Domů     Kolik životů stála v Čechách osmihodinová pracovní doba?
Kolik životů stála v Čechách osmihodinová pracovní doba?
23.11.2020

Před továrnou v severočeském Svárově se shromažďují dělníci. Přišlo jich 2000. Třebaže jsou klidní, policie a vojsko dostávají příkaz zasáhnout. Vyráží s napřaženými bodáky proti demonstrujícím. Jeden z dělníků padá propíchnutý bajonetem na zem. Umírá… 

 

Čtrnáctihodinové směny, nebezpečná práce s velkým rizikem úrazu, žádné jistoty! To je denní chleba dělníků v habsburské monarchii na konci 50. let 19. století. Sociální napětí roste a k protestům zbývá už jen krůček.

Naštěstí rakouský parlament schvaluje v únoru 1861 ústavu, která přináší větší společenské uplatnění Vznik spolků pak povoluje zákon č.

134 z roku 1867. Pro české dělníky je to dobrá zpráva. „Když byl tedy koncem roku 1867 vyhlášen v Rakousku nový zákon spolčovací a na jeho základě povolen v Praze první dělnický spolek „Dělnická beseda“ v Karlíně, rozhodli se nejpokročilejší dělníci k akci,“ popisuje situaci historik Zdeněk Šolle (1924–2008). Pro začátek vzniká časopis Dělník, který má hájit zájmy dělníků.  Úřadům se to samozřejmě nelíbí. Na spolky proto dohlíží policejní ředitelství, jemuž se musí hlásit jména členů, data a místa konání schůzí. Policie má právo vyslat na ně své zástupce.  

Průmyslová revoluce zcela změní životy lidí. stěhují se do měst a tam dřou do úmoru.
Průmyslová revoluce zcela změní životy lidí. stěhují se do měst a tam dřou do úmoru.

 

Do vězení až na šest týdnů  

Navzdory těmto kontrolám ale dělnická spolková činnost roste. Pomáhá tomu i další zákon s číslem 135 . shromažďovací.

K jeho schválení dochází také na konci roku 1867. Povoluje organizovat shromáždění, ovšem s podmínkou, že bude tři dny předem úředně ohlášeno. I sem posílá policie svoje lidi, kteří dokonce mohou akci i rozpustit.

Když se někdo dopustí porušení zákona, zaplatí pokutu nebo se dostane do vězení až na šest týdnů. Dělníci se sice mohou scházet, ale jejich každodenní pracovní podmínky to nezmění.

Programem těch nejradikálnějších se koncem roku 1867 podle Šolleho stává: „vybudování samostatné dělnické odborové organizace.“ Karlínské jádro se už během let 1868 a 1869 snaží získat dělníky pro myšlenku boje za vyšší mzdy a kratší pracovní dobu.

Někde je tlak zaměstnavatelů tak vysoký, že nezbývá, než vyrazit do ulic. Stávek a dělnických demonstrací přibývá.    

Johann Liebig vlastní textilní továrny.
Johann Liebig vlastní textilní továrny.

 

Ředitel žádá o posily   

Výbušná situace panuje například počátkem roku 1870 na Liberecku v textilních továrnách patřících průmyslníkovi Johannu Liebigovi (1802–1870).  Václav Palme, ředitel jeho textilních závodů ve Svárově a Haraticích, vyprovokuje dělnickou stávku. „Pokusil se 15. ledna 1870 své špatné hospodaření a podvody vyřešit desetiprocentním snížením mezd zaměstnanců,“ uvádí současný autor Miroslav Hlaváč. 1200 dělníků se chystá stávkovat a k Palmemu vysílá svoji delegaci.

Ředitel ale odmítá jednat. Naopak, telegrafuje do Jablonce okresnímu hejtmanovi a žádá okamžité posily v podobě četnictva a vojáků. V telegramu nechybí dovětek: „K ochraně majetku a osobní bezpečnosti.“  

Liebigovo liberecké městečko pro zaměstnance.
Liebigovo liberecké městečko pro zaměstnance.

