Domů     8 zvířecích obrů: Kdo jsou největší tvorové obývající souš, vodu či vzduch?
8 zvířecích obrů: Kdo jsou největší tvorové obývající souš, vodu či vzduch?
17.11.2019

V historii planety Země nebyla o gigantická stvoření nouze. Současné podmínky, snad vyjma oceánu, obřím rozměrům až tak nesvědčí. Jaké rekordmany co do velikosti nalezneme mezi ptáky, plazy či obojživelníky?

SAVCI

Plejtvák obrovský

Délka: 30,5–33,6 metru

Váha: 190 tun

Dožití: 80–90 let

Plejtvák obrovský je největším zvířetem, které kdy obývalo planetu Zemi. Žije ve všech světových oceánech. Co do hmotnosti je především nejtěžším živočichem všech dob, na délku jej v minulosti zřejmě trumfli někteří druhohorní dinosauři.

Jen jeho jazyk váží asi 4 tuny, tedy jako dospělý slon. Anatomie jeho těla a speciálně uzpůsobená kůže mu snižují tření při plavání a rovněž zabraňují vzniku turbulencí.

Díky tomu může plejtvák plavat rychlostí až 37 km/h, a patří tak mezi nejrychlejší mořské tvory.

Plejtvák je největším živočichem všech dob.
Plejtvák je největším živočichem všech dob.

Mládě vypije 230 litrů mléka denně

Plejtváci se živí krilem, tedy drobnými mořskými korýši. Denně jich jediný obr spořádá 40 milionů. Stejně jako ostatní kytovci cedí plejtváci potravu přes kosticovité zuby (mají jich až 470), které připomínají velké síto. Rodí živá mláďata, která matka kojí.

Mléko plejtváků obsahuje až 50 % tuku a mládě jej vypije 230 litrů denně po dobu 8 měsíců. Tito obři hlubin mají vynikající sluch a velice efektivně pracují s přijatým kyslíkem – umějí ho využít 2–3krát efektivněji než suchozemští savci.

Slon africký

Délka: 7–9 metrů, výška v kohoutku 3–4 metrů

Váha: 6–7 tun

Dožití: 65–90 let

Největším živočichem aktuálně obývajícím souš je slon africký. Rekordní jedinec měřil v kohoutku 3,96 metru a vážil 10 400 kg. Obývá, jak už jeho jméno napovídá, především Afriku, a to jižně od Sahelu. Slon má jemný čich a dobrý sluch.

Chobot, vzniklý srůstem nosu a horního rtu, mu slouží k dýchání, čichání, nabírání vody k uhašení žízně (stříkají si ji do tlamy) i ke sprchování, k podávání potravy či k manipulaci s předměty. Obří ušní boltce zase využívá k ochlazování se během horkých afrických dní.

Slon je největším suchozemským savcem.
Slon je největším suchozemským savcem.

Komunikují díky vibracím šířeným půdou

Sloni jsou společenská zvířata, která se mezi sebou v rámci skupiny dorozumívají, a to několika různými způsoby.

Dokážou vytvářet nízkofrekvenční zvuky, slyšitelné i na velké vzdálenosti, komunikují také prostřednictvím seismických vln, které vytvářejí údery do předmětů či hlasem a vnímají je pomocí kostí a měkkých chodidel nohou.

Často k dorozumívání využívají také chobot, jímž se dotýkají ostatních, a nejrůznější sekrety, které jejich těla vylučují.

PTÁCI

Pštros dvouprstý

Výška: 1,8–2,7 metru, samice do 2 metrů

Váha: 90–130 kg, rekord 155 kg

Dožití: až 75 let

Pštros dokáže díky svým dlouhým nohám běžet rychlostí až 72 km/h, jde tedy o nejrychlejšího po dvou se pohybujícího živočicha na světě, zároveň je i největším ptákem současnosti, ač neumí létat.

Křídla využívají samci při tokání a samice jako slunečník pro svá mláďata. Nohy mají pštrosi holé, stojí na dvou prstech, odtud jméno, přičemž vnitřní prst využívají jako účinnou zbraň při kopání. Jsou to rovněž ptáci s nejdelším krkem.

Jejich oči s hustými řasami, které je chrání před prachem, jsou největší mezi suchozemskými tvory.

Pštros se také pohybuje velmi rychle, až 72 km/h.
Pštros se také pohybuje velmi rychle, až 72 km/h.

