Domů     Jak ovládat sny? Klíčem je okamžik mezi spánkem a bděním
Jak ovládat sny? Klíčem je okamžik mezi spánkem a bděním
1.6.2020

Přáli byste si něco vyzkoušet nebo zažít, ale v reálném životě si na to netroufáte? Zkuste si o tom nechat v noci zdát!

No jo, ale jak to zařídit, když konkrétní sen si přeci nejde jen tak objednat? Jak na to, vědí američtí vědci z Massachusettského technologického institutu, kteří pracují na zařízení zvaném Dormio.

Jakousi soupravu senzorů na prsty a zápěstí si jednoduše navléknete na ruku, než půjdete spát.

Vtip je ale v tom, že Dormio vás hned zcela usnout nenechá – vyčíhá si nejprve přechodnou fázi zvanou hypnagogie, kdy jste ještě částečně bdělí, ale částečně už spíte.

Dormio je napojené na mobilní telefon a ten vám na základě pokynů od senzorů v tu správnou chvíli předá sdělení, které jste si předtím sami nahráli. Třeba „chci létat“.

reklama

A pak, až už skutečně upadnete do spánku, bude se vám zdát o tom, jak kroužíte nad rozkvetlou loukou.

Dormio komunikuje s naším mozkem prostřednictvím chytrého telefonu.
Dormio komunikuje s naším mozkem prostřednictvím chytrého telefonu.

Cesta k lepším nápadům?

Cílem vynálezu, který při experimentech již vykazuje částečné úspěchy, je zajisté naučit se ovládat naše sny a také lépe pochopit, proč sníme. Ovšem nejde jen o to.

Dormio se na základě monitorování dechu, tepu a dalších funkcí snaží vysledovat, co se při fázi hypnagogie s námi vlastně děje. Již dávno totiž kolují zvěsti o tom, že má tento tajemný stav příznivý vliv na myšlení a kreativitu. A tak by se určitě hodilo toho umět využít.

Vynález na ovládaní snů je zatím ve fázi testování.
Vynález na ovládaní snů je zatím ve fázi testování.

Zatím víme málo

Sny jsou pro nás stále velkou neznámou. Vědci je většinou popisují jako soubor smyslových vjemů, které si mozek přehrává či připomíná z doby, kdy jsme byli vzhůru. Je ale možné, že skutečný příběh dodáme našemu snu až ve chvíli, kdy se probouzíme.

Velký pokrok ve studiu snů je oznámen před třemi lety. Mezinárodní tým vědců došel ke zjištění, že sny má na svědomí jen konkrétní oblast v zadní části mozku. Rozhodně ne velká plocha, jak se doposud předpokládalo.

O jakési vyvolání konkrétních snů a jejich kontrolu se již od starověku snaží technika lucidního snění. Tady je ale cílem spíše tzv. vědomý spánek, kdy sen procítíme podobně, jako kdybychom bděli. Ale stále jde spíše o oblast na okraji vědy. Na zaručené „sny na objednávku“ si musíme ještě počkat.

Vědci již tuší, v jaké části mozku se asi spřádají sny.
Vědci již tuší, v jaké části mozku se asi spřádají sny.
Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Gran Canaria 1936: Tajný let odstartoval občanskou válku
Počátek krvavé španělské občanské války zahájila událost jako vystřižená ze špionážních filmů. Na letišti na Kanárských ostrovech se připravoval ke startu britský dvouplošník De Havilland Dragon Rapide. Na jeho palubě je na první pohled bezstarostná skupina turistů. Nebýt tohoto letu, možná by se dějiny Španělska ubíraly jiným směrem. Proč? V roce 1936 působil budoucí španělský diktátor […]
Věda a technika
Proč si pamatujeme trapné okamžiky celé roky?
Stačí jediná nešťastná věta pronesená před plnou místností a člověk se při vzpomínce na ni červená ještě po deseti letech. Zato co měl včera k obědu nebo kam položil klíče, to si často nedokáže vybavit už po několika hodinách. Lidská paměť totiž nefunguje jako kamera. Mnohem víc než na běžných událostech záleží na tom, jaké […]
Věda a technika
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Věda a technika
Proč se nám chce spát po vydatném obědě? Za ospalostí není jen plný žaludek
Zná to téměř každý. Dojíme poslední sousto, opřeme se o židli a najednou máme pocit, že bychom nejraději zavřeli oči a na chvíli zmizeli ze světa. Odpolední ospalost přitom není pouhým důsledkem přejedení. Svou roli hrají biologické hodiny, hormony, složení jídla i signály, které si mezi sebou posílají střeva a mozek. Proč nás po obědě […]
svět zločinu
Zhroucení budovy Rana Plaza: Spadne to? Stejně přijďte!
Sanitky se prodírají mezi lidmi. Lidský řetěz si podává kusy sutin. „Tady! Vidím rukáv!“ křičí menší chlapík. Jde o minuty. Zachráněný ještě žije a brzy leží na nosítkách. Muž s píšťalkou klestí cestu davem. Z trosek se nakonec podaří vytáhnout na 2500 zraněných. O kus vedle ale leží jeden vedle druhého ti, kteří neměli tolik štěstí. Na […]
Bhópálská katastrofa: Smrtící mrak bez zápachu
Nerezová ocel? Drahé, použijte normální. Chladicí systém, který spálí energii v hodnotě 70 dolarů denně? Zastavit! A skutečně… Společnosti Union Carbide vyrábějící pesticidy, která se rozhodne po vzoru své první továrny v Západní Virginii vybudovat druhou fabriku v indickém Bhópálu, se podaří sérií škrtů srazit náklady oproti první stavbě o 8 000 000 dolarů! Na […]
Otisky prstů: Kdy detektivové zjistili, že každý člověk zanechává svůj podpis?
Zločinec může změnit účes, oholit si vousy, nasadit falešné jméno, a dokonce se pokusit zamaskovat svou tvář. Jenže na konečcích prstů si nosí něco, co se falšuje mnohem hůř. Nenápadné rýhy, obloučky a spirály jsou totiž u každého člověka jedinečné. Lidstvo si jejich existence všímá už tisíce let, ale trvá překvapivě dlouho, než kriminalisté pochopí, […]
Počítač jako místo činu: Jak vznikla digitální kriminalistika
Moderní pachatel nemusí na místě činu zanechat jedinou kapku krve ani otisk prstu. Stačí mu počítač, mobilní telefon nebo připojení k internetu. Právě tam může zůstat neviditelná stopa, která vyšetřovatele dovede k pravdě. Digitální kriminalistika, obor na pomezí počítačové vědy a klasické detektivní práce, se stal nepostradatelnou součástí pátrání po pachatelích. Ještě v první polovině […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz