„Pokořím Wall Street. Jednou to dokážu,“ šeptá si roku 1891 čtrnáctiletý americký kluk a zatíná v kapse ruku v pěst. S požehnáním své matky utíká z domova. Nemá nic, jenom pět dolarů v prázdné kapse a svůj velký sen.  

Kdyby Jesse Lauriston Livermore (1877–1940) ve svém rodném Shrewsbury v americkém státě Massachusetts někomu řekl o svých tajných představách, každý by se mu vysmál. Mladík ale už nechce do úmoru dřít na poli jako jeho otec. Ví, že svoje přání dokáže uskutečnit. Stačí mu k tomu chytrá hlava a předvídavost. 

Boháčem už v patnácti 

Nejdřív se uchytí u finanční společnosti Paine Webber v Bostonu, kde rychle pochopí systém sázek na vzestup a pokles akcií. Nezahálí a začínají se mu hromadit první zisky.

V patnácti letech si je schopen vydělat přes 1000 dolarů, což odpovídá dnešním 20 tisícům dolarů.  „Trvalo mi pět let naučit se hrát tu hru natolik inteligentně, abych vydělal velké peníze, když jsem měl ve svých odhadech pravdu,“ vzpomíná po letech na své „skromné“ začátky. „Hra se spekulacemi je nejfantastičtější hra na světě. Ale není to hra pro hloupé, líné přemýšlet, pro muže s nevyrovnanou povahou nebo dobrodruhy, kteří chtějí rychle zbohatnout.

Ti zemřou chudí,“ říká o svých zkušenostech v dobách, kdy je postrachem wallstreetských makléřů.  

Manželka své náhrdelníky nedá 

Do svých obchodních záležitostí zatáhne i manželku Netit Jordan, kterou si bere v říjnu 1900. „Prodej svoji sbírku šperků,“ vybídne ji, když má zálusk na další hry na akciových trzích a zrovna prázdnou peněženku. „Neboj se.

Peníze se nám bohatě vrátí,“ přesvědčuje ji, když vidí těžko skrývanou manželčinu nedůvěru. O svoji kolekci klenotů ale Nettie tak snadno přijít nehodlá. Co je jí po manželových čachrech na burzách, kterým ona nerozumí.

Její jednoznačné „ne“ zanechá ve vztahu navždy trhliny.

Rozcházejí se a v roce 1917 dojde k rozvodu. Lauriston se ožení a rozvede ještě víckrát a jeho vztahy se všemi exmanželkami jsou napjaté. Navíc se o něm traduje, že byl velký sukničkář.  

Samotářský obchodník  

U Paine Webberů mají Livermoora brzy dost. Trnem v oku jsou jim jeho obrovské zisky. Stěhuje se proto do New Yorku, kde sklízí další úspěchy.

Při poklesu trhu v roce 1907 se mu podaří získat za pouhý jeden den 3 miliony dolarů. Jeho obchodní čich ho většinou nezklame.

Předvídá i burzovní krach, který v New Yorku nastane v roce 1929. Vydělá na něm 100 miliónů dolarů. Mlčenlivý samotář si ale tajemství svých úspěšných obchodů nechává pro sebe.

Jedním z těch, kdo se mu dokáže dostat blíž k tělu, je americký makléř a novinář Edwin Lefèvre (1871 – 1943). Ten v roce 1923 vydává román Reminiscences of a Stock Operator (Vzpomínky na burzovního makléře), Livermoorův životopis.  

Konec ranou z pistole 

Livermorovo někdy nevypočitatelné chování by mohla vysvětlovat maniodepresivní psychóza, kterou podle názoru odborníků možná trpěl. Jeho obchodní úspěchy ale neovlivnila. „Wall Street se nikdy nemění, protože lidská povaha se nikdy nemění,“ tvrdí Livermore a dodává, že „spekulace je stejně stará jako svět.“ Na finančním trhu je ale potřeba i dávka štěstí, které se od Jesseho v roce 1940 postupně odvrací. „Je mi opravdu líto, ale toto je pro mne jediný způsob,“ píše nakonec do svého notýsku 28. listopadu 1940 a potom si vpálí osudnou ránu z pistole. Policii a svojí ženě Nině nechá osmistránkový vzkaz vysvětlující zoufalý čin.