Roku 1921 zveřejní historik August Sedláček pochybnost, zda církevní reformátor a myslitel Jan Hus spatřil světlo světa opravdu v Husinci u Prachatic. Není totiž schopný najít průkazný důkaz pro vžité tvrzení o mistrově narození.
Informace zůstává bez odezvy. Nikoliv však na dlouho. Poprask se strhne ve chvíli, kdy se o téma začne zajímat historik Jindřich Vančura (1855–1936) se svým kolegou Josefem Pekařem (1870–1937).
Pouští se totiž do výzkumu možnosti, že se Hus nenarodil v Husinci u Prachatic, ale v Husinci u Prahy!
Proti se však postaví historik Václav Novotný (1869–1932):
„Jistota, naprostá, bezpečná, a nezvratná jistota, taková, jaké vůbec v historickém bádání lze dosíci, svědčí neklamně pro Husinec nad Blanicí.“ Jeho slova podpoří i badatel František Michálek Bartoš (1889–1972) rozborem historických událostí a zeměpisných vzdáleností.
Zdá se, že mistr skutečně spatřil světlo světa v Jihočeském kraji. S jistotou to ale nikdo potvrdit nedokáže.
