„Lidé často nevědí, co chtějí, dokud jim to neukážete,“ prohlásí s potutelným úsměvem Steve Jobs. Právě jeho fantazií poháněné neurony stvoří telefon budoucnosti, hudbu smrsknou do kapsy a z tabletů udělají víc než jen líbivou „placku“. Svět ale míří ještě výš…

Lidstvo už má za sebou tři průmyslové revoluce. Tu první odstartuje vynález mechanického tkacího stroje roku 1784, v druhé hraje na konci 19. století prim elektřina a montážní linky a třetí průmyslová revoluce se nese v duchu automatizace.

A co ta čtvrtá, na jejímž prahu právě stojíme? Tam si hlavní roli přisoudí digitalizace. Co nás s ní čeká a nemine? Přijměte exkluzivní pozvánku do továren budoucnosti!

Hudba budoucnosti

Stroj vedle stroje, robot vedle robota. Každý z nich má přesné instrukce, co má dělat. S precizností hodnou mistra plní předem definované úkoly do puntíku. Vzájemná propojenost mezi nimi navíc dotáhne výrobní proces k dokonalosti.

Stroje totiž nejenže přeberou veškeré rutinní operace, ale budou schopné se učit a zdokonalovat. Kdyby místo nich byli lidé, už by se dávno pohádali, onemocněli, zlenivěli, ale stroje pracují pořád na 100 procent.

„Vše řídí jakýsi centrální mozek, přičemž všechny vypínače a přístroje jsou propojeny datovým kabelem nebo bezdrátově,“ píše se v knize Smart revoluce: Budoucnost přichází právě teď. Továrny budoucnosti překonají hranice jedné budovy.

Do digitalizovaného výrobního procesu totiž začne mluvit samotný zákazník, který z pohodlí svého domova ovlivní vše, co stroje následně vyrobí. Hudba budoucnosti, na které už se dnes intenzivně pracuje!

Na obchoďáky zapomeňte!

Sedíte si pohodlně v křesle. Za sebou máte pravidelnou ranní dávku běhu a jen čekáte, až se vám tep i dech zklidní. Pozorujete při tom svoje boty, se kterými máte už hezkých pár stovek kilometrů za sebou.

Chtělo by to nové, a tak vytáhnete mobil, několikrát ťuknete a už druhý den vyrážíte v úplně novém obutí.

V barvě, která vám ladí k běžeckému outfitu, a tvaru, který dokonale kopíruje vaši nohu. Toto není výjev z žádné vzdálené budoucnosti. Podobné nákupy budou realitou už za pár let.

Zdlouhavému a mnohdy nic nepřinášejícímu bloumání po obchodních centrech bude v tu chvíli definitivní konec.

První vlaštovku v tomto směru vypouští do světa obuvnický gigant Adidas, který ve spolupráci se společností Siemens pracuje na kompletně digitalizovaných továrnách SPEEDFACTORY. Tu najdete například v německém Ansbachu nebo v americké Atlantě.

Třikrát rychleji

„SPEEDFACTORY usnadňuje komerční hromadnou výrobu, takže každý zákazník dostane přesně to, co chce. A to přímo na místě a rychleji než kdy předtím,“ nechá se slyšet viceprezident pro technologické inovace obuvnického gigantu Adidas Gerd Manz.

Běžně si vývoj sportovní obuvi a jeho následná výroba ukrojí z kalendáře 18 měsíců. Díky novým metodám by se celé martyrium mohlo smrsknout na několik týdnů. V budoucnosti klidně i na pár hodin. Co přesně bude oním magickým výrobním klíčem?

Odpověď zní digitální dvojče, které se vytvoří ze všech výrobních zařízení a procesů. Právě s pomocí těchto 3D modelů půjde simulovat jednotlivé kroky výroby, které se následně promítnou do reálného prostředí a času.

Už dnes se v Ansbachu takto tvoří boty pro běžecké nadšence v Londýně a do budoucna zde firma plánuje vyrábět 500 000 bot ročně! Veškerou výrobu mají na starosti roboti, kteří vyrábějí boty třikrát rychleji oproti tradiční výrobě.

Kdo nevěří, ať se dívá

Dokonalé tenisky už máte, ale co kdybychom vám řekli, že můžete sledovat celou jejich výrobu od začátku do konce?

I to bude možné díky továrnám budoucnosti. Lépe než u tenisek to ale využijete například u potravin, které jsou už dnes pod drobnohledem zákazníka.

Zelenina z ekologického zemědělství, maso od farmářů, paštiky bez konzervantů a cukrovinky bez barviv – to je oč tu běží. V současné době musíte tyto informace pracně hledat na titěrných etiketách.

