Domů     Postrach z hlubin: 5 největších mýtů o žralocích
Postrach z hlubin: 5 největších mýtů o žralocích
14.8.2019

Žraloci zabijí zhruba 4 až 15 lidí ročně, oproti tomu kolem 100 milionů žraloků zemře za rok rukou člověka. To je více než 11 000 každou hodinu.  Přesto dodnes existují mýty o vraždících oceánských bestiích.

Může za to slavný Spielbergův film Čelisti z roku 1975. Od té doby považují lidé žraloky za krvelačné bestie, jejíchž jediným cílem je požírat nevinné koupající se turisty.

V několika letech po premiéře Čelistí se počet velkých bílých žraloků u pobřeží Severní Ameriky snížil až o 50 %, na jiných místech až o 90 %, společně s počtem žraloků tygřích a kladivounů. Ve skutečnosti žraloci napadnou člověka vždy víceméně omylem.

Po kousnutí se navíc většinou stáhnou, protože jim člověk vlastně ani „nechutná“. Jen desetina útoků žraloka skončí smrtí napadeného. Jaké jsou tedy největší omyly o žralocích?

Mýtus 1. Všichni žraloci jsou lidožraví

Většina žraloků žere ryby a bezobratlé živočichy, jako třeba chobotnice. Útoky žraloků na lidi se většinou stávají kvůli špatné viditelnosti ve vodě, kdy si žralok splete člověka s rybou nebo s tuleněm.

Proto většina případu skončí „pouze“ pokousáním, nikoli zabitím. Někteří žraločí experti dokonce tvrdí, že lidské maso žralokům nechutná. Jen si kousnou, ale nesežerou ho.

Vzhledem k velikosti a ostrosti jejich zubů ale bohužel bývají následky takových kousnutí fatální.

Pro člověka je nejnebezpečnější žralok bílý, který vykazuje nejvyšší počet nevyprovokovaných útoků na člověka.
Pro člověka je nejnebezpečnější žralok bílý, který vykazuje nejvyšší počet nevyprovokovaných útoků na člověka.

Monstrum, jehož jediným záměrem je ublížit člověku?

Přesto žralok bílý svých dokonalých predátorských schopnosti k systematickému lovu lidí nevyužívá – smrtelných bývá jen několik útoků ročně. Žralok bílý přitom vypadá skutečně děsivě.

Jenže strašlivý vzhled z něj ještě nedělá monstrum, jehož jediným záměrem je ublížit člověku. Jídelníček žraloků bílých sestává především z ryb, ploutvonožců, méně potom z hmyzu a ptáků. Navíc jde o ohrožený druh, u kterého hrozí riziko úplného vyhubení.

Pozor na barevné plavky!

K většině útoků na lidi navíc dochází v kalných vodách nebo v místech s jinak zhoršenou viditelností. Zkušební kousnutí žralok většinou neopakuje, smrt člověka pak většinou nastává důsledkem ztráty velkého množství krve. Jak podobné tragédii předcházet?

Člověk by neměl plavat v kalné vodě, koupat se v šeru, případně v noci. Lepší je plavat ve skupině, ne jednotlivě. Víme, že žraloci rozeznávají barvy – atraktivní jsou pro ně žlutá, oranžová a červená.

Plavky, případně nafukovací matrace na hladině by tedy neměly mít tyto zářivé barvy, protože mohou žraloka přitahovat.

Žraloka přitahují pestré barvy.
Žraloka přitahují pestré barvy.

Mýtus 2. Žraloci nejsou chytří ani dokonalí, mají malé mozky

Žraloci patří mezi nejinteligentnější tvory v oceánu. Vědci zjistili, že mají komplexní sociální chování. Dokážou komunikovat prostřednictvím řeči těla. A co se týče velikosti mozku, jeho poměr k tělu je podobný jako u většiny ptáků a savců.

Inteligence žraloka bílého se považuje za nadstandardní. Je velmi zvědavý, vystrkuje hlavu nad hladinu a zkoumá různé objekty nebo svou potenciální kořist.

