Domů     Vejce: Cesta k infarktu nebo neprávem zatracovaný poklad?
Vejce: Cesta k infarktu nebo neprávem zatracovaný poklad?

Cholesterol je velkým strašákem a jeho příjem prostřednictvím stravy se považuje za způsob, jak se projíst k vážným zdravotním problémům. Vaječné žloutky ho obsahují celkem velké množství a tak se dlouhodobě ocitly na černé listině zdravého stravování.

Ale výzkum pokročil a věci nejsou zdaleka tak jednoznačné, jak by se mohlo zdát!

A vajíčka v tom mohou být celkem nevinně… Snadno se upravují, jejich cena je příznivá, jsou dostupná a doslova nabitá kvalitními bílkovinami, vitamíny, minerály a dalšími cennými látkami.

Navíc nemají vysokou kalorickou hodnotu, jedno vejce obsahuje zhruba 80 kalorií. Po celá desetiletí se však jejich konzumace považuje za škodlivou kvůli vysokému obsahu cholesterolu, který bývá tradičně spojován se zvýšeným rizikem srdečních onemocnění. Vědci na to však nyní mají dost rozdílné názory.

Tudy cesta nevede…
Tudy cesta nevede…
reklama

Dobrý nebo špatný?

Jeden vaječný žloutek obsahuje přibližně 185 miligramů cholesterolu, což je více než polovina z jeho doporučeného maximálního denního množství (300 miligramů).

Všichni odborníci však dnes už výslovně nespojují konzumaci cholesterolu s kardiovaskulárními onemocněními. Čím více cholesterolu totiž lidé konzumují, tím méně ho jejich vlastní tělo produkuje. „Pro většinu lidí nepředstavuje cholesterol ve stravě problém.

Organismus zdravého člověka má dobře nastavenou regulaci a dokáže vytvářet nižší hladinu cholesterolu,“ tvrdí například docentka Elizabeth Johnsonová z Tufts University v americkém Bostonu.

Svůj názor dokládá přehledem, který zahrnuje 40 studií, ve kterých se jejímu vědeckému týmu nepodařilo najít žádný přesvědčivý důkaz o vztahu mezi cholesterolem ve stravě a srdečními chorobami.

Během jedné ze studií na toto téma po konzumaci dvou vajec denně po dobu 6 týdnů došlo u účastníků dokonce ke zvýšení hladiny HDL („dobrého“) cholesterolu až o 10%.

Jak to je?

O dopadu cholesterolu ve stravě na lidské zdraví se tak vedou v odborných kruzích debaty. Vědci ale nejsou jednotní ani v tom, nakolik nebezpečná jsou v tomto ohledu právě vejce.

Zatímco některé studie identifikovaly souvislost mezi jejich konzumací a kardiovaskulárními chorobami, podle řady odborníků mohou pro tato zjištění existovat i jiné důvody.

Vejce lze jíst i zdravým způsobem.
Vejce lze jíst i zdravým způsobem.

Důležitá je úprava i přílohy

„Potraviny, které lidé obvykle jedí s vejci, tedy například slanina, klobása nebo šunka, mohou být vyšším rizikem pro vznik srdečních onemocnění, než vejce samotná,“ tvrdí experti z prestižního amerického vědeckého a výzkumného centra Mayo Clinic a doporučují se spíše soustředit na způsob úpravy vajec.

Ten podle nich může hrát ve zvýšeném riziku srdečních onemocnění daleko větší roli, než přímo vejce. Za nevhodné považují zejména jejich smažení. Stejný názor mají také zdravotníci na druhé straně oceánu.

Nezavrhujte vejce!

Medicínští profesionálové z britské National Health Service (Národní zdravotní služba) připomínají, že při smažení vajíček může vzrůst obsah tuků až o 50%! Za nejzdravější způsob úpravy tak považují vaření.

„Pokud máte jinak vyváženou stravu, omezte množství vajec pouze tehdy, pokud vás k tomu vybídl váš praktický lékař nebo jiný specialista,“ zní jejich doporučení.

