Domů     8 nebezpečně vyhlížejících zvířat, která jsou ve skutečnosti neškodná
8 nebezpečně vyhlížejících zvířat, která jsou ve skutečnosti neškodná

V přírodě můžete narazit na tvory, jež vypadají hrozivě a setkání s nimi byste si raději odpustili. Ve skutečnosti ale může jít o zástupce živočišné říše, kteří vám nikterak ublížit nechtějí, ba ani nemohou…

1. Upír obecný

Třída: savci/ letouni

Velikost: délka těla asi 8 cm, rozpětí křídel 20 cm, hmotnost do 50 g

Domovina: Střední a Jižní Amerika

Dožití: v přírodě 9 let, v zajetí až 20 let

Opravdoví upíři existují. Tři druhy tropických netopýrů totiž sají krev teplokrevných živočichů. Zatímco dva z nich se zaměřují na ptáky, upír obecný saje krev savců, především dobytka.

Jeho zástupci mají velmi ostré řezáky, kterými naříznou i silnou kůži svého hostitele. Do rány vyloučí protisrážlivou látku a vytékající krev olizují. Při jednom krmení vypijí až 50 ml krve, tedy tolik, kolik sami váží.

Zpátky do jeskyně či dutin stromu pak musejí jít pěšky, jsou příliš těžcí na let. Za potravou se vydávají v noci. Protože krev savců je energeticky chudá, musejí jíst každý den. Na lidi útočí výjimečně, většinou ve spánku. Vykrvácet na jejich kousnutí člověk nemůže, hrozí mu ale přenos vztekliny.

Upíři na lidi útočí pouze výjimečně.
Upíři na lidi útočí pouze výjimečně.

2. Žralok veliký

Třída: paryby

Velikost: největší chycený exemplář měřil 12,27 metru a vážil 19 tun

Domovina: vysoce stěhovavý druh je doma v Atlantském i Tichém oceánu

Dožití: 34 až 50 let

Druhý největší druh žraloka, hned za žralokem obrovským, děsí svojí velikostí, obřími „jeskyňovitými“ čelistmi i jménem. Ve skutečnosti jde o neškodného, pomalého tvora.

Plave rychlostí jen asi 5 km za hodinu a živí se zooplanktonem (malé ryby a drobní bezobratlí živočichové). Pohybuje se u hladiny, kde je ho nejvíce. V zimě se potápí hlouběji a žije ze svých tukových zásob.

Často bývá zaměňován se žralokem bílým, který je zodpovědný za nejvíce útoků na člověka. Na rozdíl od něj ale nemá v čelistech velké pilovité zuby, ale jen malé zoubky. Je považován za ohrožený druh.

Na rozdíl od jiných druhů žraloků nemá v čelistech velké pilovité zuby.
Na rozdíl od jiných druhů žraloků nemá v čelistech velké pilovité zuby.

3. Sklípkan největší

Třída: pavoukovci

Velikost: tělo 11,9 cm, rozpětí nohou až 28 cm

Domovina: Jižní Amerika – Surinam, Guyana, severní Brazílie, jižní Venezuela

Dožití: samice 15 až 25 let, samci 3 až 6 let

Strach z pavouků je nejčastěji se vyskytující fobií. Je provázen panikou, bušením srdce, obtížemi s dýcháním či třasem.

Pokud u postižených jedinců tyto pocity vyvolávají běžní pavouci, jak se asi cítí, když se setkají se sklípkanem největším, dle rozpětí nohou největším pavoukem na světě? Tito pavouci bývají rezavohnědí až černí a rostou neuvěřitelně rychle.

Dospívají během 2 až 3 let. Ač jsou obří, pro člověka jsou neškodní, jejich kousnutí je jen o trochu bolestivější než bodnutí vosou.

Anglické jméno tohoto sklípkana zní Goaliath birdeater čili něco jako Goliáš – pojídač ptáků, ale ve volné přírodě se živí spíše žábami, červy, cvrčky a myšmi. Ulovit ptáka je pro ně obtížné, ale ne nemožné.

Kousnutí je jen o něco málo bolestivější než bodnutí vosou.
Kousnutí je jen o něco málo bolestivější než bodnutí vosou.

4. Gaviál indický

Přelepka: Stovka ostrých zubů v úzké čelisti

Třída: plazi

Velikost: 3,5 až 7 metrů délky, váha kolem 180 kg, nalezeni byli i mnohem těžší jedinci (až 700 kg)

Domovina: dříve Pákistán, Indie, Nepál, Bangladéš a Barma, dnes jen v povodí řeky Gangy v Indii

Dožití: 50 až 60 let

Úctu vzbuzují až metr dlouhými čelistmi, z nichž vyrůstá stovka ostrých zubů. Ty jsou vzájemně posunuté, takže při zavření čelistí do sebe zapadají. Gaviálové patří mezi krokodýly, jejich čelisti jsou však velmi úzké.