7 milionů let dokonalosti

Pro spoustu lidí je přesto žralok nejen krvelačné monstrum, ale hlavně hloupý, tupý, omezený a jednoduchý tvor. Myslíme si, že přežívá jen díky svým zubům a agresivitě. Jenže tento predátor se na planetě vyvíjí déle než 400 miliónů let.

Je zde mnohem déle než dinosauři, a dokonce i stromy. Z tohoto nepředstavitelného času má už 7 miliónů let dokončený vývoj. To znamená, že se dál nepotřeboval vyvíjet a evoluce jej dotvarovala ke své představě už tehdy. Už před sedmi miliony let byl dokonalý.

Žralok se na Zemi vyvíjí déle než 400 milionů let.
Žralok se na Zemi vyvíjí déle než 400 milionů let.

Jak vytrhnout ohromný kus masa z těla

Příroda jej zbavila těžkopádných a neohrabaných kostí a nahradila je mnohem pružnějšími a pohyblivějšími chrupavkami. Žraločí čelisti jsou ve zvířecím světě naprostým unikátem.

Pravěcí žraloci měli ještě horní čelist pevně spojenou s lebkou, museli se proto spokojit s poměrně malou kořistí. Během vývoje se ale tlama posunula pod hlavu, horní čelist se uvolnila z lebečního spojení a stala se pohyblivou.

Dnešní žraloci tak mohou pozřít značně objemnou kořist nebo z ní vytrhávat velké kusy masa.

Řady vražedných zubů

Čelisti ovládají nepředstavitelně výkonné svaly. Síla stisku čelistí naměřená u žraloka dlouhého 3 metry činila 3 tuny na 1 cm2 (síla stisku lidské čelisti je u sedmdesátikilového člověka asi 220 kilogramů na 1 cm2).

Ostré, zpravidla trojúhelníkové zuby kožního původu jsou zasazeny v pevné vazivové tkáni a uspořádány v několika řadách, z nichž funkční je jen ta první. Ostatní fungují jako záloha.

Zuby žraloka jsou funkční jen v první řadě.
Zuby žraloka jsou funkční jen v první řadě.

Nekonečný počet zubů

Pokud se zuby z první řady opotřebují a vypadají, nahradí je druhá řada. Žraločí zuby dorůstají po celý život. V čelistech drží několik dní, pak vypadnou a jsou nahrazeny novými.

Rostou v několika řadách za sebou, počet řad se pohybuje mezi 5–15, takže po vypadnutí zubu žralok nevnímá v tlamě žádnou mezeru, která by mu překážela. Po opotřebení nebo poškození se zuby jednoduše ohnou dopředu a vypadnou.

Kompas a detektor pohybu

Žraloci patří k nejdokonalejším obratlovcům v oceánech. Mají k dispozici smyslové orgány, z nichž některé jsou v říši zvířat naprosto ojedinělé, například tzv. Lorenziniho ampule.

Tento orgán, který má žralok na svém rypci, dokáže zaznamenat slanost vody, změnu teploty i hloubku. Jeho hlavní funkcí je odhalování elektrických impulsů vysílaných jinými živočichy, které vznikají svalovou činností.

Tuto schopnost využívá žralok k lovu v kalné vodě, hledání kořisti zavrtané na dně v písku. Slouží také jako „kompas“ k orientaci v mořích a oceánech.

Žraloci mají ojedinělý smyslový orgán, který zaznamenává elektrické impulsy.
Žraloci mají ojedinělý smyslový orgán, který zaznamenává elektrické impulsy.

Mýtus 3. Všichni žraloci jsou velcí, děsiví a s plnou tlamou ostrých zubů

Ne každý vypadá jako nechvalně proslulý žralok z filmu Čelisti. Na světě je více než 480 druhů žraloků, a to od takových, kteří měří sotva 20 centimetrů až po obry dlouhé 12 metrů.

Žralok veliký, jeden z největších známých druhů žraloků, je mírumilovný a živí se pouze planktonem. Žralok límcový připomíná úhoře, více známý žralok kladivoun už podle názvu připomíná kladivo.