Zároveň podotýkají, že vejce jsou cenným doplňkem jídelníčku a byla by škoda je z něj úplně vyřadit. Jejich výživová hodnota totiž převažuje nad jejich možným a dosud zcela jasně neprokázaným negativním dopadem na lidské zdraví.

Kdo má přece jenom obavy z cholesterolu, může vynechat žloutek. V bílku se totiž nenachází.
Kdo má přece jenom obavy z cholesterolu, může vynechat žloutek. V bílku se totiž nenachází.
Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Proč si pamatujeme trapné okamžiky celé roky?
Stačí jediná nešťastná věta pronesená před plnou místností a člověk se při vzpomínce na ni červená ještě po deseti letech. Zato co měl včera k obědu nebo kam položil klíče, to si často nedokáže vybavit už po několika hodinách. Lidská paměť totiž nefunguje jako kamera. Mnohem víc než na běžných událostech záleží na tom, jaké […]
Věda a technika
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Věda a technika
Proč se nám chce spát po vydatném obědě? Za ospalostí není jen plný žaludek
Zná to téměř každý. Dojíme poslední sousto, opřeme se o židli a najednou máme pocit, že bychom nejraději zavřeli oči a na chvíli zmizeli ze světa. Odpolední ospalost přitom není pouhým důsledkem přejedení. Svou roli hrají biologické hodiny, hormony, složení jídla i signály, které si mezi sebou posílají střeva a mozek. Proč nás po obědě […]
Věda a technika
Pro lásku k moři: Co dalo lidem svobodu pod vodní hladinou?
Ještě v prvních desetiletích 20. století bylo potápění spojeno s těžkou objemnou výstrojí.  Neforemné skafandry s přilbami byly závislé na dodávce vzduchu z hladiny. Pak však přišel zlom, který cestu do světa pod vodní hladinou zpřístupnil i pro laiky. Ba co víc, poskytl jim netušenou svobodu! V době druhé světové války se ve Francii zrodil […]
svět zločinu
Zhroucení budovy Rana Plaza: Spadne to? Stejně přijďte!
Sanitky se prodírají mezi lidmi. Lidský řetěz si podává kusy sutin. „Tady! Vidím rukáv!“ křičí menší chlapík. Jde o minuty. Zachráněný ještě žije a brzy leží na nosítkách. Muž s píšťalkou klestí cestu davem. Z trosek se nakonec podaří vytáhnout na 2500 zraněných. O kus vedle ale leží jeden vedle druhého ti, kteří neměli tolik štěstí. Na […]
Bhópálská katastrofa: Smrtící mrak bez zápachu
Nerezová ocel? Drahé, použijte normální. Chladicí systém, který spálí energii v hodnotě 70 dolarů denně? Zastavit! A skutečně… Společnosti Union Carbide vyrábějící pesticidy, která se rozhodne po vzoru své první továrny v Západní Virginii vybudovat druhou fabriku v indickém Bhópálu, se podaří sérií škrtů srazit náklady oproti první stavbě o 8 000 000 dolarů! Na […]
Otisky prstů: Kdy detektivové zjistili, že každý člověk zanechává svůj podpis?
Zločinec může změnit účes, oholit si vousy, nasadit falešné jméno, a dokonce se pokusit zamaskovat svou tvář. Jenže na konečcích prstů si nosí něco, co se falšuje mnohem hůř. Nenápadné rýhy, obloučky a spirály jsou totiž u každého člověka jedinečné. Lidstvo si jejich existence všímá už tisíce let, ale trvá překvapivě dlouho, než kriminalisté pochopí, […]
Počítač jako místo činu: Jak vznikla digitální kriminalistika
Moderní pachatel nemusí na místě činu zanechat jedinou kapku krve ani otisk prstu. Stačí mu počítač, mobilní telefon nebo připojení k internetu. Právě tam může zůstat neviditelná stopa, která vyšetřovatele dovede k pravdě. Digitální kriminalistika, obor na pomezí počítačové vědy a klasické detektivní práce, se stal nepostradatelnou součástí pátrání po pachatelích. Ještě v první polovině […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz