Bakterie se kvůli nadměrnému, lehkovážnému, ale i nedůslednému užívání antibiotik stávají čím dál větším nebezpečím. Nejpesimističtější scénáře hrozí návratem do situace před objevem penicilinu.

Podle údajů Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) zemře na následky antibiotické rezistence (odolnost bakterií) na území EU ročně průměrně 25 tisíc lidí.

Výskyt resistentních baktérií se stává čím dál tím větším a nákladnějším zdravotním problémem. Počty jimi nakažených lidí jdou do miliónů.

Aby byl boj s bakteriemi úspěšný, je nutné proti nim nasazovat nové a nové látky – být před nimi o krok napřed. Jenže přání není vždy otcem myšlenky. Nejvíce přírodních antibiotik bylo objeveno ve 40. a 50. letech. Poté však následovaly slabší dekády.

V 80. letech byl ještě objeven daptomycin, po něm pak dlouho nic. Dobré zprávy přišly až počátkem tohoto roku, kdy německo-americký tým představil světu teixobactin. První nové účinné antibiotikum po třiceti letech!

Vedoucí týmu úspěšných vědců doktorka Tanja Schneiderová z Bonnské univerzity uvedla: „Na teixobactin by si neměly bakterie vytvářet resistenci tak snadno. Měl by pro ně být totiž těžko čitelný.“

První testy na myších dopadly více než úspěšně. Nová antibiotická látka u nich zahubila původce řady závažných infekcí – streptokoky a stafylokoky. Než nám však teixobactin bude moci předepsat lékař, bude muset být podroben řadě dalších testů.

Do dvou let pak začne být pravděpodobně testován na lidských dobrovolnících. Jako položka na lékařském předpise by se měl objevit zhruba do deseti let.