 

Chtějí si promluvit 

Do Svárova se sjíždí obrovské množství četníků i vojáků. Z Jablonce sem 31. března 1870 míří 180 mužů, pražské generální vojenské velitelství posílá asi 360 mužů. Pražské místodržitelství nabídne 22 četníků.

Liebigova textilka zavírá továrnu a propouští dělníky. „Po tak mnohých výtržnostech jsme ještě vůči dělníkům shovívaví. Je nutné příkladné potrestání, dělníci nouzí musejí být k rozumu přivedeni,“ vzkazuje majitel stávkujícím. Reakce přichází rychle.

Kromě svárovských dělníků do stávky vstupují i pracovníci Liebigových textilek v Tanvaldu a Smržovce. „Svárovská stávka byla do té doby největší stávkou v Čechách,“ píše Šolle. Dělníci chtějí vniknout do svárovské továrny a mluvit s vedením.

To je ovšem ignoruje a místo toho na ně pošle četníky a vojáky s nasazenými bodáky.   

V textilce ve Svárově vznikne stávka. Ředitel tak chce zakrýt svoje špatné hospodaření.
V textilce ve Svárově vznikne stávka. Ředitel tak chce zakrýt svoje špatné hospodaření.

Raněným nesmí pomoci 

Dramatické události si vyžádají sedm mrtvých, šest dospělých a jedno dítě. Bajonet ukončí život svárovského dělníka Františka Bártla, umírá Josef Linhart ze Smržovky a zraněním podlehnou i další: Pavlína Linková, Jáchym Fišer, Josef Pavlata, František Duňka a devítiletý chlapec Ludwig Süss. Karel Trinker, jeden z velitelů zasahujícího vojska, totiž vydá rozkaz střílet do stávkujících. „Byli jsme komandováni, abychom do lidu stříleli, a to byl ten největší nesmysl, neboť oni proti nám nic neměli,“ líčí jeden voják.

Dodává, že do dělníků museli i bodat bajonety: „Něco hrozného, až mně vlasy hrůzou vstávaly.“ Lidé ani nemohou pomoci zraněným, vojáci jim to nedovolí.  

Liebigovo městečko pro zaměstnance.
Liebigovo městečko pro zaměstnance.

 

Boj nekončí 

Situaci se podaří uklidnit teprve 7. dubna. Liebig tehdy slibuje továrnu znovu otevřít a všem dělníkům, kteří budou chtít, nabídne práci za stejných podmínek jako před stávkou. Obrovský tlak stávkujících pomůže k tomu, že ve stejný den, kdy už je ve Svárově klid, schválí parlament zákon o koaliční svobodě. Ten mimo jiné legalizuje právo na stávku. Spolky se mohou díky tomuto předpisu měnit v odborové organizace. Jde však pouze o dílčí vítězství, boj za zlepšení podmínek v továrnách pokračuje dál.

Odbory svůj význam prokážou již v roce 1884, kdy schválí parlament zákon o maximální délce pracovní doby. Ta v hornictví činí 10 hodin a v podnicích s více než 20 zaměstnanci nejvýše 11 hodin. Malovýroba ji ale regulovanou nemá.

Na osmihodinovou pracovní dobu si ovšem lidé u nás budou muset počkat až do vzniku Československé republiky v roce 1918. Krátce po jejím založení je přijata zákonem pod číslem 91/1918 Sb. 

