Na otázky týkající se původu zla v lidech hledáme odpovědi už celá tisíciletí. Je naší přirozenou součástí, nebo je spíše nemocí, ze které je možné se vyléčit? Vědci odkrývající záhady fungování lidského mozku tvrdí, že nalezli místo, odkud se zlo bere.
U obyčejných lidí je to oblast, kde sídlí centra mozku odpovědné za soucit. Lidé se sklony ke zlu mají zde místo toho oblast s tkání, která má na snímcích skenerů tmavší barvu.
Podle výzkumu německých neurologů je tato anomálie společná jedincům s nenapravitelnými sklony k násilí. Pokud mozek tuto anomálii má je podle nich pravděpodobnost 66%, že tento člověk bude páchat zlo.
Výzkum v hlavách zločinců
Německý neurolog Gerhard Roth zkoumal po několik let společné rysy mozkové aktivity u nenapravitelných zločinců, vrahů a lupičů. Promítal přitom odsouzeným za násilné trestné činy scény plné násilí a brutality a zaznamenával, co se děje v jejich mozcích.
V oblastech mozku, kde se normálně objevuje elektromagnetická aktivita spojená s emocemi jako je soucit nebo lítost, se však u odsouzených objevovala jen temná skvrna. Jejich mozky na tyto negativní vjemy nijak nereagovaly.
Domov zla v nás
Roth na základě výsledků výzkumu soudí, že mnoho odsouzených za násilné trestné činy má pro svůj osud genetické dispozice. „Když se podíváte na mozky kriminálníků, téměř vždy tam objevíte shodu ve stejné oblasti,“ vysvětluje.
Podle Rotha existuje mnoho známých příkladů lidí, které přinutil páchat zlo nádor na mozku. Po odstranění nádoru se však zase začali chovat normálně.
„Za mnoho problémů v chování mohou poruchy v mozku – například když se do některých oblastí nedostane serotonin,“ říká vědec.
Mozek psychopatů
Jeho závěry podporují i další výzkumy z oblasti neurogenetiky. Na klinice v americké Minnesotě zkoumali mozek 21 lidí s disociální poruchou osobnosti, která se často vyskytuje u kriminálníků.
Vzhledem ke zdravím lidem měli zkoumaní jedinci oslabené podobné části mozkové kůry jako v případě pokusů doktora Rotha.
Experti ale zároveň dodávají, že to s otázkou zla v lidech není tak jednoduché, protože ne všichni lidé s poruchou osobnosti jsou zločinci a také ne všichni zločinci jsou psychicky nemocní. Na tom, jak se budeme chovat, se podílí daleko více faktorů.
Formování světa
Rozpoznat v jednoduchých situacích dobro a zlo umíme dříve, než se naučíme mluvit. Podle výsledků experimentů se děti, pokud mají na výběr, daleko častěji přiklánějí na stranu dobra. Stejně tak ale dokáží projevovat sobectví i agresivitu k odlišnosti.
To, co nás doopravdy formuje, je prostředí a výchova, která nám poskytuje návod, jak se zachovat, abychom uspokojili své požadavky a požadavky našeho okolí. Ani pevné rodinné zázemí v blahobytu, ale nedokáže zajistit, aby se člověk dokázal zlu v sobě ubránit.
Zlo v každém z nás
Důkazy o tom přinášejí studie slavného amerického psychologa Philipa Zimbarda.
V nechvalně proslulém stanfordském vězeňském experimentu vzal profesor Zimbardo skupinu zcela normálních dobrovolníků z řad studentů a v inscenovaném sklepním vězení pak z poloviny udělal dozorce a z druhé poloviny vězně.
Již po několika dnech se mezi dozorci objevilo chování, které bychom označili za velmi kruté. Vězně ponižovali a týrali. Experiment proto musel být předčasně ukončen. Jak se z obyčejných lidí mohli stát tak krutí jedinci?
Následování stáda
Zimbardovy výzkumy ukazují velký vliv takzvaného efektu stáda. Jde o jev, kdy člověk dělá něco proto, že to dělají i ostatní. A i když může cítit, že to není správné, bojí se s tím přestat, protože by jej okolí vyloučilo ze svých řad.
Dalším rizikem jsou také okolnosti, kdy má člověk pocit, že slouží nějakému vyššímu dobru a okolí jeho jednání proto schvaluje. Naprosto změnit chování člověka však dokáže i taková maličkost, jakou je zakrytí tváře.
Kulturní antropolog R. J. Watson z univerzity v Iowě zkoumal chování vojáků a zjistil, že vojáci v maskách na obličejích jsou mnohem krutější a zabíjí více nevinných.
Jak se ubránit zlu?
Lze se tedy tomu zlému v nás nějak bránit? Zimbardo tvrdí, že je k tomu zapotřebí v lidech pěstovat schopnost hrdinství. Tedy vůli k tomu vystoupit z davu a upozornit na příkoří či jen třeba zastavit u dopravní nehody, nebo zabránit hádce.
„Albert Einstein údajně řekl, že svět nebude zničen těmi, kteří páchají zlo, ale těmi, kteří se na něj dívají, aniž by něco udělali. Hrdinství je přitom dovednost, která je použitelná pro každý den a můžeme ji i trénovat,“ dodává Zimbardo na závěr.