Domů     Jaké překrásné divy dokáže vytvořit příroda? 
Jaké překrásné divy dokáže vytvořit příroda? 
14.9.2020

Umí neuvěřitelné věci. Dokáže vytvořit tak úchvatné úkazy, že je my lidé ani nedokážeme pochopit. Jaké nejzajímavější přírodní jevy můžeme na naší planetě spatřit?

Eliášův oheň

O co jde: Eliášův oheň je fenomén, který se projevuje hlavně vizuálně, a to na vyvýšených místech. Nejčastěji se dá pozorovat na moři, například na lodních stožárech, lze ho ale vidět i na sloupech.

Na první pohled vypadá jako namodralý a nafialovělý výboj. Čas od času ho doprovází sršivý nebo praskavý zvuk. Námořníci ho celá staletí považovali za pozdrav od svého patrona, svatého Eliáše. Skandinávci ho nazývali podle boha Lokiho (bůh lži a klamu).

Dříve se Eliášův oheň považoval za určitý typ kulového blesku, ve skutečnosti se ale jedná o formu plazmy, která se podobně vytváří i v žárovkách.

Eliášův oheň je možné využít také pro jeho léčebné účinky, ničí totiž bakterie. Může pozitivně působit i na lidskou kůži a léčit plísňová onemocnění. Dnes používá například pro sterilizaci nástrojů.
Eliášův oheň je možné využít také pro jeho léčebné účinky, ničí totiž bakterie. Může pozitivně působit i na lidskou kůži a léčit plísňová onemocnění. Dnes používá například pro sterilizaci nástrojů.

Jak vzniká: Eliášův oheň vzniká v okamžiku, kdy se na místě vybíjí silný statický náboj při mohutných bouřích. Vzniká tehdy, když bouřkový mrak nasává ze země elektricky nabité částice.

Ty pak vystoupají podél vysokých předmětů, jako jsou stromy nebo stěžně lodí. Pokud se tento elektrický tok potká s částicemi, které proudí dolů z mraků, do země uhodí blesk.

Antarktická sopka

O co jde: Na území Antarktidy, konkrétně na Rossově ostrově, se nachází stratovulkán Erebus. Tato sopka je jako jedna z mála stále aktivní a víceméně neustále vybuchuje. Velmi zajímavé úkazy na ní pak vytváří vodní pára.

Jak vzniká: Vodní pára, která se line ze sopky, vzniká kvůli nízkým antarktickým teplotám, jelikož vypařovaná voda mrzne. Sněhové stožáry pak připomínají komíny. Celý útvar se tvoří hluboko pod ledem, kde pára vytváří systémy ledových jeskyní.

Díky vulkanické aktivitě stoupá v těchto jeskyních teplota i na 25 °C. Badatelé zjistili, že se v místních horninách se nacházejí stopy DNA živočichů.

Vulkán poprvé spatřil v roce 1841 James Clark Ross. Poprvé ale na sopku vystoupila v roce 1908 skupina průzkumníků z britské antarktické expedice, kterou vedl cestovatel Ernest Henry Shackleton.
Vulkán poprvé spatřil v roce 1841 James Clark Ross. Poprvé ale na sopku vystoupila v roce 1908 skupina průzkumníků z britské antarktické expedice, kterou vedl cestovatel Ernest Henry Shackleton.

Sloupy světel

O co jde: V zemské atmosféře se nachází mnoho ledových krystalků, které mohou způsobit nepřeberné množství optických úkazů. Jedním z nich jsou světelné sloupy, které se řadí mezi halové jevy. Jejich původ spočívá v průchodu světla kapičkami či krystalky ledu.

Světelné sloupy jsou k vidění nejčastěji v severských státech. Objevují se většinou ve chvíli, kdy teploty prudce klesnou o 10 až 20 °C.
Světelné sloupy jsou k vidění nejčastěji v severských státech. Objevují se většinou ve chvíli, kdy teploty prudce klesnou o 10 až 20 °C.

