Domů     Jaké překrásné divy dokáže vytvořit příroda? 
Jaké překrásné divy dokáže vytvořit příroda? 
14.9.2020

Umí neuvěřitelné věci. Dokáže vytvořit tak úchvatné úkazy, že je my lidé ani nedokážeme pochopit. Jaké nejzajímavější přírodní jevy můžeme na naší planetě spatřit?

Eliášův oheň

O co jde: Eliášův oheň je fenomén, který se projevuje hlavně vizuálně, a to na vyvýšených místech. Nejčastěji se dá pozorovat na moři, například na lodních stožárech, lze ho ale vidět i na sloupech.

Na první pohled vypadá jako namodralý a nafialovělý výboj. Čas od času ho doprovází sršivý nebo praskavý zvuk. Námořníci ho celá staletí považovali za pozdrav od svého patrona, svatého Eliáše. Skandinávci ho nazývali podle boha Lokiho (bůh lži a klamu).

Dříve se Eliášův oheň považoval za určitý typ kulového blesku, ve skutečnosti se ale jedná o formu plazmy, která se podobně vytváří i v žárovkách.

Eliášův oheň je možné využít také pro jeho léčebné účinky, ničí totiž bakterie. Může pozitivně působit i na lidskou kůži a léčit plísňová onemocnění. Dnes používá například pro sterilizaci nástrojů.
Eliášův oheň je možné využít také pro jeho léčebné účinky, ničí totiž bakterie. Může pozitivně působit i na lidskou kůži a léčit plísňová onemocnění. Dnes používá například pro sterilizaci nástrojů.

Jak vzniká: Eliášův oheň vzniká v okamžiku, kdy se na místě vybíjí silný statický náboj při mohutných bouřích. Vzniká tehdy, když bouřkový mrak nasává ze země elektricky nabité částice.

Ty pak vystoupají podél vysokých předmětů, jako jsou stromy nebo stěžně lodí. Pokud se tento elektrický tok potká s částicemi, které proudí dolů z mraků, do země uhodí blesk.

Antarktická sopka

O co jde: Na území Antarktidy, konkrétně na Rossově ostrově, se nachází stratovulkán Erebus. Tato sopka je jako jedna z mála stále aktivní a víceméně neustále vybuchuje. Velmi zajímavé úkazy na ní pak vytváří vodní pára.

Jak vzniká: Vodní pára, která se line ze sopky, vzniká kvůli nízkým antarktickým teplotám, jelikož vypařovaná voda mrzne. Sněhové stožáry pak připomínají komíny. Celý útvar se tvoří hluboko pod ledem, kde pára vytváří systémy ledových jeskyní.

Díky vulkanické aktivitě stoupá v těchto jeskyních teplota i na 25 °C. Badatelé zjistili, že se v místních horninách se nacházejí stopy DNA živočichů.

Vulkán poprvé spatřil v roce 1841 James Clark Ross. Poprvé ale na sopku vystoupila v roce 1908 skupina průzkumníků z britské antarktické expedice, kterou vedl cestovatel Ernest Henry Shackleton.
Vulkán poprvé spatřil v roce 1841 James Clark Ross. Poprvé ale na sopku vystoupila v roce 1908 skupina průzkumníků z britské antarktické expedice, kterou vedl cestovatel Ernest Henry Shackleton.

Sloupy světel

O co jde: V zemské atmosféře se nachází mnoho ledových krystalků, které mohou způsobit nepřeberné množství optických úkazů. Jedním z nich jsou světelné sloupy, které se řadí mezi halové jevy. Jejich původ spočívá v průchodu světla kapičkami či krystalky ledu.

Světelné sloupy jsou k vidění nejčastěji v severských státech. Objevují se většinou ve chvíli, kdy teploty prudce klesnou o 10 až 20 °C.
Světelné sloupy jsou k vidění nejčastěji v severských státech. Objevují se většinou ve chvíli, kdy teploty prudce klesnou o 10 až 20 °C.

Jak vzniká: Sloupy světel vznikají díky tomu, že se světlo odráží od ledových krystalků, rozptýlených ve vzduchu. Nejčastěji lze světelné sloupy pozorovat za mrazivých nocí nad či pod světelnými zdroji, například pouličními lampami.

Poté se zdá, že světlo vychází nejen ze svého zdroje, ale že svítí i několik desítek metrů nad ním. Mohou se ale také odrážet od Slunce nebo Měsíce.

Ohnuté stromy

O co jde: V Rusku a Polsku se nachází pozoruhodný přírodní jev – stromy, jejichž kmeny jsou ohnuté v úhlu 90° a vytvářejí tvar písmene J. Navíc se všechny stromy ohýbají jen jedním směrem, a to na sever. Odborníkům se dodnes nepodařilo zjistit, co za tím zvláštním úkazem stojí.

Spekuluje se také o tom, že stromy záměrně ohýbali místní lesníci. A důvod? Ohýbané stromy se dají snáze použít k výrobě nábytku nebo pro stavbu dřevěných lodí.
Spekuluje se také o tom, že stromy záměrně ohýbali místní lesníci. A důvod? Ohýbané stromy se dají snáze použít k výrobě nábytku nebo pro stavbu dřevěných lodí.

Jak vzniká: Většina expertů je přesvědčena, že za ohnutými stromy může stát silný vítr nebo mikroorganismy, konkrétně určitý druh larev, které nutí koruny stromů, aby se vychylovaly, a deformovaly tak celé kmeny.

V Rusku vznikla dokonce teorie, že jelikož se v lese nacházel uzavřený vojenský prostor, stojí za ohnutím stromů radiace. V Polsku se zase ujala legenda o tom, že porost poškodily německé tanky, které projížděly územím během 2. světové války.

Nadoblačný blesk

O co jde: Vzniká ve chvíli, kdy se nahromaděná energie setkává s molekulami vzduchu. Vytváří se tak optický jev podobný blesku. Může se objevit jako světelný oranžovo-červený nebo modrý záblesk. Blesky se vyskytují ve skupinách ve výškách 50–90 km nad povrchem Země.

Zmínky o tomto jevu můžeme najít už v neoficiálních zprávách z roku 1730. První videozáznam pořídili vědci z Minnesotské univerzity ale až 6. července 1989.
Zmínky o tomto jevu můžeme najít už v neoficiálních zprávách z roku 1730. První videozáznam pořídili vědci z Minnesotské univerzity ale až 6. července 1989.

Jak vzniká: Jedná se o rozsáhlý elektrický výboj, který probíhá nad kladně nabitými bouřkovými mraky. Tyto blesky se navzájem spojují do jednoho shluku a neustále rostou. Výboj se pak zbarví dočervena díky atomům dusíku, může mít ale o barvu modrou.

Krvavý rudý příliv

O co jde: Rudý příliv se nejčastěji objevuje u pobřeží Floridy, kdy se moře zabarvuje do krvavé barvy. Nejvíce byla tato oblast zasažená v letech 1972 a 2005. Toto zbarvení způsobují hlavně řasy Karenia brevis. V noci se ve vyšší koncentraci řasa mění barvu na lehce namodralou záři.

Námořníci byli po staletí přesvědčeni, že rudý příliv způsobuje ďábel, a že spatřit ho znamená smrt.
Námořníci byli po staletí přesvědčeni, že rudý příliv způsobuje ďábel, a že spatřit ho znamená smrt.

Jak vzniká: Vodu zbarvuje obrovské množství červených řas, které kromě odstínů způsobují i pokles obsahu kyslíku ve vodě. To má ale neblahé důsledky pro některé živočichy a může být smrtelně nebezpečná.

Studie provedená v roce 2008 prokázala, že když červené vlny naráží do pobřeží, z řas se do vzduchu uvolňují neurotoxiny. Tyto jedovaté látky pak mohou u lidí vyvolávat i rakovinové bujení.