Řadě zde uvedených detailů ale zákazník buď nerozumí, nebo nevěří. Tak proč ho do výrobního procesu nezapojit přímo!

Od pole po obchod

Díky takzvanému blockchainu budete moci sledovat výrobní proces každého produktu krok za krokem.

„Vyvíjíme první sledovací aplikaci pro potravinářský průmysl, kde díky naší platformě MindSphere budete moci sledovat celý životní proces produktu,“ chlubí se společnost Siemens. Jak to bude fungovat? Příkladem může být obyčejný pytlík chipsů.

Než se například při hokejovém zápasu nebo na narozeninové párty zakousnete do lahodného bramborového lupínku, budete moct zjistit jeho životní pouť.

Od bramborového pole, přes sklad, dopravu i samotné zpracování, jako je krájení, smažení a kořenění, ale i balení a následnou distribuci do obchodů.

Blockchain zajistí, že veškeré informace hlídá každá ze zúčastněných stran navzájem a takto se dostanou až k samotnému zákazníkovi.

Práce bude!

„A skláři nebudou mít co žrát,“ prohodí Stella Zázvorková ve slavné české komedii Pelíšky v okamžiku, kdy uvidí plastovou skleničku. V souvislosti s digitalizací vyvstává obdobná otázka – bude vůbec potřeba lidí v tomto digitalizovaném věku?

Odpověď je jasná – ano! Stroje sice vykonají potřebnou činnost, ale lidský faktor je nutný k tomu, aby stroje vymýšlel a řídil. Zpočátku sice ubude pracovních míst, ale časem vzroste poptávka po pracovnících s vyšší kvalifikací.

Právě ty se budou starat o chod strojů. „Průmysl 4.0 přinese výrobu s téměř nulovými mezními náklady,“ míní americký ekonom Jeremy Rifkin, podle kterého to bude mít dopad hlavně na zaměstnanost.

Kdo nebude dělat v továrnách, bude se moci uplatnit hlavně v sociálních službách či neziskových. Zkrátka v odvětvích, které dnes pokulhávají! Navíc díky rostoucímu blahobytu budou lidé dostávat peníze i v dobách, kdy nebudou pracovat!

Mohlo by vás také zajímat:

Chytrá motorka

Průmysl 4.0 svá ostrá chapadla zabředává do nejrůznějších oblastí, dopravu nevyjímaje.

Hlavní roli hraje během výroby jednotlivých komponentů, ale o slovo se hlásí i během následujícího užívání.

Příkladem za všechny může být otevřená operační systém MindSphere od společnosti Siemens. Ten totiž vybavil závodní motorku speciálními senzory, které sledují každý pohyb jezdce.

Následně mu předloží přehled o tom, kde dělá chyby nebo kde je potřeba přidat či ubrat.

Ať už během tréninku nebo při samotném závodu sbírají čidla informace z motorky a jejího okolí. Jedná se o rychlost, zrychlení či zpomalení, náklon motorky, okolní teplota či pozice.

Ve výsledku pak jezdec uvidí všechny svoje chyby. Pokud například brzdil na nesprávném místě, systém to vyhodnotí a nabídne dotyčnému lepší variantu. Díky tomu může příště projet zatáčku rychleji a zároveň bezpečněji.

Na první pohled nepoznáte, že se jedná o chytrou motorku, čidla jsou totiž důmyslně ukryta pod kapotáží, aby nedošlo k jejich případnému poškození.

V současné době testuje chytrou motorku česká závodnice Petra Fuchsíková, která se v Evropě řadí mezi špičku v amatérských závodech.

Továrna budoucnosti v Praze

Továrnu budoucnosti si můžete vyzkoušet už dnes, a to přímo v naší stověžaté Praze. České vysoké učení technické totiž ve své budově v pražských Dejvicích jednu takovou zprovoznilo.

Nese název Testbed a najdete tady například stroje s milimetrovou přesností, které přemisťují kostky lega, nebo robotického barmana či robota na výrobu kávy.

Mozkem centra je několik supermoderních počítačů, které veškeré dění řídí. Je možné si zde vyzkoušet, jak funguje automatizovaná a digitalizovaná výroba, či simulaci virtuální reality.

Český institut informatiky a kybernetiky při ČVUT tady spolupracuje s několika mezinárodními giganty.

Výrobce dopravních letadel Airbus si tady testuje systém komunikace s dodavateli, zatímco Škoda Auto zde hledá optimální rozložení výrobních buněk ve výrobní hale.