Jak vzniká: Sloupy světel vznikají díky tomu, že se světlo odráží od ledových krystalků, rozptýlených ve vzduchu. Nejčastěji lze světelné sloupy pozorovat za mrazivých nocí nad či pod světelnými zdroji, například pouličními lampami.

Poté se zdá, že světlo vychází nejen ze svého zdroje, ale že svítí i několik desítek metrů nad ním. Mohou se ale také odrážet od Slunce nebo Měsíce.

Ohnuté stromy

O co jde: V Rusku a Polsku se nachází pozoruhodný přírodní jev – stromy, jejichž kmeny jsou ohnuté v úhlu 90° a vytvářejí tvar písmene J. Navíc se všechny stromy ohýbají jen jedním směrem, a to na sever. Odborníkům se dodnes nepodařilo zjistit, co za tím zvláštním úkazem stojí.

Spekuluje se také o tom, že stromy záměrně ohýbali místní lesníci. A důvod? Ohýbané stromy se dají snáze použít k výrobě nábytku nebo pro stavbu dřevěných lodí.
Spekuluje se také o tom, že stromy záměrně ohýbali místní lesníci. A důvod? Ohýbané stromy se dají snáze použít k výrobě nábytku nebo pro stavbu dřevěných lodí.

Jak vzniká: Většina expertů je přesvědčena, že za ohnutými stromy může stát silný vítr nebo mikroorganismy, konkrétně určitý druh larev, které nutí koruny stromů, aby se vychylovaly, a deformovaly tak celé kmeny.

V Rusku vznikla dokonce teorie, že jelikož se v lese nacházel uzavřený vojenský prostor, stojí za ohnutím stromů radiace. V Polsku se zase ujala legenda o tom, že porost poškodily německé tanky, které projížděly územím během 2. světové války.

Nadoblačný blesk

O co jde: Vzniká ve chvíli, kdy se nahromaděná energie setkává s molekulami vzduchu. Vytváří se tak optický jev podobný blesku. Může se objevit jako světelný oranžovo-červený nebo modrý záblesk. Blesky se vyskytují ve skupinách ve výškách 50–90 km nad povrchem Země.

Zmínky o tomto jevu můžeme najít už v neoficiálních zprávách z roku 1730. První videozáznam pořídili vědci z Minnesotské univerzity ale až 6. července 1989.
Zmínky o tomto jevu můžeme najít už v neoficiálních zprávách z roku 1730. První videozáznam pořídili vědci z Minnesotské univerzity ale až 6. července 1989.

Jak vzniká: Jedná se o rozsáhlý elektrický výboj, který probíhá nad kladně nabitými bouřkovými mraky. Tyto blesky se navzájem spojují do jednoho shluku a neustále rostou. Výboj se pak zbarví dočervena díky atomům dusíku, může mít ale o barvu modrou.

Krvavý rudý příliv

O co jde: Rudý příliv se nejčastěji objevuje u pobřeží Floridy, kdy se moře zabarvuje do krvavé barvy. Nejvíce byla tato oblast zasažená v letech 1972 a 2005. Toto zbarvení způsobují hlavně řasy Karenia brevis. V noci se ve vyšší koncentraci řasa mění barvu na lehce namodralou záři.

Námořníci byli po staletí přesvědčeni, že rudý příliv způsobuje ďábel, a že spatřit ho znamená smrt.
Námořníci byli po staletí přesvědčeni, že rudý příliv způsobuje ďábel, a že spatřit ho znamená smrt.

Jak vzniká: Vodu zbarvuje obrovské množství červených řas, které kromě odstínů způsobují i pokles obsahu kyslíku ve vodě. To má ale neblahé důsledky pro některé živočichy a může být smrtelně nebezpečná.

Studie provedená v roce 2008 prokázala, že když červené vlny naráží do pobřeží, z řas se do vzduchu uvolňují neurotoxiny. Tyto jedovaté látky pak mohou u lidí vyvolávat i rakovinové bujení.

Dalším problémem je zvýšená koncentrace těchto jedů v organismech ryb, které se stávají lidskou potravou.