Dalším problémem je zvýšená koncentrace těchto jedů v organismech ryb, které se stávají lidskou potravou.

Objekt na dně Baltského moře

O co jde: Na dně Baltského moře leží ve velké hloubce záhadný objekt, který připomíná vesmírnou loď se zaoblenými okraji. Navíc je vyvýšen o několik metrů nade dnem.

Potápěči vypověděli, že za objektem se nachází 300 metrů dlouhá brzdná stopa, která připomíná přistávací dráhu.
Potápěči vypověděli, že za objektem se nachází 300 metrů dlouhá brzdná stopa, která připomíná přistávací dráhu.

Jak vzniká: Teorií o tom, odkud se vzal, je několik. Nejčastěji se objevuje názor, že se jedná o část nacistické základny z 2. světové války. Objekt má oválný tvar a 60 metrů v průměru.

Podle jiných se jedná o megalitickou stavbu neznámé civilizace podobnou Stonehenge, kterou zatopilo moře. Podle vědců je totiž nepravděpodobné, že by útvar vznikl sopečnou činností nebo přirozenou erozí.

Podvodní rampouchy

O co jde: Pod mořskou hladinou se na některých místech spojují vody s rozdílnou slaností i teplotou. Díky tomu se zde vytvářejí podvodní rampouchy, tzv. stalaktity.

O existenci mořských rampouchů se ví od roku 1960. Vědci se domnívají, že život na Zemi může pocházet právě z těchto rampouchů v polárních mořích.
O existenci mořských rampouchů se ví od roku 1960. Vědci se domnívají, že život na Zemi může pocházet právě z těchto rampouchů v polárních mořích.

Jak vznikají: Tento jev vzniká především v oceánech kolem Arktidy a Antarktidy, kde se tvoří velké množství ledu a sůl se tak vytlačuje na povrch. To je také důvod, proč led z mořské vody není tak slaný jako sama voda.

Jakmile se pak solný roztok setká v hloubce s teplejší mořskou vodou, začne okolo něj zamrzat a vytvoří se mořský rampouch. Když pak dosáhne dna, šíří se jako ledová pavučina, která zmrazí vše, čeho se dotkne. Tedy i včetně živočichů, kteří okolo něj plují.

