Skip to content

Bitva na Bílé hoře v Národním muzeu

Ačkoliv je rok 1620 v naší společnosti neomylně spjat s bitvou na Bílé hoře, ne každý už zná všechny souvislosti, které k této historické události vedly. Národní muzeum i přes uzavření a koronavirová opatření nyní připravilo výstavu s názvem 1620 Cesta na Horu, která je uspořádána k 400.

výročí této slavné bitvy.

Bitva na Bílé hoře, svedená v neděli 8. listopadu 1620 v blízkosti Prahy, byla bitva třicetileté války.

Například vůbec poprvé se návštěvníci zúčastní multimediální rekonstrukce bitvy nebo na vlastní kůži zažijí atmosféru staroměstského popraviště. Velkým tématem této výstavy je i druhý život Bílé hory a mýty kolem této události.

Dva sály plné historie

Výstava se odehrává ve dvou sálech Nové budovy Národního muzea a prezentuje téma Bílé hory ve dvou rovinách. Tou první je pohled na dobovou situaci, a to zejména mezi léty 1618 až 1621, samozřejmě v kontextu předchozího vývoje rudolfinské doby a také následných událostí třicetileté války.

Velká pozornost je pak věnována samotné bitvě. Ta je vůbec poprvé v historii multimediálně prezentována, včetně kontextu přesunu vojsk mezi Rakovníkem a Prahou v listopadu 1620. Ve výstavě není opomenuto ani zatýkání, soud či poprava představitelů povstání.

Návštěvníci tak na vlastní kůži zažijí prostředí vězeňské cely odsouzených k smrti na Staroměstské radnici. Národní muzeum se v této výstavě nebojí ani vykročení z historické reality a hry s tzv. alternativní historií.

Pracuje tak i se dvěma variantami fiktivního vývoje – jak by mohl vypadat vývoj s jiným králem než Fridrichem Falckým či jak by vypadla vývoj, pokud by nedošlo k tvrdým trestům ze strany Ferdinanda II.

8. listopadu 2020 tomu bylo přesně 400 let od doby, kdy se na Bílé hoře střetly česká stavovská armáda a dvě armády katolické, armáda německé Katolické ligy a armáda císaře Svaté říše římské Ferdinanda II. Štýrského (1578-1637).

Druhý sál vtahuje návštěvníka do množství filmových materiálů, které se týkají vytváření obrazu Bílé hory (Temno, Svědek umírajícího času, Čest a sláva, Vévodkyně valdštejnských vojsk a další). Ukazuje, jak se v nich modeluje například schéma vítězství a porážky, role katolické církve či národní česko-německý spor.

Téma je pak prezentováno v oblastech literatury, hudby, dramatu, malířství i komiksu. Návštěvníci si prohlédnou například fiktivní meč kata Mydláře z 19. století, originál hlavy P. Marie ze sochy Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí nebo modely děl architektů a výtvarníků jako jsou Bílek či Sucharda. Prezentace druhého života obsahuje i čistě aktuální pohled, kdy jsou události let 1620 a 1621 i v roce 2020 aktuálně politicky využívány.

Počátky samotné bitvy je třeba hledat již v roce 1618, kdy proběhla třetí pražská defenestrace, která započala povstání českých stavů proti panování Habsburků.

Významné výročí

Čtyřsté výročí bitvy na Bílé hoře jsme nemohli jako Národní muzeum opomenout. V současné nelehké situaci se snažíme zprostředkovat výstavy alespoň v online prostoru a nabízíme takto i množství doprovodných programů.

Současně pevně doufáme, že situace s koronavirem brzy pomine a my budeme moci muzea otevřít a návštěvníky opět u nás přivítat množstvím nových výstav, přičemž jednou z nich je právě výstava 1620. Cesta na Horu,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Tato událost navíc rozpoutala třicetiletou válku, což byl celoevropský konflikt, jenž rapidně zdecimoval obyvatelstvo několika zemí a poznamenal Evropu na desítky let dopředu.
Foto: nm.cz, wikimedia.org, blogspot.com, ytimg.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Zajímavosti
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články