Objekt na dně Baltského moře

O co jde: Na dně Baltského moře leží ve velké hloubce záhadný objekt, který připomíná vesmírnou loď se zaoblenými okraji. Navíc je vyvýšen o několik metrů nade dnem.

Potápěči vypověděli, že za objektem se nachází 300 metrů dlouhá brzdná stopa, která připomíná přistávací dráhu.
Potápěči vypověděli, že za objektem se nachází 300 metrů dlouhá brzdná stopa, která připomíná přistávací dráhu.

Jak vzniká: Teorií o tom, odkud se vzal, je několik. Nejčastěji se objevuje názor, že se jedná o část nacistické základny z 2. světové války. Objekt má oválný tvar a 60 metrů v průměru.

Podle jiných se jedná o megalitickou stavbu neznámé civilizace podobnou Stonehenge, kterou zatopilo moře. Podle vědců je totiž nepravděpodobné, že by útvar vznikl sopečnou činností nebo přirozenou erozí.

Podvodní rampouchy

O co jde: Pod mořskou hladinou se na některých místech spojují vody s rozdílnou slaností i teplotou. Díky tomu se zde vytvářejí podvodní rampouchy, tzv. stalaktity.

O existenci mořských rampouchů se ví od roku 1960. Vědci se domnívají, že život na Zemi může pocházet právě z těchto rampouchů v polárních mořích.
O existenci mořských rampouchů se ví od roku 1960. Vědci se domnívají, že život na Zemi může pocházet právě z těchto rampouchů v polárních mořích.

Jak vznikají: Tento jev vzniká především v oceánech kolem Arktidy a Antarktidy, kde se tvoří velké množství ledu a sůl se tak vytlačuje na povrch. To je také důvod, proč led z mořské vody není tak slaný jako sama voda.

Jakmile se pak solný roztok setká v hloubce s teplejší mořskou vodou, začne okolo něj zamrzat a vytvoří se mořský rampouch. Když pak dosáhne dna, šíří se jako ledová pavučina, která zmrazí vše, čeho se dotkne. Tedy i včetně živočichů, kteří okolo něj plují.

Foto: Shutterstock.com, Wikimedia Commons
Související články
Věda a technika
Problém jménem akné: Pomůže klid i lepší skladba jídelníčku
Acne vulgaris (česky trudovitost, případně trudovina), běžně nazývané akné, je jedno z nejčastějších chronických onemocnění kůže a vůbec nejčastější kožní onemocnění v pubertě. Nejméně jednou v životě akné postihne 85 až téměř celých 100 procent lidí. Akné je nejběžnější během puberty; obtěžuje více než 85 procent mladistvých a často bohužel přetrvává až do dospělosti. Příčinou […]
Věda a technika
Space Shuttle: Smělé plány nevyjdou
Píše se startu 28. ledna 1986. Den, který se do historie kosmonautiky zapíše černou tužkou. Raketoplán Challenger se odlepuje od země, ale pouhých 73 sekund od startu prohoří spoj mezi dvěma částmi SRB. Ten špičkou prorazí nádrž a ozve se exploze.   Dominový efekt na sebe nenechá čekat. Druhá exploze je likvidační. Na nebi zůstane […]
Věda a technika
Databáze plastů je na světě: Obsahuje přes 16 000 chemikálií
Sdílíme s nimi každou část našich životů, o jejich složení toho ale víme málo. Evropský Projekt PlastChem se rozhodl všechny chemikálie obsažené v plastech spočítat, a číslo překvapilo i největší pesimisty. To je ta špatná zpráva. Dobrá naopak je, že celosvětová dohoda o ukončení plastového zamoření je na dohled.   Plastový svět už neokupují jenom barbíny, sami […]
Věda a technika
Nově objevené části lidského těla
Až do konce středověku představoval vnitřek lidského těla 13. komnatu. Po několika staletích důkladného „pitvání“ se v něm rozlišujeme dnes 78 lidských orgánů. Toto číslo ale nemusí být konečné. Jak dokazuje stále pokročilejší technika, lidská anatomie má stále čím překvapit.   Nový orgán bolesti – tak v nedávné době výzkumníci ze Švédska označili Schwannovy buňky, […]
reklama
historie
Překvapivá historie: Proč se chodilo na poutě?
Chtěli byste jít pěšky víc než tisíc kilometrů do slavného kostela? V některých dobách našich dějin bylo dlouhé putování na posvátná místa obvyklé. Proč se na ně lidé vydávali a co si od toho slibovali? V knihách, příbězích i pohádkách odedávna nacházíme zmínky o lidech, kteří v chatrném oděvu, s mošnou přes rameno a holí kamsi kráčejí. Jsou to poutníci. Přestože se v minulosti […]
Kde najdeme nejstarší město Evropy? Možná v Bulharsku…
Kolosální Athény, které by nás uhranuly již ve 3. tisíciletí před Kristem? Malebný portugalský Lisabon nebo snad krétská Chania? Hledání nejstaršího města Evropy přesunují archeologové úplně jinam – do Bulharska. A i tady má dva favority…     Kdo také louskal s baterkou pod peřinou Eduarda Štorcha (1878–1956), vzpomene si na Osadu Havranů s nádhernými […]
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
Na chodbách panuje nezvyklý ruch, do pracovny rektora doléhají ostré německé povely. Rychle vstane a pohotově dokráčí před budovu, kde zmerčí, jak nacisté nakládají nebohé studenty na korbu auta. Vzduch okamžitě zaplní dunivý profesorský hlas. Cesta k úspěchu je trnitá a pořádně klikatá. Své o tom ví také Bedřich Hrozný (1879-1952). Vědec, jenž rozluští chetitské písmo, […]
Dýmějový mor: Nelítostný revolucionář
Dýmějový mor, který ve 14. století zdevastuje Evropu, lze pojmenovat různě. Ovšem nazvali byste ho revolucionářem? Asi těžko. A přece jím, svým způsobem, je. Epidemie moru, která v polovině 14. Století pustoší Evropu a Asii, vyhubí podle 75 až 200 milionů lidí, což je přibližně třetina nebo v případě druhého údaje více než polovina obyvatel. Vylidní […]
reklama
záhady a tajemství
Utajované UFO v Polsku?
Polské radarové stanice zachytily 23. ledna 1959 ve 4.32 hodin ráno formaci několika neznámých letících objektů. Záhadná tělesa se pohybovala skutečně neobvykle rychle a navíc ve velké výšce… Výhrůžky očitým svědkům? Jeden z cizích objektů byl velice pravděpodobně sestřelen polskou protivzdušnou obranou. Po zásahu se měl údajně zřítit do moře nedaleko pobřeží v přístavu v […]
Přijde konec světa v roce 2026?
Co plánujete na rok 2026? Založit rodinu? Rozjet velkou firmu? Postavit dům? Možná by bylo lepší se ještě předtím sbalit… a odjet na jinou planetu! Zmíněné datum není věštbou bláznivé kartářky, jde o výsledek vědecké rovnice! Autorem je rakouský fyzik Heinz von Foerster (1911-2002), který se po druhé světové válce přestěhuje do USA a stane […]
