Typická habsburská čelist je výsledkem příbuzenských sňatků v tomto rodě, to si mysleli vědci. Dosud ale chyběl konkrétní důkaz. Ten ale přináší nová studie publikovaná v časopise Annals of Human Biology.
Studie, kterou se svými kolegy provedl genetik Roman Vilas z Univerzity ve španělském Santiagu de Compostela, zkombinovala diagnostiku obličejových deformit, které se v rodě vyskytují s genetickou analýzou stupně příbuznosti zkoumaných osob.
Vilas k výzkumu pozval 10 chirurgů specializujících se na obličejovou chirurgii, aby u 15 členů habsburského rodu na základě 66 realistických portrétů diagnostikovali vzniklé deformity obličeje.
Hledání 11 typických rysů
Každý člen týmu dostal za úkol hledat celkem 11 rysů typických pro habsburskou čelist, jedná se o „mandibulární prognathismus“ a také 7 rysů tzv. „maxilárního deficitu“, tedy typický mohutný dolní ret a delší špičku nosu.
Analýzou odborníci dospěli k názoru, že nejvýraznějšími rysy mandibulárního prognathismu trpěl španělský a portugalský král Filip IV. (1605–1665).
Nevýhoda: studie zkoumala malý počet osob
Maxilární deficit se zase nejsilněji vyskytoval u Maximiliána I. (1459–1519) dále jeho dcery Markéty (1480–1530), Karla I. Španělského (1500–1558) a Karla II. Španělského (1661–1700) a již zmiňovaného Filipa IV. Výzkum potvrdil souvislost mezi množstvím příbuzenských sňatků a mírou mandibulárního prognathismu. Vzhledem k tomu, že byl studován pouze malý počet jedinců z habsburského rodu, nelze úplně vyloučit náhodný vznik, jakkoli se to ale jeví jako hodně nepravděpodobná možnost.
Příbuzenské sňatky se totiž v některých etnických a náboženských skupinách dosud vyskytují v hojné míře, a proto je nutné jejich následky ještě podrobně prostudovat.