Opravdu strká pštros hlavu do písku?

Ač se o pštrosech traduje, že strkají hlavu do písku, aby se skryli před nepřítelem, vyloženě do země hlavu neschovávají.

Původ tvrzení může mít svůj základ v tom, že v případě ohrožení se pštrosi přitisknou k zemi, aby nebyl vidět jejich dlouhý krk, případně může pramenit z toho, že při krmení polykají tito ptáci kvůli lepšímu trávení písek a kamínky.

Je-li to však jen trochu možné, raději před nebezpečím utečou. Díky vynikajícímu zraku jsou výbornými hlídači a pozorovateli svého okolí.

Albatros stěhovavý

Délka: 1,35 metru, rozpětí křídel: 3,1 metru, rekord až 3,63 metru

Váha: 6–12 kg

Dožití: až 80 let

Tento velký mořský pták může díky svým obrovským křídlům trávit dlouhé hodiny ve vzduchu, při plachtění bez mávání využívá vzdušných proudů, a za den tak nalétá až tisíc kilometrů. Spatřit ho lze nad hladinou všech oceánů jižní polokoule.

Je to bílý pták s černo-bílými křídly, velkou hlavou a dlouhým silným zobákem.  Hnízdí v koloniích na mořských útesech, samice klade jediné vejce. O mládě se pak oba rodiče střídavě starají až 9 měsíců, proto mohou albatrosové hnízdit jen jednou za dva roky.

Albatros má největší rozpětí křídel.
Albatros má největší rozpětí křídel.

Popelnice světových moří a oceánů

Ač tradičně požírají zejména chobotnice, korýše a menší druhy ryb, případně mršiny plovoucí na hladině, nepohrdnou prakticky ničím. Proto jsou označováni za supy či popelnice světových oceánů.

Zkrátka sežerou, na co přijdou, protože neví, kdy se příště naskytne příležitost k získání potravy.

V tom jim pomáhá i žaludek s objemem až 4 litry a žaludečními šťávami s pH klesajícím až k hodnotě 0,5 (u člověka mezi 1–2), což už je opravdu hodně silná kyselina, schopná rozložit prakticky cokoli.

PLAZI

Krokodýl mořský

Délka: kolem 6 metrů, nejdelší změřený 6,3 metru

Váha: cca 1 tuna, rekord 1,2 tuny

Dožití: 70 let

V současnosti největší z žijících krokodýlů a nejmohutnější plaz světa obývá jižní a jihovýchodní Asii včetně Indonésie, objevuje se však i u pobřeží severní Austrálie.

Má v oblibě teplejší vodu, nedrží se však jen u břehu, ale klidně se vydá i na širé moře, až tisíc kilometrů od pevniny. Na zadních končetinách má sice plovací blány, k plavání však více využívá vlnění svého svalnatého ocasu.

Ve vodě napadá želvy, ryby, obojživelníky i velké savce, útočí jim na krk a pak je stáhne pod vodu, kde je utopí.

Svoje kořisti loví nejčastěji z vody.
Svoje kořisti loví nejčastěji z vody.

Ročně zabije až 300 lidí

Kořist loví také zespoda ve vodě, to pak útočí na zranitelné břicho. Napadá i člověka, ročně má na svědomí zhruba 300 lidských životů. Do kořisti se zakousne velkými čelistmi a otáčením tlamy z ní rve velké kusy masa.

Jeho vzácná kůže se používá na výrobu luxusních bot a kabelek, proto byl v minulosti na pokraji vyhynutí. Dnes již nepatří k ohroženým druhům. Jediná samice totiž klade 25 až 60 vajec, po vylíhnutí pak mláďata ještě několik dní střeží.

OBOJŽIVELNÍCI

Velemlok čínský

Délka: kolem 115 cm, výjimečně až 180 cm

Váha: 25–30 kg

Dožití: alespoň 60 let

Velemlok žije v čínských potocích a jezerech a je považován za kriticky ohrožený druh, protože mizí jeho přirozené prostředí. Je to černý obojživelník s velkou hlavou a malýma očima.

Špatně proto vidí, ale při pohybu ve vodě se orientuje díky smyslovému orgánu, který se mu táhne od hlavy až k ocasu a je citlivý na vibrace. Velemloci jsou samotáři, ve dne se skrývají pod balvany a loví až v noci.

