Jaro, léto, podzim, zima. Kolik má rok období, spočítá každé malé dítě. Když se ale zamyslíme trochu více, zas tak jednoduchá otázka to není…
Byla to obrovská rána, se skutečně nevídanými následky! Když se naše mladá planeta před 4,5 miliardami let čelně srazí s tělesem nazývaným Theia, vznikne díky tomu Měsíc a dle některých teorií možná i zárodky života!
Ovšem Země se z nehody už nikdy úplně nevzpamatuje. Zůstane nakřivo! Kolem Slunce neobíhá pěkně zpříma jako za dob svého dětství, ale její rotační osa je o 23,5° skloněná ke straně.
Co to znamená, všichni víme – na své každoroční cestě planeta své hvězdě nastavuje vždy jinou část.
Na straně, která je žhavým paprskům právě nejblíže, mají lidé léto, zatímco na opačné straně zimu. Když je Země Slunci nejblíže oblastí rovníku, nastává podzimní či jarní rovnodennost. Kdyby Země rotovala napřímená jako svíčka, žádná roční období bychom neznali.
Dvě, tři, nebo šest?
Klasická čtyřka, která se nám rok co rok točí jako kolovrátek, avšak pro velkou část planety vůbec není samozřejmostí.
Vyškrtnout hned můžeme celý tropický pás, tedy přibližně 40 % zemského povrchu vymezeného obratníky raka a kozoroha, kde alespoň 1x za rok dopadají sluneční paprsky zcela kolmo na Zemi.
Rok tamních obyvatel tak pestrý není – dělí se zpravidla jen na dvě části, období dešťů a období sucha. Rozlehlé travnaté savany tedy buď září svěží zelení, nebo na část roku zcela seschnou.
V některých tropických a subtropických oblastech je to trochu složitější a střídají se tu období tři: horké, chladné a období dešťů. Podobné je to například v Indii, jenže Indové se se třemi roční dobami spokojit nehodlají a rozlišují jich raději šest. Jaro, léto, období dešťů, raný podzim, pozdní podzim a zimu.
Osm už je minulostí
Ani u šestky ale nekončíme. Naši předkové, kteří žijí rozhodně blíže k přírodě a jejichž rytmus určuje hlavně úroda a práce na polích, rozlišují ročních období dokonce osm!
Především v české lidové tradici tak najdeme předjaří, jaro, podlétí, léto, polétí, podzim, předzimu a zimu.
Rozdělení přežívá až do konce 19. století a počátky a konce jednotlivých období určují významné svátky křesťanských světců. Například předjaří tedy trvá od 24. února do 19. března, od svátku svatého Matěje až do svatého Josefa.
Hranice mezi obdobími jsou ale dané také činnostmi, které je právě třeba dělat na poli či v lese.
Nic není věčné
Dnešní čtyři roční období zatím měnit nehodláme. Ale bude to pořád stejné jako dnes? Rozhodně ne, vše je trochu zamotanější! Například už skutečnost, že střídající se roční doby nikdy nejsou stejně dlouhé.
Protože dráha Země kolem Slunce není kruhová, ale eliptická, někdy je planeta Slunci nejblíže (je v tzv. perihéliu) a někdy nejdále (afélium).
Čím je Země blíže Slunci, tím rychleji se pohybuje na své dráze. V perihéliu se ocitá na začátku ledna, tehdy tedy nejvíce pádí, a proto jsou zimy na severní polokouli asi o 4,5 dne kratší než léta. A na jižní samozřejmě naopak.
Ani to ale nebylo a nebude vždy pravidlem! Gravitační silou ostatních planet se totiž perihélium pomalu posouvá. Kolem roku 4000 před naším letopočtem jím planeta procházela na začátku podzimu, v roce 6433 to bude za jarního slunovratu. Tehdy tedy bude jaro nejkratším obdobím roku.
A co čeká naše předky zhruba za 13 000 let? Zemská osa bude mít vzhledem ke Slunci zcela opačnou orientaci a severní polokoule tedy bude v červenci odvrácena od Slunce.
Klimatické jaro tak lidem v našich zeměpisných šířkách začne okolo 23. září a léto těsně před Vánoci.