Ačkoliv je rok 1620 v naší společnosti neomylně spjat s bitvou na Bílé hoře, ne každý už zná všechny souvislosti, které k této historické události vedly.
Národní muzeum i přes uzavření a koronavirová opatření nyní připravilo výstavu s názvem 1620 Cesta na Horu, která je uspořádána k 400. výročí této slavné bitvy.
Například vůbec poprvé se návštěvníci zúčastní multimediální rekonstrukce bitvy nebo na vlastní kůži zažijí atmosféru staroměstského popraviště. Velkým tématem této výstavy je i druhý život Bílé hory a mýty kolem této události.
Dva sály plné historie
Výstava se odehrává ve dvou sálech Nové budovy Národního muzea a prezentuje téma Bílé hory ve dvou rovinách.
Tou první je pohled na dobovou situaci, a to zejména mezi léty 1618 až 1621, samozřejmě v kontextu předchozího vývoje rudolfinské doby a také následných událostí třicetileté války. Velká pozornost je pak věnována samotné bitvě.
Ta je vůbec poprvé v historii multimediálně prezentována, včetně kontextu přesunu vojsk mezi Rakovníkem a Prahou v listopadu 1620. Ve výstavě není opomenuto ani zatýkání, soud či poprava představitelů povstání.
Návštěvníci tak na vlastní kůži zažijí prostředí vězeňské cely odsouzených k smrti na Staroměstské radnici. Národní muzeum se v této výstavě nebojí ani vykročení z historické reality a hry s tzv. alternativní historií.
Pracuje tak i se dvěma variantami fiktivního vývoje – jak by mohl vypadat vývoj s jiným králem než Fridrichem Falckým či jak by vypadla vývoj, pokud by nedošlo k tvrdým trestům ze strany Ferdinanda II.
Druhý sál vtahuje návštěvníka do množství filmových materiálů, které se týkají vytváření obrazu Bílé hory (Temno, Svědek umírajícího času, Čest a sláva, Vévodkyně valdštejnských vojsk a další).
Ukazuje, jak se v nich modeluje například schéma vítězství a porážky, role katolické církve či národní česko-německý spor. Téma je pak prezentováno v oblastech literatury, hudby, dramatu, malířství i komiksu.
Návštěvníci si prohlédnou například fiktivní meč kata Mydláře z 19. století, originál hlavy P. Marie ze sochy Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí nebo modely děl architektů a výtvarníků jako jsou Bílek či Sucharda.
Prezentace druhého života obsahuje i čistě aktuální pohled, kdy jsou události let 1620 a 1621 i v roce 2020 aktuálně politicky využívány.
Významné výročí
„Čtyřsté výročí bitvy na Bílé hoře jsme nemohli jako Národní muzeum opomenout. V současné nelehké situaci se snažíme zprostředkovat výstavy alespoň v online prostoru a nabízíme takto i množství doprovodných programů.
Současně pevně doufáme, že situace s koronavirem brzy pomine a my budeme moci muzea otevřít a návštěvníky opět u nás přivítat množstvím nových výstav, přičemž jednou z nich je právě výstava 1620. Cesta na Horu,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