Nehybně čekají ve vodě, ale jakmile se přiblíží kořist, rychle proti ní vyrazí s otevřenou tlamou a nasají ji až do hltanu.

Velemlok je považován za kriticky ohrožený druh.
Velemlok je považován za kriticky ohrožený druh.

Kyslík přijímá také pokožkou

Samice kladou asi 500 vajíček do nory, který ústí do vody. Snůšku pak hlídá sameček, dokud se nevylíhnou larvy. Ty dýchají vnějšími žábrami, ve třech letech pak procházejí metamorfózou v dospělce, kdy jim žábry zaniknou a mladí mloci začnou dýchat plícemi.

Významnou část kyslíku ale přijímají také pokožkou. Aby byla její plocha co největší, mají ji na bocích poskládanou do záhybů. Celý život stráví ve vodě. U nás jsou velemloci čínští k vidění v Zoo Praha.

RYBY

Vyza velká

Délka: až 8,5 metru

Váha: kolem 1000 kg, nejtěžší jedinec měl 1571 kg

Dožití: až 120 let

Žije zejména v tzv. brakických vodách (mají koncentraci soli na pomezí mezi mořskou a sladkou vodou), převážně v povodí Kaspického, Černého a Azovského moře, dříve byla k vidění i v dolních tocích Moravy a Váhu.

V průběhu svého života tak vyza střídá sladkovodní i mořské prostředí, proniká i hluboko do řek. Jde o dravou rybu, živí se převážně bezobratlými a korýši, v dospělosti je schopna díky své obří tlamě nasát i ryby vážící až několik kilogramů.

Vyza je lovena kvůli černému kaviáru.
Vyza je lovena kvůli černému kaviáru.

Její jikry jsou přeměňovány na nejkvalitnější kaviár

Pohlavně dospívá tato jeseterovitá ryba pozdě, samci ve věku 12–14 let, samice 16–22 let, množí se třením v řekách. Jikry tvoří pětinu váhy samice, jediná disponuje mezi 360 000 až 7 700 000 kusů jiker.

A právě kvůli jikrám, známým také jako černý kaviár, je vyza lovena, a proto se ocitla na seznamu kriticky ohrožených druhů. Kaviár vyzy je totiž považovaný za nejkvalitnější na světě. Jeho cena se pohybuje kolem 4 000 korun za 50 g.

PARYBY

Žralok velrybí (obrovský)

Délka: 9–12 metrů, nejdelší exemplář měl 18,8 metru

Váha: až 19 tun

Dožití: 60 až 150 let

Největší žijící zástupce žraloků má charakteristické zbarvení – světlé skvrny a pruhy na tmavém pozadí. Tloušťka jeho kůže je až 10 cm. Vyskytuje se v tropických oblastech všech tří oceánů.

Má relativně velkou tlamu, napříč měří asi 2 metry a vešlo by se do ní až 5 lidí. Pro člověka však tento mořský kolos nebezpečný není, živí se totiž planktonem a drobnými rybkami.

Jeho zuby jsou malé, uvnitř ústní dutiny má ještě jakési síto tvořené výrůstky, kterým filtruje vodu.

Samice žraloka je schopná v sobě uchovat sperma.
Samice žraloka je schopná v sobě uchovat sperma.

Samice má v těle různě vyvinutá embrya

Na rozdíl od ostatních žraloků není moc dobrým plavcem, v oceánu se pohybuje rychlostí jen kolem 5 km/h. Je vejcorodý, v jednom vrhu rodí samice až 300 mláďat o délce kolem půl metru.

Přičemž v její děloze se nachází embrya v různém stádiu vývoje – od vajíček po mláďata těsně před porodem, přičemž všechna pochází ze stejného spermatu. Samice je totiž schopna si sperma z jednoho páření uchovat v těle a vystačí ji na několik vrhů mláďat.

Tito žraloci jsou totiž samotáři, proto je zřejmě jejich páření ojedinělou záležitostí.

Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org
Související články
Věda a technika
Problém jménem akné: Pomůže klid i lepší skladba jídelníčku
Acne vulgaris (česky trudovitost, případně trudovina), běžně nazývané akné, je jedno z nejčastějších chronických onemocnění kůže a vůbec nejčastější kožní onemocnění v pubertě. Nejméně jednou v životě akné postihne 85 až téměř celých 100 procent lidí. Akné je nejběžnější během puberty; obtěžuje více než 85 procent mladistvých a často bohužel přetrvává až do dospělosti. Příčinou […]
Věda a technika
Space Shuttle: Smělé plány nevyjdou
Píše se startu 28. ledna 1986. Den, který se do historie kosmonautiky zapíše černou tužkou. Raketoplán Challenger se odlepuje od země, ale pouhých 73 sekund od startu prohoří spoj mezi dvěma částmi SRB. Ten špičkou prorazí nádrž a ozve se exploze.   Dominový efekt na sebe nenechá čekat. Druhá exploze je likvidační. Na nebi zůstane […]
Věda a technika
Databáze plastů je na světě: Obsahuje přes 16 000 chemikálií
Sdílíme s nimi každou část našich životů, o jejich složení toho ale víme málo. Evropský Projekt PlastChem se rozhodl všechny chemikálie obsažené v plastech spočítat, a číslo překvapilo i největší pesimisty. To je ta špatná zpráva. Dobrá naopak je, že celosvětová dohoda o ukončení plastového zamoření je na dohled.   Plastový svět už neokupují jenom barbíny, sami […]
Věda a technika
Nově objevené části lidského těla
Až do konce středověku představoval vnitřek lidského těla 13. komnatu. Po několika staletích důkladného „pitvání“ se v něm rozlišujeme dnes 78 lidských orgánů. Toto číslo ale nemusí být konečné. Jak dokazuje stále pokročilejší technika, lidská anatomie má stále čím překvapit.   Nový orgán bolesti – tak v nedávné době výzkumníci ze Švédska označili Schwannovy buňky, […]
reklama
historie
Je snad rod Kennedyů prokletý?
Kennedyové, prominentní americký klan, se vyznačují nejen významnými veřejnými a ekonomickými funkcemi, které zastávali od konce 19. století, ale také sérií tragických událostí, které postihly jejich členy. Proč je rodina Kennedyů stíhána jedním předčasným úmrtím za druhým? Tento kletbu provázející fenomén je třeba zkoumat z několika perspektiv. Nejznámějším z rodiny je bezesporu 35. prezident USA John […]
Překvapivá historie: Proč se chodilo na poutě?
Chtěli byste jít pěšky víc než tisíc kilometrů do slavného kostela? V některých dobách našich dějin bylo dlouhé putování na posvátná místa obvyklé. Proč se na ně lidé vydávali a co si od toho slibovali? V knihách, příbězích i pohádkách odedávna nacházíme zmínky o lidech, kteří v chatrném oděvu, s mošnou přes rameno a holí kamsi kráčejí. Jsou to poutníci. Přestože se v minulosti […]
Kde najdeme nejstarší město Evropy? Možná v Bulharsku…
Kolosální Athény, které by nás uhranuly již ve 3. tisíciletí před Kristem? Malebný portugalský Lisabon nebo snad krétská Chania? Hledání nejstaršího města Evropy přesunují archeologové úplně jinam – do Bulharska. A i tady má dva favority…     Kdo také louskal s baterkou pod peřinou Eduarda Štorcha (1878–1956), vzpomene si na Osadu Havranů s nádhernými […]
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
Na chodbách panuje nezvyklý ruch, do pracovny rektora doléhají ostré německé povely. Rychle vstane a pohotově dokráčí před budovu, kde zmerčí, jak nacisté nakládají nebohé studenty na korbu auta. Vzduch okamžitě zaplní dunivý profesorský hlas. Cesta k úspěchu je trnitá a pořádně klikatá. Své o tom ví také Bedřich Hrozný (1879-1952). Vědec, jenž rozluští chetitské písmo, […]
reklama
svět zločinu
Zavražděná Otýlie Vranská: Kdo rozporcoval mrtvou dívku v kufrech?
Nádražák lehce nadzvedne víko opuštěného kufru a sáhne dovnitř. Snad se mu podaří nahmatat třeba občanský průkaz. Jeho ruka však narazí na něco měkkého, poddajného. A studeného. „Myslel jsem, že sahám na kus masa,“ sdělí později kriminalistům. V podstatě to tak bylo. Je mladá i pohledná. A tak se Slovenka Otýlie Vranská vydá hledat štěstí […]
Rozřezanou účetní vylovili z Vltavy