Foto: Wkimiedia Commons, dvojka.rozhlas.cz
Související články
Historie
Překvapivá historie: Proč se chodilo na poutě?
Chtěli byste jít pěšky víc než tisíc kilometrů do slavného kostela? V některých dobách našich dějin bylo dlouhé putování na posvátná místa obvyklé. Proč se na ně lidé vydávali a co si od toho slibovali? V knihách, příbězích i pohádkách odedávna nacházíme zmínky o lidech, kteří v chatrném oděvu, s mošnou přes rameno a holí kamsi kráčejí. Jsou to poutníci. Přestože se v minulosti […]
Historie
Kde najdeme nejstarší město Evropy? Možná v Bulharsku…
Kolosální Athény, které by nás uhranuly již ve 3. tisíciletí před Kristem? Malebný portugalský Lisabon nebo snad krétská Chania? Hledání nejstaršího města Evropy přesunují archeologové úplně jinam – do Bulharska. A i tady má dva favority…     Kdo také louskal s baterkou pod peřinou Eduarda Štorcha (1878–1956), vzpomene si na Osadu Havranů s nádhernými […]
Historie
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
Na chodbách panuje nezvyklý ruch, do pracovny rektora doléhají ostré německé povely. Rychle vstane a pohotově dokráčí před budovu, kde zmerčí, jak nacisté nakládají nebohé studenty na korbu auta. Vzduch okamžitě zaplní dunivý profesorský hlas. Cesta k úspěchu je trnitá a pořádně klikatá. Své o tom ví také Bedřich Hrozný (1879-1952). Vědec, jenž rozluští chetitské písmo, […]
Historie
Dýmějový mor: Nelítostný revolucionář
Dýmějový mor, který ve 14. století zdevastuje Evropu, lze pojmenovat různě. Ovšem nazvali byste ho revolucionářem? Asi těžko. A přece jím, svým způsobem, je. Epidemie moru, která v polovině 14. Století pustoší Evropu a Asii, vyhubí podle 75 až 200 milionů lidí, což je přibližně třetina nebo v případě druhého údaje více než polovina obyvatel. Vylidní […]
reklama
svět zločinu
Zavražděná Otýlie Vranská: Kdo rozporcoval mrtvou dívku v kufrech?
Nádražák lehce nadzvedne víko opuštěného kufru a sáhne dovnitř. Snad se mu podaří nahmatat třeba občanský průkaz. Jeho ruka však narazí na něco měkkého, poddajného. A studeného. „Myslel jsem, že sahám na kus masa,“ sdělí později kriminalistům. V podstatě to tak bylo. Je mladá i pohledná. A tak se Slovenka Otýlie Vranská vydá hledat štěstí […]
Rozřezanou účetní vylovili z Vltavy
Mladá žena kráčí do banky. Musí vyzvednout výplaty. Je uvolněná, spokojená. Nedávno se vdala. Možná už pomýšlí na děti. Každopádně si maluje budoucnost. Když peníze obdrží, vyjde zpátky na ulici. Tam spatří známou tvář. Nastoupí k ní do auta. I s výplatami. Tím zpečetí svůj osud.  Je odpoledne 23. dubna 1951. Na jezu v Klecánkách […]
Bestie ze Zliechova: Lehotský mrtvoly obětí pálil
I když se některé české „kriminálky“ doslova hemží sériovými vrahy, ve skutečnosti není řádění takových zabijáků v srdci Evropy nijak časté. A to se netýká jen České republiky, ale i Slovenska. Ovšem na jaře 2022 napíšou slovenští zástupci justice tečku v kauze, v níž sériový vrah skutečně figuruje. Jeho jméno je Miroslav Lehotský. Vztah se […]
Zabila své dva životní partnery. Tomu druhému uřízla hlavu!
Na usedlosti je rušno. Kolem domu i v něm se pohybují technici a vyšetřovatelé. Přijede i soudní lékař. Málem uklouzne na náledí. Pohlédne na popel, kterým je posypaná cesta. Vtom ho zamrazí. Všimne si, že v popelu jsou úlomky kostí. Na ten hrůzný zážitek nikdy nezapomenou. Kdo? Cestující, kteří jedou 9. prosince 1964 ranním vlakem […]
reklama
historie
Marie Terezie: Odhalujeme tajemství slavné panovnice
Marie Terezie byla vládkyní, jež po sobě zanechala odkaz, který výrazně ovlivnil budoucnost nejen naší země. To, že zavedla například povinnou školní docházku, je všeobecně známo. Jaký byl ale osobní život této slavné panovnice? V éře, kdy svět ovládali muži, byly ženy často odsouvány na okraj dějin. Ale jedna žena se odmítla podvolit osudu, odhodlaná […]
Protržení přehrady Bílá Desná: Mocný živel proměnil okolí v sutiny