Foto: Shutterstock.com, Wikimedia Commons
Související články
Věda a technika
Rty: Vděčíme za ně inteligenci i výběru partnera
Jsou bolestivě citlivé na chlad i teplo. A když nás přes ně praští, bolí to tak, že se ptáme, zda by nám bez nich nebylo lépe. Nebylo. Bez ohledu na to, že ji někteří popírají, co evoluce činí, dobře činí. A proto nás vybavila rty. I ty, kteří ji popírají. A nejen proto, aby ji […]
Věda a technika
Objev evoluční teorie: Sok Charlese Darwina zůstal neprávem stranou
V červnu 1858 přijímá Charles Darwin v poklidném domě v Down House dopis, který mu zamotá hlavu i srdce. Je z druhého konce světa, z ostrova Ternate v Malajském souostroví a přichází od Alfreda Russela Wallace, přírodovědce a dobrodruha. V rukopisu, který drží Charles Darwin (1809-1882) v rukou, stojí popsané to, na čem Darwin pracuje […]
Věda a technika
Drama tří vynálezců kyslíku: Jak svět poznal plyn, který dýcháme
Věda někdy vypadá jako klidná řeka, ale když se rozproudí, vzniká drama hodné shakespearovské hry. Objev kyslíku, jednoho z nejzásadnějších prvků, přináší přesně takový příběh: tři muži, jeden plyn a spory o prvenství, které přetrvaly staletí. Vynálezci Scheele, Priestley a Lavoisier, každý z nich hrál svou roli v tom, jak dnes chápeme kyslík, ale jen […]
Věda a technika
Vynález žárovky: Dohady o prvenství skončily dohodou
Je noc, laboratoře svítí plynovými lampami a ve vzduchu je cítit napětí. Na jedné straně Atlantiku stojí tichý britský experimentátor Joseph Swan, na druhé energický americký podnikatel Thomas Alva Edison. Oba drží v ruce stejný sen: zkrotit světlo. Jenže zatímco jeden je u cíle dřív, druhý je hlasitější, rychlejší a nemilosrdný. Zrod žárovky není romantický […]
reklama
věda a technika
Čtyřicet kilogramů padá rychlostí blesku. Jak fungovala gilotina?
Gilotina patří k nejsilnějším symbolům francouzské revoluce. Chladná, přesná a dodnes znepokojivá. Zrodí se z myšlenky humanity, stane se nástrojem rovnosti před zákonem a nakonec i synonymem státního teroru. Její příběh je plný paradoxů, rekordů. Fascinuje až do současnosti. Zrodí se ve Francii na konci 18. století, konkrétně v Paříži, v době, kdy revoluce mění […]
Spor o vynález telefonu: Někdy rozhoduje čas a rychlost chůze
Je ráno 14. února 1876 a Washington je ještě ospalý. Dva muži ale nespí. Alexander Graham Bell a Elisha Gray stojí na prahu objevu, který změní svět. Oba vynalezli telefon. Oba věří, že právě jejich nápad je ten správný. Rozhodne se během několika hodin a zrodí se jeden z největších vědeckých sporů 19. století. Američan […]
Upíří jelen a živoucí fosilie. Seznamte se, kabar pižmový!
Se vzhledem některých zvířat si matka příroda skutečně vyhraje. Drobný přežvýkavec, který baští zejména lišejníky, svým zjevem doslova budí strach. Důvod tkví v jeho dlouhých zubech, a tak ho všichni spojují se sáním krve. Vypadá jako jelen, vlastní dlouhé špičaté zuby, jeho pižmo najdeme v parfémech celého světa a narazit na něj je velice těžké. Tato charakteristika […]
Ledňáček: Osamělý lovec i létající drahokam
Někdy můžeme při toulkách u řeky zahlédnout na nízké větvi nebo v rákosí klubíčko duhy. Přesně tak totiž vypadá ledňáček říční. Tento barevný ptáček jen o málo větší než vrabec má zajímavý život. Je skvělý lovec, klasická hnízda si vůbec nestaví a jeho trpělivost bychom mu mohli opravdu závidět! Když se člověk prochází kolem řeky […]
věda a technika
Počátky létání: Když se vynález zrodí na dvou místech zároveň
Kdo byl první člověk, který skutečně létal letadlem těžším než vzduch? Odpověď zní jednoduše a přitom vlastně vůbec ne. Na jedné straně stojí bratři Wrightové, američtí průkopníci posedlí technikou a přesností. Na druhé Alberto Santos-Dumont, okouzlující Brazilec létající před davy v srdci Evropy. Nejde o sporné datum. Jde o to, co vlastně znamená „let“. Když […]
Denně po něm jezdíme. Jak se vlastně zrodil asfalt?
Asfalt bereme jako samozřejmost. Brázdí ho kola aut, koloběžek i kočárků a spojuje města, vesnice i kontinenty. Jenom málokdo se ale zamýšlí nad tím, odkud se vlastně vzal a jaká je jeho cesta od přírodního jevu až po dokonale namíchaný materiál moderních silnic. Příběh asfaltu je překvapivě starý, dobrodružný a plný technických objevů. Historie asfaltu […]
