Do červena zbarvená pustina posetá krátery. Nikde kolem žádný život, tma a zima. Po Měsíci je Mars další metou, kterou si lidstvo touží odškrtnout ze seznamu přání. První let s oficiální nálepkou je plánován za zhruba 10 let. Povede se člověka do té doby řádně připravit?

Na začátku roku 2017 je plán. Dostat člověka na Mars. Hned. Nejpozději však do 30. let 21. století. Myšlenku tlačí kupředu prezident Donald Trump (*1946) i americká vláda. K činům ale přistoupí až v loňském roce.

S pomocí sondy InSight a vizemi Elona Muska (*1971). Je člověk připravený zdolat dlouhou cestu bez větší úhony?

Rudý pobyt nanečisto

Další robotická sonda má odstartovat směr Mars roku 2020. Za dalších 15 let by ji měl následovat člověk. Než si ale bude moct navléct skafandr a vyrazit vstříc nehostinné krajině, trénuje trpělivost. V havajské neprodyšné „bublině“ o rozloze 111 m².

V rámci programu HI-SEAS (Hawaii Space Exploration Analog and Simulation) jsou astronauti s pomocí simulace vysazeni na planinu nedaleko sopky Mauna Loa.

Zatím poslední zdokumentovaný experiment se datuje do roku 2016, kdy jsou do havajského dómu na 8 měsíců zavřeni čtyři muži a dvě ženy. Zábavu jim zajišťuje vědecká činnost, neustálé oblékání skafandru a debaty ve snaze předejít ponorkové nemoci.

O hladu a žízni?

Zatímco skupina „válčí“ v simulátoru, vědcům vrtá hlavou jiný problém. Jídlo. K jeho přepravě je totiž potřeba skutečně silný kalibr.

Zatímco Atlas V-401, na jehož špici se veze sonda InSight, zvládne přepravit skoro 9 tun nákladu, pro člověka je toto množství na avizovanou dobu 2 let žalostně málo.

I po zredukování jídelníčku by totiž bylo zapotřebí 274 kg cukru, 60 kg rostlinného oleje, 43 kg proteinů a 18 kg vlákniny. V případě, že by se posádka skládala ze šesti členů, vyšplhala by se váha potravin ke 2,4 tunám. A co teprve spotřeba vody!

Ideální přísun tekutin by se měl pohybovat kolem 1 700 l. Aby se podařilo odhadované množství pokrýt, musely by na Mars odstartovat dvě rakety Atlas (jedna v hodnotě 2,5 miliardy korun).

Efektivní řešení nakonec nabízí právě Musk, když představí nosič „SuperHeavy“, který by si měl poradit s nákladem do váhy 100 tun.

Vstávat a cvičit!

Velkým otazníkem je také delší pobyt ve stavu bez tíže. Bez pozemské gravitace se tělesné funkce chovají jako na kolotoči. Největší zápřah ale dostávají kosti, které by podle odborníků v důsledku nestability mohly každý měsíc zřídnout až o 1 %.

A ani třetinová gravitace přítomná na Marsu nebude schopná řídnutí zastavit. Většina astronautů je proto na cesty vybavena kompresním oblečením. Doporučována jim je také dieta, cvičení nebo doplňky stavy s vitamínem D.

Konkurence ze Sibiře

I když jsou v USA vůči budoucí cestě optimističtí, v Rusku mají k misi na Mars postoj úplně odlišný.

Alespoň podle poznatků, získaných z experimentu Mars-500 z let 2010–2011. Do prostředí simulující kosmickou loď je na 520 dní uzavřena šestice mužů, kteří před zahájením prochází psychologickým vyšetřením. A výsledky?

Zatímco jednomu vyvolá izolace silné deprese a druhému poruchy spánku, třetímu spustí nekontrolovatelné usínání. Jako problematická se ukáže také absence slunečního svitu i jiné vnímání času.

Podle expertů je proto cesta na dosud neprozkoumanou planetu jen pro silné a odolné jedince.

A jak to bude dál?

I tak ale experimenty neutichají. Podle Muska by do roku 2024 mohly na Mars zamířit hned čtyři plavidla. Dvě s nákladem, zbylá dvě s první lidskou posádkou. Dokáže avizované dobytí Marsu zkrátit o 10 let?