Orákulus Nechung, mnich posedlý mongolským bohem války, je v transu. Palác dalajlamy odděluje od čínských okupačních vojsk živý val tibetských mužů, žen a dětí. „Dalajlama musí opustit zemi. A to okamžitě,“ vyhrkne Nechung. V tu chvíli dopadnou na palác první dělostřelecké granáty.

Je 17. března 1959 a dalajlama (Tändzin Gjamccho, *1935) prchá v přestrojení ze země do indického exilu.

Je to už devět let od okamžiku, kdy vojska Čínské lidové osvobozenecké armády napochodovaly do země, osm let od anektování Tibetu Čínou a jeden týden od zahájení tibetského povstání proti této okupaci.

Přinášíme mír a hladomor

Během dnů takzvaného Dlouhého pochodu je armáda čínského komunistického vůdce Mao Ce-tunga (1893–1976) všude vítána květinami a jásotem.

V říjnu 1950 místo otevřené náruče narazí v Tibetu na chladné pohledy a záškodnické akce partyzánských oddílů. Čína se chvástá, že chce feudální „střeše světa“ přinést pokrok a socialistickou společnost. Místo toho přinese komunistickou propagandu a genocidu.

Poprvé za 2000 let trvající historii hlavního města Tibetu zažije Lhasa všechny druhy „morových ran“, včetně hladomoru. Co víc, praktikování víry, kterou tu lidé žijí po staletí, je zakázáno.

Pozvánka na představení

Z Tibetu je do roku 1959 soudek střelného prachu. Jiskrou se nakonec stane pozvánka, kterou dalajlama obdrží. Na 10. březen je pozván na čínské velitelství, aby se zde podíval na divadelní představení. Podmínkou je, že musí přijít sám, bez svých bodyguardů.

Že na tom něco smrdí, cítí i Tibeťané. „Lidé Lhasy se začali obávat, že by se dalajlamovi mohlo stát něco špatného,“ vysvětluje duchovní vůdce sám. Před palácem Norbuligka se shromáždí dav Tibeťanů odhodlaných bránit dalajlamu vlastními těly.

Odstrašující případ

Shromáždění se zvrhne v protest proti čínské okupaci, kterého se zúčastní i tibetská armáda čítající 3000 vojáků. Podle vlády v exilu se akce zúčastní 300 000 lidí, zatímco jiné zdroje mluví o davu desetkrát menším. Číňané se rozhodnou utopit povstání v krvi.

Z řady tibetských klášterů zbudou trosky, dalajlamovi ochránci jsou veřejně popraveni. Kolem 86 000 lidí z centrálního Tibetu je povražděno, nespočet dalších následuje dalajlamu do Indie.

„Reakční klika horních vrstev spolu s rebelujícími imperialistickými bandity zahájila ozbrojený útok proti posádce lidové osvobozenecké armády v Lhase,“ píše komunistický věstník 28. března. „Bandité byli rozmeteni,“ dodává.