Por-Bajin je považován archeology za jedno z nejtajemnějších míst světa.

Díky své ostrovní poloze a tyčícím se obdélníkovým hradbám, které byly kdysi nedobytné, vypadá na první pohled jako starobylá pevnost.

Jiní se domnívají, že 1300 let stará stavba na dálné Sibiři má mystické vlastnosti, a mohla být letním palácem, klášterem, nebo dokonce astronomickou observatoří.

Komplex stojí uprostřed jezera a místo je vzdáleno 3800 km od Moskvy. Obranné zdi jsou vysoké 10 metrů a široké 12 metrů, což činilo z komplexu skutečně nedobytnou pevnost.

Vědci nyní zkoumají toto záhadné místo a zejména jeho tajemný účel uprostřed sibiřské pustiny

Postavili palác kočovníci?

Sibiřský komplex byl sice objeven už před 100 lety, ale v objevování jeho tajemství archeologové nijak nepokročili. S největší pravděpodobností byl postaven v roce 757, což vyvozují archeologové ze sporých nálezů na místě.

Nalezeny byly vybledlé kresby na omítkách, zbytky spáleného dřeva a otisky lidských nohou na hliněných cihlách.

Podle odborníků palác vznikl v období ujgurské kočovné říše Khagante, ale vůbec není jasné, proč byl postaven tak daleko od velkých sídel, v nejopuštěnější oblasti Sibiře.

Navíc tento kočovný národ si nestavěl trvalá sídla a tak je záhadou, proč by vybudoval tak nákladnou a rozlehlou stavbu.

Podrobný průzkum teprve začíná

Por-Bajin, což znamená v překladu z domorodého jazyka hliněný dům, leží na hranicích Ruska a Mongolska, vysoko v horách. Už samotná jeho poloha v opuštěné oblasti a navíc, uprostřed jezera, mu zaručovala nedobytnost.

Dlouhá léta se o tuto horskou pevnost nikdo z odborníků příliš nezajímal a zběžné prozkoumání probíhalo někdy v 50. letech minulého století.

Zájem o komplex vypukl až po roce 2007. kdy jej navštívil ruský prezident Vladimír Putin spolu s monackým princem Albertem.

Teprve v posledních letech se tak stal centrem pozornosti archeologů, kteří se snaží nalézt hlavně odpověď na otázku, kdo palác postavil a jaký byl jeho účel. Expedice střídají jedna druhou a v průzkumu jim pomáhá i moderní technika.

Stavba v duchu čínské architektury

Vědci použili laserové mapování celého komplexu a podařilo se jim vytvořit 3D model celé stavby, jak mohla vypadat v době své největší slávy. I přes své stáří jsou základní části paláce dobře zachované a dodnes ohromují svou mohutností.

Jeho architektura připomíná podle odborníků tradiční čínské paláce a inspirovala se nejspíše architekturou dynastie Tang. Většina omítek v obytných prostorách nese stopy maleb, které dávají tušit bohatou výzdobu.

Hlavní komplex ve vnitřním nádvoří měl už v té době střechu pokrytou pálenými taškami a podepíralo ji 36 dřevěných sloupů, postavených na kamenných základech, které byly nejspíše barevně lakovány.

Patřil palác budhistům?

O účelu stavby probíhají v odborných kruzích stále spory. Nejnovější nálezy ohořelých dřevěných fragmentů však naznačují, že palácový komplex byl postaven kolem centrálního budhistického kláštera. Tato teorie vypadá zatím nejpravděpodobnější.

Mohlo jít o jakousi odlehlou budhistickou klášterní školu, ve které byli vychovávání budoucí mniši. Hovoří se i o tajemných rituálních obřadech, které se v klášteře měly odehrávat a právě proto byl prý postaven v tak odlehlé pustině.

Podle archeologických nálezů však někteří vědci usuzují, že palác postavil národ mongolských Ujgurů za vlády chána Mojanchura (vládl 747–759), známého také jako chán Bajanchur. Měl by to dokládat jeden ze zachovaných nápisů na kameni.

Stavbu prý nechal vybudovat jako nedobytnou pevnost na počest svého vítězství nad místními kmeny. Mojanchur vybudoval mocný ujgurský chanát (říši) na čínském území a oženil se s čínskou princeznou. Tomu by nasvědčovala i čínská architektura paláce.

Na Sibiři bez topení?

Co však mate odborníky nejvíce, je skutečnost, že v celém paláci nebyly objeveny žádné, ani primitivní topné systémy. Žádná kamna, žádné krby, žádné komíny.

Vzhledem ke skutečnosti, že Por-Bajin leží v nadmořské výšce 2300 metrů a vládne tam pořádně drsné sibiřské počasí s teplotami pod -30°C, je to přinejmenším podivné.

To by podle archeologů naznačovalo, že stavba byla využívána jen sezónně, v teplejších letních měsících, ale i tehdy se zde musela teplota pohybovat jen těsně nad nulou.

Do 80 let palác zmizí pod vodou!

Vědecké týmy nyní s výzkumem spěchají, protože Por-Bajin se propadá stále rychleji do hlubin jezera. Komplex i s jezerem totiž sedí na vrstvě permafrostu, což je název pro věčně zmrzlou zemi.

Od minulého století začal permafrost vlivem oteplování celé planety rozmrzat a tak se zvyšuje i hladina jezera. Tání permafrostu také podkopává stabilitu zdí a střídání mrazu a teplejších období trhá na kusy i samotný ostrov, na kterém palác stojí.

Podle postupu tání vědci odhadují, že do 80 let nebude po mohutné stavbě ani památky, protože zmizí v hlubinách jezera.