Živí se menšími i většími rybami, člověku nejsou nebezpeční. Gaviálové výborně plavou, pomáhá jim v tom i dlouhý ohebný ocas. Oči mají vystouplé a vytočené do stran, dobře vidí i pod vodou. Na souši se pohybují neobratně.

Patří ke kriticky ohroženým druhům zvířat, zejména kvůli znečištění řek a lovu, celkem žije na světě už jen 200 jedinců. U nás jsou gaviálové k vidění v Zoo Praha a v Krokodýlí zoo v Protivíně v jižních Čechách.

Gaviál patří k nejohroženějším zvířatům.
Gaviál patří k nejohroženějším zvířatům.

5. Korálovka sedlatá

Třída: plazi

Velikost: 1 až 1,3 metru

Domovina: od Kanady po Ekvádor

Dožití: v zajetí až 22 let

Korálovka je nejedovatý, pestře zbarvený had, nejčastěji šarlatově červený se střídavými světlými a černými proužky. Živí se drobnými savci, ještěry či ptáky. Aktivní je za soumraku, proto má poměrně velké oči a kulaté zorničky.

Kvůli své barvě je často zaměňována s jiným hadem, prudce jedovatým korálovcem arizonským. Pro jejich rozlišení vznikla v angličtině řada básniček, například tato: „Žlutá vedle červené – rychle prchni, ne že ne!

Dělí-li je černý pruh – jde o neškodný druh.“ Jed korálovce způsobuje svalovou slabost, obtíže při mluvení a polykání, zhoršené dýchání, neschopnost pohybu očních víček, rozmazané vidění, až ochrnutí plic.

Korálovka vypadá jedovatě, ale není.
Korálovka vypadá jedovatě, ale není.

6. Manta obrovská

Třída: paryby

Velikost: 3–5 metrů na délku, rozpětí ploutví 6 až 9 metrů, váha kolem 1 tuny

Domovina: tropická moře a oceány, například kolem pobřeží jižní Afriky a Madagaskaru, v Mexickém zálivu či u pobřeží Brazílie

Dožití: 20 až 25 let

Manta obrovská či rejnok manta je největším druhem rejnoka, blízkého příbuzného žraloka. Její tělo má hydrodynamický tvar, který snižuje odpor vody při pohybu v moři, jež připomíná ptačí let. Živí se planktonem, není proto pro lidi nebezpečná.

Ač kolují pověry, že je svými ploutvemi schopná obejmout člověka a tím ho udusit, není to pravda. Jediné nebezpečí pro potápěče představuje silný nahodilý úder ploutví, pokud se pohybuje v její blízkosti.

Oči manty jsou schopné dvojitého vidění, tato paryba tedy dokáže každým okem nezávisle sledovat jiný objekt. Její zvukový projev prý připomíná „těžký medvědí kašel“.

Manta je největším druhem rejnoka.
Manta je největším druhem rejnoka.

7. Ksukol ocasatý

Třída: savci / primáti

Velikost: délka těla 40 cm, ocas dalších 40 cm, váha 2–3 kg

Domovina: ostrov Madagaskar

Dožití: 26 let

Vědci dlouho nevěděli, kam ksukola zařadit. Mysleli si, že jde o hlodavce, zřejmě o veverku, na základě zvukových projevů byl považován i za nočního datla. Nakonec byl zařazen mezi lemury. Ksukolové se živí larvami hmyzu, nektarem či ptačími vejci.

Typický je pro ně tenký třetí prst, kterým poklepávají na stromy a hledají hmyz, dlouhým čtvrtým prstem se zahnutým drápem pak vyndávají brouky z jejich úkrytů.

Mezi místními domorodci dlouho panovala pověra, že na koho tato „ošklivá poloopice“ ukáže svým dlouhým prstem, ten brzy zemře. Považovali ksukoly rovněž za nositele špatných zpráv, což vedlo k jejich masovému vybíjení. Mezi roky 1933 1957 tak byli považováni za vyhynulé.

Dlouho se spekulovalo, co je ksukol za druh zvířete.
Dlouho se spekulovalo, co je ksukol za druh zvířete.

8. Mnohonožka africká

Přelepka: Téměř 40 cm dlouhá „stonožka“

Třída: Mnohonožky

Velikost: až 38,5 cm na délku

Domovina: východní Afrika (od Mosambiku po Keňu), Omán

Dožití: 5 až 7 let

Mnohonožky se liší od známějších stonožek tím, že mají válcovité tělo a nohy jim vyrůstají z jeho spodní části, jsou pomalé a živí se převážně rostlinnou stravou.

Zatímco stonožky jsou zploštělé, rychlé a dravé, například 30 cm dlouhá jedovatá stonoha obrovská je schopna lovit ještěrky, drobné ptáky či savce.