Největší přehradní katastrofa v českých dějinách se odehrála před 107 lety a vyžádala si 65 lidských životů. Ani ne rok po kolaudaci přehrady na řece Bílá Desná v Jizerských horách došlo k jejímu protržení a voda, která se z ní vyvalila do údolí, za sebou zanechala zničené domy a mrtvé. Co se tehdy v okolí […]
Španělská chřipka: Dvojspřeží jezdců apokalypsy
Měla více obětí než obě světové války dohromady. Čtyři vlny rozpuku viru A/H1N1, které v letech 1918-1920 nakazily každého třetího člověka na planetě, zahubily až 5 % světové populace. Pandemie, která dostala mnoho přízvisek – „bolševická nemoc“, „brazilská nemoc“, či „Napoleonský voják“ – se nejvíce proslavila jako chřipka španělská.   Španělsko k ní přitom přišlo […]
Barvy nad zlato i drahé koření
Náš oděv nebýval vždy tak pestrobarevný jako dnes. Výroba barev na látky byla totiž v minulosti poměrně složitou záležitostí a vybrané odstíny barev navíc ukazovaly na společenské postavení nositele oděvu, nikoliv na jeho barevný vkus… Nejstarší záznamy o barvení látek pocházejí z mladší doby kamenné z Číny, kde lidé barvili své šaty ruměnkou. Nevíme však, […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kde leží hrob abatyše Mlady?
historyplus.cz
Kde leží hrob abatyše Mlady?
Archeologové důkladně prozkoumávají ostatky, vyzvednuté z hrobu č. 110 na pohřebišti svatojiřského kláštera na Pražském hradě. Dlouhá léta se vědci domnívali, že patří abatyši Anežce Přemyslovně, nevlastní sestře Přemysla Otakara I., která zemřela roku 1228. Teď se ale zdá být všechno jinak… Datování kosterních ostatků, odhalených v hrobě č. 110, určuje, že jejich majitel či
Záhada mých skvrn na rukou
skutecnepribehy.cz
Záhada mých skvrn na rukou
Od dětství jsem trpěla záhadnou nemocí. Nikdo mi nedokázal pomoci. Až minulý život ukázal příčinu. Prvně se mi to stalo jako miminku a s naprostou pravidelností se ten nevysvětlitelný „problém“ opakoval každý rok – vždy ve stejném období. Tu záhadnou nemoc nedokázal nikdo nikdy rozluštit, až do mých třiatřiceti let. Do roka a do dne V čem spočívala ta
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
nejsemsama.cz
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
epochalnisvet.cz
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla
Milionářské sny o medu
iluxus.cz
Milionářské sny o medu
Milionáři často dostanou, co chtějí, a Sir Jim Ratcliffe, spolumajitel Manchester United, je toho dokonalým příkladem. Po osmnáctiměsíčním boji o plánování vyhrál spor se sousedem ohledně úlů a teniso
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
enigmaplus.cz
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
Obec Vranová Lhota leží v údolí říčky Třebůvky v okrese Svitavy. V obci stojí tvrz, o níž první písemná zmínka pochází z roku 1406. Jedná se o původní středověkou stavbu s gotickou a renesanční přesta
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
panidomu.cz
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
… králem všech květin je špenát, zpíval kdysi slavný zpěvák. Špenát je ale vskutku populární listová zelenina, která se používá téměř ve všech světových kuchyních. Z dětství si jej určitě pamatujete jako poměrně neoblíbenou přílohu k masu a naopak milované jídlo Pepka námořníka, kterému plechovka špenátu vždycky spolehlivě pomohla dodat mimořádné síly. Vědci docela nedávno
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
21stoleti.cz
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
Podle nové, dosud nerecenzované studie získal virus ptačí chřipky, který momentálně šíří mléčnými farmami ve Spojených státech, desítky nových mutací. A to včetně těch, které jej mohou učinit schopněj
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Je zamilovaný do Kohoutové?
nasehvezdy.cz
Je zamilovaný do Kohoutové?
Někdy se stává, že se do sebe během natáčení zamilují dva herečtí kolegové. Možná je to i případ Bereniky Kohoutové (33) a Filipa Blažka (50), kteří hrají zamilovanou dvojici v seriálu Jedna rodina.