„To dítě nebude schopné vládnout,“ ozývá se na přelomu 18. a 19. století stále častěji na vídeňském habsburském dvoře.

Stačí se podívat na malého, křivicí zkrouceného Ferdinanda s obrovskou hlavou a přečnívajícím rtem, zmítajícího se v epileptických křečích a většina královské rodiny je zajedno.

Nedokážou si představit, že by Ferdinand V. (1793-1875) někdy mohl usednout na trůn.

Následník se zkrátka nepovedl. Patří mezi Habsburky, které nejvíce dohnala dědičná genetická zátěž po předcích. Příběh jeho nešťastně zkombinovaných genů začíná už o tři století dříve na španělském dvoře.

Jedním z původců je Johana Kastilská, zvaná Šílená (1479–1555), která vadné geny do rodiny přinese svým sňatkem s Filipem I. Kastilským (1478–1506). Ovšem není sama.

Podivná ústa burgundského vévody 

Habsburské křížené sňatky přinášejí i tělesné abnormality. Patří mezi ně velká, jakoby stále pootevřená ústa s typickým dolním přečnívajícím rtem. Nechybí ani ve Ferdinandově tělesné výbavě.

Kdo byl zřejmě prvním nositelem zpotvořených úst? „Jediný pohled na portrét Karla Smělého (burgundský vévoda – pozn. red.) nám například okamžitě prozradí, odkud se vzal známý převislý habsburský dolní ret,“ líčí český lékař Ivan Lesný (1914–2002). Právě burgundský rod, pobočná linie francouzského rodu Valois, dodá v osobě Karla Smělého (1433–1477) a jeho dcery Markéty (1457–1482), manželky habsburského císaře Maxmiliána I. (1459–1519), rakouskému vládnoucímu rodu další porci psychiatrických, neurologických i tělesných úchylek.

Dědictví nehezké kněžny

Nedá se ale vyloučit, že rtíky rakouskému rodu do vínku přinesla i jistá Cimburgis Mazovská (1393/1395–1429), manželka Arnošta I. Habsburského (1377–1424). Údajně nehezká Cimburgis pochází z rodu litevských knížat a podle současné autorky Stanislavy Jarolímkové měla „deformovanou bradu a netypický dolní ret.“ Svým vysunutým spodním rtem je známá už ve své době, a když si v únoru roku 1412 bere na polském hradě Wawelu Habsburka, podepíše tak ortel i budoucím českým panovníkům. „Od nynějška bude mít všech 22 českých králů z rodu Habsburků silnější dolní ret,“ píše současný polský autor Leszek Mazan.

Příliš velká hlava 

Někteří Habsburkové mají štěstí, že se u nich nemocné geny spí, ale u jiných propuknou s plnou silou. Ferdinand patří do druhé skupiny.

Už když jako dítě pobíhá ve vídeňských zahradách, každý zírá na jeho hlavu, která působí při porovnání se zbytkem těla jako obrovské monstrum. Za její velikost může vodnatelnost. Způsobuje ji hromadění mozkomíšního moku, který pak utlačuje mozkovou tkáň.

Výčet diagnóz posledního korunovaného českého krále tím ale nekončí. Zahrnuje i padoucnici nebo křivici, měknutí kostí, způsobené nedostatkem vitamínu D „Ferdinand V. tzv.

Dobrotivý, byl zřejmý oligofrenik, což znamená, že měl vrozeně snížený intelekt,“ doplňuje ještě Lesný. Navzdory všem svým chorobám ale Ferdinand na rakouský trůn nakonec přece jenom usedne.