Mnohonožka africká má v průměru 256 nohou (dva páry nohou na jednom tělním článku), někteří jedinci až 700. Brání se stočením do klubíčka, kdy citlivé partie těla chrání tvrdá schránka, a vylučováním dráždivě tekutiny z pórů na jejím těle.

Ta pro člověka není nebezpečná, maximálně může u citlivějších jedinců vyvolat vyrážku. Neměla by se ale dostat do očí či úst.

Mnohonožka ze sebe vylučuje zvláštní tekutinu.
Mnohonožka ze sebe vylučuje zvláštní tekutinu.
Foto: Shutterstock.com, Wikimedia Commons
Související články
Věda a technika
Problém jménem akné: Pomůže klid i lepší skladba jídelníčku
Acne vulgaris (česky trudovitost, případně trudovina), běžně nazývané akné, je jedno z nejčastějších chronických onemocnění kůže a vůbec nejčastější kožní onemocnění v pubertě. Nejméně jednou v životě akné postihne 85 až téměř celých 100 procent lidí. Akné je nejběžnější během puberty; obtěžuje více než 85 procent mladistvých a často bohužel přetrvává až do dospělosti. Příčinou […]
Věda a technika
Space Shuttle: Smělé plány nevyjdou
Píše se startu 28. ledna 1986. Den, který se do historie kosmonautiky zapíše černou tužkou. Raketoplán Challenger se odlepuje od země, ale pouhých 73 sekund od startu prohoří spoj mezi dvěma částmi SRB. Ten špičkou prorazí nádrž a ozve se exploze.   Dominový efekt na sebe nenechá čekat. Druhá exploze je likvidační. Na nebi zůstane […]
Věda a technika
Databáze plastů je na světě: Obsahuje přes 16 000 chemikálií
Sdílíme s nimi každou část našich životů, o jejich složení toho ale víme málo. Evropský Projekt PlastChem se rozhodl všechny chemikálie obsažené v plastech spočítat, a číslo překvapilo i největší pesimisty. To je ta špatná zpráva. Dobrá naopak je, že celosvětová dohoda o ukončení plastového zamoření je na dohled.   Plastový svět už neokupují jenom barbíny, sami […]
Věda a technika
Nově objevené části lidského těla
Až do konce středověku představoval vnitřek lidského těla 13. komnatu. Po několika staletích důkladného „pitvání“ se v něm rozlišujeme dnes 78 lidských orgánů. Toto číslo ale nemusí být konečné. Jak dokazuje stále pokročilejší technika, lidská anatomie má stále čím překvapit.   Nový orgán bolesti – tak v nedávné době výzkumníci ze Švédska označili Schwannovy buňky, […]
reklama
historie
Je snad rod Kennedyů prokletý?
Kennedyové, prominentní americký klan, se vyznačují nejen významnými veřejnými a ekonomickými funkcemi, které zastávali od konce 19. století, ale také sérií tragických událostí, které postihly jejich členy. Proč je rodina Kennedyů stíhána jedním předčasným úmrtím za druhým? Tento kletbu provázející fenomén je třeba zkoumat z několika perspektiv. Nejznámějším z rodiny je bezesporu 35. prezident USA John […]
Překvapivá historie: Proč se chodilo na poutě?
Chtěli byste jít pěšky víc než tisíc kilometrů do slavného kostela? V některých dobách našich dějin bylo dlouhé putování na posvátná místa obvyklé. Proč se na ně lidé vydávali a co si od toho slibovali? V knihách, příbězích i pohádkách odedávna nacházíme zmínky o lidech, kteří v chatrném oděvu, s mošnou přes rameno a holí kamsi kráčejí. Jsou to poutníci. Přestože se v minulosti […]
Kde najdeme nejstarší město Evropy? Možná v Bulharsku…
Kolosální Athény, které by nás uhranuly již ve 3. tisíciletí před Kristem? Malebný portugalský Lisabon nebo snad krétská Chania? Hledání nejstaršího města Evropy přesunují archeologové úplně jinam – do Bulharska. A i tady má dva favority…     Kdo také louskal s baterkou pod peřinou Eduarda Štorcha (1878–1956), vzpomene si na Osadu Havranů s nádhernými […]
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
Na chodbách panuje nezvyklý ruch, do pracovny rektora doléhají ostré německé povely. Rychle vstane a pohotově dokráčí před budovu, kde zmerčí, jak nacisté nakládají nebohé studenty na korbu auta. Vzduch okamžitě zaplní dunivý profesorský hlas. Cesta k úspěchu je trnitá a pořádně klikatá. Své o tom ví také Bedřich Hrozný (1879-1952). Vědec, jenž rozluští chetitské písmo, […]
reklama
věda a technika
Neštovice: Postrach, který věda zahnala