Nejzáhadnější místa planety: Kde na vás dýchne tajemný genius loci?
Některé najdete na každém druhém nástěnném kalendáři, jiné se stávají tak trochu pozapomenutými místy příznivců pradávné architektury nebo tajemna. Dodnes je obklopuje závoj tajemství, a ač by se mohlo zdát, že nás již na nich nic nepřekvapí, archeologové pravidelně vyrukují s nějakou novinkou.   Tacht-e Sulejmán: Od každého trochu Podle našeho kalendáře je právě 12. […]
Prokletí Kennedyů? Tajemství, tragédie a stíny moci
Klan Kennedyů, synonymem pro moc, bohatství a politický vliv, se zdá být stíhán neúprosnou kletbou. Tragédie, skandály a předčasné smrti se prolínají osudy mnoha členů slavné rodiny, vrhajíc stín na jejich zdánlivě idylický život. „Někdo tam nahoře nás nemá rád,“ povzdychl si kdysi Edward Kennedy, jeden z bratrů zavražděného prezidenta Johna F. Kennedyho. A zdá […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tajemný král Artuš: Bylo nalezeno místo jeho početí?
enigmaplus.cz
Tajemný král Artuš: Bylo nalezeno místo jeho početí?
Kdo by neznal krále Artuše. Legendární anglický panovník měl podle středověkých dějepisců a romancí vést na počátku 6. století obranu Velké Británie proti Sasům. Současní historici nicméně jeho existe
Karty věděly víc než já
skutecnepribehy.cz
Karty věděly víc než já
Nikdy jsem moc nevěřila na takové to věštění, magii a další věci. Ale kamarádka mne jednou vzala za kartářkou. Ke své škodě. Neměla to dělat. S Gábinou jsme se poznaly na vysoké a od té doby jsme byly kamarádky. Rozuměly jsme si ve spoustě věcech, avšak já třeba byla víc při zemi než ona, takže
Hybridní mozkové systémy aneb Krysí neurony v mozcích myší
21stoleti.cz
Hybridní mozkové systémy aneb Krysí neurony v mozcích myší
Mezi lidmi přibývá těch, kteří trpí nějakým neurodegenerativním onemocněním, především ve vyšším věku, jehož nyní dosáhne více lidí. Plně porozumět těmto poruchám není pomocí současných výzkumných met
Doplul Pýtheás z Massalie až do Arktidy?
historyplus.cz
Doplul Pýtheás z Massalie až do Arktidy?
Plují stále víc na sever. Zastaví je až „Ztuhlé moře“, jak Pýtheás pojmenuje arktickou pustinu, kudy se nedá proplout lodí ani jít po svých. Hustá mlha, ledová kaše a plovoucí ledovce mu nahánějí hrůzu, a tak raději zamíří zpátky na jih.   Peněz moc nemají, a přesto svému synovi zajistí dobré vzdělání. Díky obětavosti rodičů
Milostná magie na 1. máje
nejsemsama.cz
Milostná magie na 1. máje
Polibek pod rozkvetlou třešní na Prvního máje má prý čarovnou moc. Proto je květen měsícem romantiky a vášně. Chcete vědět, jak lásku přivolat a posílit, či se zbavit té, o kterou nestojíte? Která z nás by nechtěla mávnout proutkem a mít po boku dokonalého partnera, že? Proto jsou kouzla lásky těmi nejoblíbenějšími. Pomocí magických rituálů můžete určitými způsoby něčí lásku posílit,
Hotel v Beverly Hills, v němž se nahrávala Pretty Woman, využívá holografický personál
iluxus.cz
Hotel v Beverly Hills, v němž se nahrávala Pretty Woman, využívá holografický personál
V hotelu Beverly Wilshire, kde se odehrávaly klíčové scény romantického hitu Pretty Woman z 90. let, přichází technologická revoluce. Představte si, že byste mohli mluvit s personálem hotelu tak, jak
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
panidomu.cz
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
… králem všech květin je špenát, zpíval kdysi slavný zpěvák. Špenát je ale vskutku populární listová zelenina, která se používá téměř ve všech světových kuchyních. Z dětství si jej určitě pamatujete jako poměrně neoblíbenou přílohu k masu a naopak milované jídlo Pepka námořníka, kterému plechovka špenátu vždycky spolehlivě pomohla dodat mimořádné síly. Vědci docela nedávno
Uteče Rybové dcera za milencem?
nasehvezdy.cz
Uteče Rybové dcera za milencem?
Půvabná Rozálie Prachařová (20) je jednou z hvězd nového seriálu Lež na pláži. Postupně dospívá, a dokonce má i partnera, kterým je herecký kolega Karel Jirák (29). A právě to má dělat jejím rodičům
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
epochalnisvet.cz
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla