíše černou tužkou. Raketoplán Challenger se odlepuje od země, ale pouhých 73 sekund od startu prohoří spoj mezi dvěma částmi SRB. Ten špičkou prorazí nádrž a ozve se exploze.   Dominový efekt na sebe nenechá čekat. Druhá exploze je likvidační. Na nebi zůstane […]
Databáze plastů je na světě: Obsahuje přes 16 000 chemikálií
Sdílíme s nimi každou část našich životů, o jejich složení toho ale víme málo. Evropský Projekt PlastChem se rozhodl všechny chemikálie obsažené v plastech spočítat, a číslo překvapilo i největší pesimisty. To je ta špatná zpráva. Dobrá naopak je, že celosvětová dohoda o ukončení plastového zamoření je na dohled.   Plastový svět už neokupují jenom barbíny, sami […]
Nově objevené části lidského těla
Až do konce středověku představoval vnitřek lidského těla 13. komnatu. Po několika staletích důkladného „pitvání“ se v něm rozlišujeme dnes 78 lidských orgánů. Toto číslo ale nemusí být konečné. Jak dokazuje stále pokročilejší technika, lidská anatomie má stále čím překvapit.   Nový orgán bolesti – tak v nedávné době výzkumníci ze Švédska označili Schwannovy buňky, […]
Neštovice: Postrach, který věda zahnala
Amerika je pro kolonizaci zemí zaslíbenou. Stačí přesvědčit původní obyvatelstvo, aby vycouvalo. Přesvědčovacích prostředků mají Evropané celou řadu. Pušky, děla, a také neštovice. Neštovice jsou nemocí, která významným způsobem mění dějiny Kolem roku 400 př.nl zasáhne Athény epidemie, s největší pravděpodobností neštovic. Vyhubí čtvrtinu populace a mezi obětmi je i nejvýznamnější z vůdců – Periklés (500–429 […]
reklama
záhady a tajemství
Chození po ohni: Superschopnost pro každého, nebo podvod?
„To je jen podsvícený diodama, není to horký,“ říká jeden z kluků tlačících se u monitoru. „Mají krém s nanotechnologií, maže se na chodidla,“ oponuje další. Na obrazovce běží video s přechodem po žhavých uhlících. Je to podvod? Nebo to vážně jde?    Amerika, Čína, tropické ostrovy… Odkazy na přechody rozžhaveného uhlí najdeme rozesety v […]
Vraždy pražských prostitutek: Zabíjelo záhadné monstrum?
Málokdo zřejmě ví, že Praha se v polovině 19. století děsila vraždícího přízraku pražských prostitutek, jenž původně ani nebyl považován za člověka… K první vraždě došlo na podzim roku 1836 v nevěstinci „U Zlaté Rozálie“ v Konviktské ulici. Když ráno uklízečka vešla do jednoho z pokojů, našla zde bez známek života ležet jednu z mladých prostitutek. […]
Kurt Cobain: Smrt legendy zahalena tajemstvím
Slavný frontman Nirvany, ikona grungeové hudby, tragická smrt ve 27 letech. Kurt Cobain, další z řady hvězd, které navždy zhasly v nejkrásnějším věku. Kurt Cobain (1967–1994) Kdo to byl: frontman, zpěvák, kytarista a skladatel písní skupiny Nirvana Kdy zemřel: 5. dubna 1994 Příčina smrti: průstřel hlavy brokovnicí, měl v sobě přitom smrtelnou dávku heroinu Frontman, […]
Utajované UFO v Polsku?