Mladá žena kráčí do banky. Musí vyzvednout výplaty. Je uvolněná, spokojená. Nedávno se vdala. Možná už pomýšlí na děti. Každopádně si maluje budoucnost. Když peníze obdrží, vyjde zpátky na ulici. Tam spatří známou tvář. Nastoupí k ní do auta. I s výplatami. Tím zpečetí svůj osud.  Je odpoledne 23. dubna 1951. Na jezu v Klecánkách […]
Bestie ze Zliechova: Lehotský mrtvoly obětí pálil
I když se některé české „kriminálky“ doslova hemží sériovými vrahy, ve skutečnosti není řádění takových zabijáků v srdci Evropy nijak časté. A to se netýká jen České republiky, ale i Slovenska. Ovšem na jaře 2022 napíšou slovenští zástupci justice tečku v kauze, v níž sériový vrah skutečně figuruje. Jeho jméno je Miroslav Lehotský. Vztah se […]
Zabila své dva životní partnery. Tomu druhému uřízla hlavu!
Na usedlosti je rušno. Kolem domu i v něm se pohybují technici a vyšetřovatelé. Přijede i soudní lékař. Málem uklouzne na náledí. Pohlédne na popel, kterým je posypaná cesta. Vtom ho zamrazí. Všimne si, že v popelu jsou úlomky kostí. Na ten hrůzný zážitek nikdy nezapomenou. Kdo? Cestující, kteří jedou 9. prosince 1964 ranním vlakem […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kde leží hrob abatyše Mlady?
historyplus.cz
Kde leží hrob abatyše Mlady?
Archeologové důkladně prozkoumávají ostatky, vyzvednuté z hrobu č. 110 na pohřebišti svatojiřského kláštera na Pražském hradě. Dlouhá léta se vědci domnívali, že patří abatyši Anežce Přemyslovně, nevlastní sestře Přemysla Otakara I., která zemřela roku 1228. Teď se ale zdá být všechno jinak… Datování kosterních ostatků, odhalených v hrobě č. 110, určuje, že jejich majitel či
Záhada mých skvrn na rukou
skutecnepribehy.cz
Záhada mých skvrn na rukou
Od dětství jsem trpěla záhadnou nemocí. Nikdo mi nedokázal pomoci. Až minulý život ukázal příčinu. Prvně se mi to stalo jako miminku a s naprostou pravidelností se ten nevysvětlitelný „problém“ opakoval každý rok – vždy ve stejném období. Tu záhadnou nemoc nedokázal nikdo nikdy rozluštit, až do mých třiatřiceti let. Do roka a do dne V čem spočívala ta
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
nejsemsama.cz
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
epochalnisvet.cz
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla
Milionářské sny o medu
iluxus.cz
Milionářské sny o medu
Milionáři často dostanou, co chtějí, a Sir Jim Ratcliffe, spolumajitel Manchester United, je toho dokonalým příkladem. Po osmnáctiměsíčním boji o plánování vyhrál spor se sousedem ohledně úlů a teniso
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
enigmaplus.cz
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
Obec Vranová Lhota leží v údolí říčky Třebůvky v okrese Svitavy. V obci stojí tvrz, o níž první písemná zmínka pochází z roku 1406. Jedná se o původní středověkou stavbu s gotickou a renesanční přesta
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
panidomu.cz
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
… králem všech květin je špenát, zpíval kdysi slavný zpěvák. Špenát je ale vskutku populární listová zelenina, která se používá téměř ve všech světových kuchyních. Z dětství si jej určitě pamatujete jako poměrně neoblíbenou přílohu k masu a naopak milované jídlo Pepka námořníka, kterému plechovka špenátu vždycky spolehlivě pomohla dodat mimořádné síly. Vědci docela nedávno
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
21stoleti.cz
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
Podle nové, dosud nerecenzované studie získal virus ptačí chřipky, který momentálně šíří mléčnými farmami ve Spojených státech, desítky nových mutací. A to včetně těch, které jej mohou učinit schopněj
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Je zamilovaný do Kohoutové?
nasehvezdy.cz
Je zamilovaný do Kohoutové?
Někdy se stává, že se do sebe během natáčení zamilují dva herečtí kolegové. Možná je to i případ Bereniky Kohoutové (33) a Filipa Blažka (50), kteří hrají zamilovanou dvojici v seriálu Jedna rodina.