„Nebudu tady,“ rozhodne se chlapec Tomáš Masaryk a sbalí si své věci. Zámečnickému učni se ve Vídni vůbec nelíbí, a proto zamíří zpátky domů. Nastoupí zde do učení kovářem. Práce je sice fyzicky namáhavá, ale Tomášovi se líbí.

Tomáš Masaryk (1850–1937), jméno Garrigue si přidává až v roce 1878 po sňatku s Američankou Charlottou Garrigue) to v dětství nemá jednoduché. Rodina Masarykových rozhodně není bohatá, i když si nežijí špatně.

Otec Josef Masaryk (1823–1907) je Slovák, pracuje jako kočí na statku v Hodoníně, matka Terezie Kropáčková (1813–1887) pochází z měšťanské rodiny a dělá zde kuchařku.

Kvůli otcově povolání se rodina stěhuje z místa na místo po jižní Moravě a chlapec vystřídá několik škol. Učí se postupně v Hodoníně, Čejkovicích a Čejči. Po obecné škole pobude v letech 1861–1864 na reálce v Hustopečích.

Zámečníkem na pouhých šest týdnů

Pak rodiče rozhodnou, že půjde do Vídně, kde se má vyučit zámečníkem. Jenže zámečnická dílna Tomáše nijak zvlášť nenadchne. Práce je stereotypní a nebaví ho. Se svými vrstevníky učni si tu také do oka příliš nepadne.

Rád čte a má s sebou zásobu svých oblíbených knih, což není po chuti jeho spolubydlícímu. Vadí mu, že neustále leží v knihách a nesdílí zábavu s ostatními. Knihy mu proto sebere. Pro mladého Masaryka je tohle poslední kapkou, která ho zlomí.

U výhně klidně rád zůstane

Rozhodne se dál nezůstávat ve Vídni, sbalí si svoje zavazadla a po pouhých šesti týdnech v zámečnickém učení se vydá zpátky k rodině do Čejče. Nastupuje do učení kovářem. Na rozdíl od zámečnické rutiny ho ale kovárna nadchne.

Nečeká ho žádný bezduchý stereotyp, práce vyžaduje sílu, ale také šikovnost, musí nad ní přemýšlet. To se Masarykovi líbí. Představa, že by se v životě věnoval kovářskému řemeslu, se mu celkem zamlouvá.

Učitel přemluví rodiče

Jednoho dne ale před kovářskou dílnou potkává Franze Ludwiga, svého učitele z reálky. Dají se do řeči. Masaryk se pochlubí, že se učí kovářem a jak se mu řemeslo líbí.

Ludwig přikyvuje hlavou, ale zdá se mu, že je škoda, aby tak chytrý chlapec strávil celý život u kovadliny. Zajde proto k Masarykovým. „Vašemu Tomášovi odjakživa škola šla dobře.

Nemyslíte, že by mu bylo dobře jako podučiteli?“ prohodí při posezení s jeho otcem a matkou. Rodiče se rozhodnou, že synovi dopřejí lepší budoucnost. Masaryk nastoupí jako podučitel a rok poté odejde s rodičovským souhlasem studovat.