Amerika je pro kolonizaci zemí zaslíbenou. Stačí přesvědčit původní obyvatelstvo, aby vycouvalo. Přesvědčovacích prostředků mají Evropané celou řadu. Pušky, děla, a také neštovice. Neštovice jsou nemocí, která významným způsobem mění dějiny Kolem roku 400 př.nl zasáhne Athény epidemie, s největší pravděpodobností neštovic. Vyhubí čtvrtinu populace a mezi obětmi je i nejvýznamnější z vůdců – Periklés (500–429 […]
Co jste netušili o výtazích?
Kabinka visí na kovovém laně, připevněném na kladce. Můžete si nastoupit! A kdy pojedeme nahoru? Až někdo ručně navine lano na dřevěný buben! Tak nějak funguje první známý výtah na světě… Autorem pradědečka výtahů je řecký matematik Archimédes (asi 287-212 př. n. l.) a sestaví ho okolo roku 236 před Kristem. Podobné používají i Římané, […]
Víme, jak vznikl náš Měsíc?
Nové planety se rodí různými způsoby. Jedním z nich, kterým vznikla i naše sluneční soustava, je takzvaná akrece neboli „narůstání“. V tomto případě se oblak plynu s drobnou příměsí prachu díky vnějšímu impulzu, kterým může být například výbuch nedaleké hvězdy, začne hroutit do podoby disku. Jedná se v podstatě o gravitační proces. V centru disku […]
Rekordmani mezi rostlinami: Fascinující nej rostlinné říše
Znáte je? Nejmenší a největší rostliny světa, rostliny s nejdelšími listy, největšími květy či nejdelším jehličím, nebo třeba nejstarší rostlinu, jejíž věk je téměř pět tisíc let?  Představujeme vám rekordmany z říše rostlin, seznamte se. Obrovsky rozmanitý svět rostlin nás obklopuje v každém koutu světa. Rostliny nám i zvířatům poskytují potravu a kyslík, bez kterého […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kde leží hrob abatyše Mlady?
historyplus.cz
Kde leží hrob abatyše Mlady?
Archeologové důkladně prozkoumávají ostatky, vyzvednuté z hrobu č. 110 na pohřebišti svatojiřského kláštera na Pražském hradě. Dlouhá léta se vědci domnívali, že patří abatyši Anežce Přemyslovně, nevlastní sestře Přemysla Otakara I., která zemřela roku 1228. Teď se ale zdá být všechno jinak… Datování kosterních ostatků, odhalených v hrobě č. 110, určuje, že jejich majitel či
Záhada mých skvrn na rukou
skutecnepribehy.cz
Záhada mých skvrn na rukou
Od dětství jsem trpěla záhadnou nemocí. Nikdo mi nedokázal pomoci. Až minulý život ukázal příčinu. Prvně se mi to stalo jako miminku a s naprostou pravidelností se ten nevysvětlitelný „problém“ opakoval každý rok – vždy ve stejném období. Tu záhadnou nemoc nedokázal nikdo nikdy rozluštit, až do mých třiatřiceti let. Do roka a do dne V čem spočívala ta
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
nejsemsama.cz
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
epochalnisvet.cz
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla
Milionářské sny o medu
iluxus.cz
Milionářské sny o medu
Milionáři často dostanou, co chtějí, a Sir Jim Ratcliffe, spolumajitel Manchester United, je toho dokonalým příkladem. Po osmnáctiměsíčním boji o plánování vyhrál spor se sousedem ohledně úlů a teniso
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
enigmaplus.cz
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
Obec Vranová Lhota leží v údolí říčky Třebůvky v okrese Svitavy. V obci stojí tvrz, o níž první písemná zmínka pochází z roku 1406. Jedná se o původní středověkou stavbu s gotickou a renesanční přesta
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
panidomu.cz
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
… králem všech květin je špenát, zpíval kdysi slavný zpěvák. Špenát je ale vskutku populární listová zelenina, která se používá téměř ve všech světových kuchyních. Z dětství si jej určitě pamatujete jako poměrně neoblíbenou přílohu k masu a naopak milované jídlo Pepka námořníka, kterému plechovka špenátu vždycky spolehlivě pomohla dodat mimořádné síly. Vědci docela nedávno
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
21stoleti.cz
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
Podle nové, dosud nerecenzované studie získal virus ptačí chřipky, který momentálně šíří mléčnými farmami ve Spojených státech, desítky nových mutací. A to včetně těch, které jej mohou učinit schopněj
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Je zamilovaný do Kohoutové?
nasehvezdy.cz
Je zamilovaný do Kohoutové?
Někdy se stává, že se do sebe během natáčení zamilují dva herečtí kolegové. Možná je to i případ Bereniky Kohoutové (33) a Filipa Blažka (50), kteří hrají zamilovanou dvojici v seriálu Jedna rodina.