Zrození biomimetiky i větrné elektrárny: Jak se vědci inspirují chobotnicemi i keporkakem?
V angličtině se jim říká multivibrátory, ale červenat se nemusíte. Český název je už méně poetický: Schmittův klopný obvod. Americký vědec Otto Herbert Schmitt (1913–1998) jde vždycky svojí cestou. A tak se na doktorandském výzkumu zaměří na nervový systém chobotnice a způsob, jakým se jím šíří impulsy. Pokusí se navrhnout zařízení, které ho zrcadlí do […]
Dělejte něco s tím hlukem! Jak ledňáček stvořil Šinkansen
Skla v oknech se zatřesou. Žena přeruší hovor a skrz vyleštěné okenní tabulky se zlostně zadívá na železniční trať. Mluvit teď nemá smysl, nebylo by jí přes ten hluk pořádně rozumět. Rychlovlaky jsou perlou Japonska, ostatně je to první stát, který je zavede pro osobní dopravu. Na trati Tóhoku zvládnou rychlost až 320 km/h. Jenže z měst […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dulce: Dobrota, které neodoláte
panidomu.cz
Dulce: Dobrota, které neodoláte
Ta dobrota se jmenuje dulce de leche a možná už jste ji objevili v obchodech. Ale nepochybujte o tom, že doma připravená bude ještě lepší. Název je španělský a znamená jednoduše „mléčná sladkost“. Původ ovšem není úplně jednoznačný, o autorství této receptury se pře hned několik latinskoamerických zemí a k tomu Francie, kde se traduje,
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
nejsemsama.cz
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
Voda má v magii zvláštní místo. Má jedinečné vlastnosti, které pro vás mohou být nejen zdrojem osvěžení, ale i duchovní síly a léčení. Voda z potoků a studánek má moc přinést do vašeho života pozitivní změny a obnovit vaši energii. Využitím těchto přírodních zdrojů v magii můžete obohatit své rituály a přinést do svého života větší harmonii a klid. Je důležité
Ten můj chlap je prostě báječný
skutecnepribehy.cz
Ten můj chlap je prostě báječný
Jsem holka Štěstěny, tvrdila moje máma, když jsem doma představila Mirka. Mohla na něm oči nechat. To nadšení ji neopustilo nikdy. Myslím, že mi trochu záviděla, ale nikdy jsem jí to neřekla. Tátu měla ráda, ale co si pamatuji, tak jsme s Mirkem byli zamilovaní mnohem víc. Jsme spolu moc rádi Tehdy byla jiná doba, když
Září Svobodová díky nové lásce?
nasehvezdy.cz
Září Svobodová díky nové lásce?
Přestože jí osud připravil až příliš kruté momenty, nikdy nepřestala věřit, že bude znovu šťastná. Sympatická herečka ze seriálu Ulice Ilona Svobodová (64) se má už několik týdnů potkávat se stejně
Hříbková omáčka
tisicereceptu.cz
Hříbková omáčka
Královskou houbou českých lesů je pravý hřib. Suroviny 400 g houby 1 větší cibule 2 lžíce másla 200 ml šlehačky 100 ml zakysané smetana 1 bobkový list 5 kuliček nového koření petrželka ne
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
21stoleti.cz
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
Lidský mozek, více než jakýkoliv jiný orgán, odlišuje náš druh od ostatních. Během posledních přibližně sedmi milionů let se jeho velikost a složitost výrazně zvýšila, což nám umožnilo používat jazyk,
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
iluxus.cz
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
&Beyond, světově uznávaný lídr v oblasti luxusní ekoturistiky, představuje své rozmanité portfolio safari lodgů a kempů ve východní Africe. Jako lídr v oblasti zodpovědného cestovního ruchu organi
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
rezidenceonline.cz
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
Třípodlažní penthouse na vrcholu nejvyššího věžáku severně od 72. ulice v New Yorku „patřil“ jednomu z protagonistů populárního seriálu, mapujícího život milionářské rodiny Royových. Jakkoliv jsou jejich osudy fiktivní, nemovitosti, v nichž „žijí“, jsou velmi reálné. Ohromující luxusní byt s pěti ložnicemi, čtyřmi koupelnami a výhledem na Husdon Yards je přitom jenom jednou z nemovitostí
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz