Inessa Tarverděvová pracuje jako učitelka v mateřské školce. Příliš ji to nebaví, protože jak později řekne u výslechu policistům: „Narodila jsem se, abych zabíjela!“ Pro takové životní poslání ovšem školka není to pravé místo.
Dá proto výpověď a společně s rodinou se dá v roce 2007 na zcela jiný typ podnikání. Vraždy. Ona, její druhý manžel, o deset let mladší zubař Roman Podkopajev, a s nimi jejich dcery.
Pětadvacetiletá Viktoria Tarverděvová a Anastasija, která se na vraždění aktivně podílí, přestože je jí v době zatčení pouhých 13 let.
Kdysi taková normální rodinkaDokonalý plán – všechny zabít
Vytipují si dům, samozřejmě hodně daleko od domova, a vražednou výpravu maskují před sousedy jako rodinný výlet. Proniknou dovnitř, a když není nikdo doma, vyloupí ho. Pokud doma někdo je, zabijí ho.
Vše mají naplánované, používají vysílačky a mají dokonalý přehled o pohybu policie. Občas přepadnou auto na odlehlé silnici nebo odpočívadle.
Bez slitování Inesse nedělá problém střelit do hlavy sedmiletého Sašu Chudakova nebo společně s dcerami ubodat 37 ranami jeho jedenáctiletou sestru Veroniku. Někdy si zabíjení zpestří také brutálním mučením.
„Dvěma nezletilým dívkám byly před smrtí vyloupnuty oči,“ píše se ve zprávě policejního vyšetřovatele. Děsivé je, že jedna z těchto dívek je Inessinou kmotřenkou.
Inessa Tarverděvová při rekonstrukci předvádí jak vraždí
Ucho utrhne náhoda
Celkem během šesti let svého řádění zabijí v oblasti kolem Rostova minimálně 30 lidí. Jsou mezi nimi ženy, děti a také šest policistů, které zabijí, aby se zmocnily jejich zbraní.
„Vypadali jako úplně normální, hezká rodina,“ říká šéf kriminalistů Vladimir Markin. Přesto v roce 2013 spadne klec. Náhodou. Cestou z poslední akce totiž Podkopajeva s Viktorií zastaví policejní kontrola.
Místo dokladů vytáhne zubař zbraň a začne střílet. V následné přestřelce je však sám zabit a Viktoria postřelena. Prohlídka jejich domu ve Stavropolu odhalí důvod střelby.
Najdou tu nejen 20 střelných zbraní, včetně automatických pušek, brokovnic, tlumičů a granátů, ale také mnohé předměty uloupené na místech nevysvětlených vražd.
Inessa s Anastázií jsou zatčeny a spolu s nimi jako spolupachatelé také Podkopajevova sestra Anastasija Sinělnikova a její manžel Sergej.
„Zabíjet je stejné jako jít do práce, je to jen prostředek k vydělávání peněz,“ neprojeví Inessa žádné výčitky svědomí během výslechů.