Polské radarové stanice zachytily 23. ledna 1959 ve 4.32 hodin ráno formaci několika neznámých letících objektů. Záhadná tělesa se pohybovala skutečně neobvykle rychle a navíc ve velké výšce… Výhrůžky očitým svědkům? Jeden z cizích objektů byl velice pravděpodobně sestřelen polskou protivzdušnou obranou. Po zásahu se měl údajně zřítit do moře nedaleko pobřeží v přístavu v […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Krásy skalních měst – Česká republika
nejsemsama.cz
Krásy skalních měst – Česká republika
Toužíte prozkoumat svět mohutných pískovcových věží, skalních stěn a krásných soutěsek? Skalní města jsou cílem mnoha turistů od nás i ze zahraničí. Kam zaplatíte vstupné, a kde můžete krásy přírody obdivovat zdarma? Pravčická brána Nejkrásnějším útvarem zdejší přírody a Národního parku České Švýcarsko je Pravčická brána, která se nachází asi 15 km od Děčína. Rozpětí celého oblouku má neuvěřitelných 26,5
Na vázách Františka Jungvirta se zabydleli brouci, žáby a ještěrky
iluxus.cz
Na vázách Františka Jungvirta se zabydleli brouci, žáby a ještěrky
Sklářský designer, výtvarník a malíř skla František Jungvirt se ve své nové sběratelské sérii uměleckých váz přenesl do zvířecí říše. Vybrané kusy z jeho stávajících kolekcí Garden a Trifid aktuálně z
Jindřich II. & Diana z Poitiers: Milenka dostala darem korunovační klenoty
historyplus.cz
Jindřich II. & Diana z Poitiers: Milenka dostala darem korunovační klenoty
V očích krále Františka I. se zračí zoufalství. „Copak vy jste mého syna někdy viděla veselého?“ otočí se na hraběnku Dianu z Poitiers. Pohledná Francouzka se jen lišácky usměje. „Nechte to na mně, Sire. Udělám ho svým rytířem,“ slíbí mu nakonec. Tento úkol splní nade vše očekávání. Princ Jindřich (1519–1559) se do půvabné vdovy, která je o
Půl roku na ISS – HTC VIVE Focus 3 pomáhá s duševním zdravím i tělem kosmonautů
epochalnisvet.cz
Půl roku na ISS – HTC VIVE Focus 3 pomáhá s duševním zdravím i tělem kosmonautů
Společnost HTC VIVE úspěšně nasadila headset HTC VIVE Focus 3 na mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jde o první headset pro duševní zdraví, který dokáže bez problémů každodenně pomáhat veliteli šestiměsíční mise Andreasi Mogensenovi z Evropské vesmírné agentury se zvládáním dlouhého odloučení od Země i blízkých. Nyní přichází další fáze testů, tentokrát zaměřená na udržení kondice a
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Da Vinciho Vitruviánský muž: Je nejslavnější kresba světa šifrou?
enigmaplus.cz
Da Vinciho Vitruviánský muž: Je nejslavnější kresba světa šifrou?
Po celém světě najdeme šifry. Pokrývají zdi prastarých chrámů, stránky tajemných a nepochopených knih a v některých případech jsou schované i v malbách a jiných uměleckých dílech. To je i případ Vitru
Uršula Kluková: Jsem profesionální kmotra aneb Hroby slavných popáté
panidomu.cz
Uršula Kluková: Jsem profesionální kmotra aneb Hroby slavných popáté
Známý divadelník, fotograf a někdejší spoluzakladatel legendárního Kladivadla v těchto dnech pokřtil už pátý díl své pozoruhodné encyklopedie „Malý průvodce po hrobech velkých“, mapující místa posledního odpočinku slavných osobností českých dějin. Jak už napovídají koláže fotografií na všech pěti dílech, nejde jen o dějiny dávné, ale i ryze současné. Protože, jak říká sám autor: „Jde
Je těžké stát se andělem, někdy si to zkuste
skutecnepribehy.cz
Je těžké stát se andělem, někdy si to zkuste
Z rozvodu mě vyléčila až opravdová láska. Znovu jsem se vdala a můj druhý muž byl tak báječný, že jsem se po jeho boku změnila k lepšímu. Když mě Pavel opustil, nějakou dobu jsem se domnívala, že to nepřežiju. Samozřejmě že mě všichni ujišťovali, že na to se neumírá, že se dám dohromady, že to spraví jenom čas.
Muzeum v přírodě Zubrnice: Nejmladší skanzen zachraňuje staré tradice
epochanacestach.cz
Muzeum v přírodě Zubrnice: Nejmladší skanzen zachraňuje staré tradice
Oblast Sudet měla po druhé světové válce tu smůlu, že odtud většina původních obyvatel se vztahem k regionu musela odejít. Nepříznivě se to projevilo na stavu krajiny i na architektonických památkách. Najednou se o ty po staletí opečovávané skvosty neměl kdo starat a nikomu na nich nezáleželo. Lidové stavby začaly chátrat, ale staleté dědictví naštěstí nezmizelo
Novinky ze světa rychlovlaků
21stoleti.cz
Novinky ze světa rychlovlaků
Na počátku dvacátého století představovaly vlaky nejrychlejší dopravní prostředek na delší vzdálenosti. Dnes je v našich očích nahradila letadla. V celé řadě zemí však stále platí, že pokud člověk chc
Pečená kořenová zelenina s medem
tisicereceptu.cz
Pečená kořenová zelenina s medem
Zeleninu si vyberte podle chuti nebo toho, co máte zrovna doma k dispozici. Potřebujete 1,5 kg kořenové zeleniny (mrkev, petržel, celer, dýni, pastinák, batáty, červenou řepu…) 1 palici česneku
Proč je Sabina Remundová na všechno sama?
nasehvezdy.cz
Proč je Sabina Remundová na všechno sama?
Diváci znají Sabinu Remundovou (51) jako ráznou státní zástupkyni ze seriálu Případy 1. oddělení. V soukromém životě by se ale ráda o někoho opřela. Bohužel je však na řadu věcí sama. Její manžel,