Někteří žraloci se živí pouze planktonem.
Někteří žraloci se živí pouze planktonem.

Doopravdy zabíjí?

Jen několik druhů žraloků je nebezpečných pro člověka. Pouze tři druhy ze zmiňovaných více než 480 druhů žraloků jsou zodpovědné za dvouciferné počty smrtelných nevyprovokovaných útoků na lidi: velký bílý, tygří a bělavý.

Nicméně žralok dlouhoploutvý pravděpodobně zabil mnohem více osamělých lidí, než je zahrnuto ve statistice. Stál nejspíš i za loňským tragickým útokem na českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam, který bohužel nepřežil.

Mýtus 4. V případě útoku musíme bouchat žraloka do nosu

Šance, že na vás zaútočí žralok, je podle odborníků 1 : 11,5 milionu. Nejčastěji zatím útočili tito mořští dravci u pobřeží Spojených států a Austrálie. Na některé druhy ale můžeme narazit i v oblastech, kam rádi jezdíváme na dovolenou i my.

Pokud už k tomu dojde, je dobré použít několik strategií. Můžeme zaútočit na citlivá místa na hlavě žraloka. To znamená oči, žábry a čenich, kde má velmi jemné smyslové orgány. Někdy se žralok zalekne a odplave.

Píchnutí do oka může žraloka odehnat.
Píchnutí do oka může žraloka odehnat.

Dostat se z vody a přežít

Podobné rady samozřejmě mohou fungovat, ale nemusí. Biolog David Shiffman například tvrdí, že bouchat pěstí pod vodou moc nejde. Nejlepší způsob, jak podle něj odehnat žraloka, je pokusit se mu píchnout do oka.

Proti úderům mají vyvinutou ochranu, ale proti prstům nic nezmůžou. Žralok většinou udělá jeden rychlý útok a vzdálí se, aby počkal, jestli oběť zemře nebo zeslábne ze šoku a ztráty krve. Teprve pak se vrátí, aby se nakrmil.

Tento postup žraloka chrání před zraněním od poraněného agresivního cíle, na druhou stranu umožní lidem dostat se z vody a přežít.

Mýtus 5. Žraloky v oceánech nic neohrožuje

Je pravda, že největší žraloci se jiných predátorů obávat nemusí. Menší už ale takové štěstí nemají. Mnoho z nich se stává potravou pro větší druhy ryb, například pro kosatky, nebo jiné větší a dravější žraloky. Největší hrozbou pro žraloky je ale člověk.

Mnoha druhům hrozí vyhynutí kvůli nadměrnému rybolovu. Každý rok se průměrně uloví neuvěřitelných 100 milionů žraloků.

Žraloky mohou ulovit např. kosatky.
Žraloky mohou ulovit např. kosatky.

Co když žraloci vyhynou?

Lidé uloví každou hodinu kolem 10 000 žraloků kvůli masu, kůži nebo jen ploutvím. Populace některých druhů se tak smrskla na pouhou desetinu původního počtu.

V případě, že by se lidem podařilo žraloky úplně vyhladit, dojde ke zničení potravního řetězce a zdecimování planktonu. Ten přitom vyrábí 60–80 % kyslíku na planetě. Tento scénář se podle vědců naplní v průběhu jediného století.

Asijští rybáři uloveným žralokům uřezávají ploutve a ti pak umírají pomalou a bolestivou smrtí.
Asijští rybáři uloveným žralokům uřezávají ploutve a ti pak umírají pomalou a bolestivou smrtí.

Útočiště vysoko v horách

Pokud by žraloci úplně vymizeli, přemnožily by se ryby, kterými se živí. Ty by pak zlikvidovaly korálové útesy a postupně i plankton. Celý ekosystém oceánů by se zhroutil. Lidstvo má dostatek kyslíku na několik století a možná i tisíciletí.

Podle některých teorií se ale v případě, že vymizí mořský život, rozmnoží mořské řasy do takové míry, že se oceány stanou jedovatými a člověk by musel hledat útočiště vysoko v horách.

Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org, newsmobile.in
Související články
Věda a technika
Voda ve vesmíru: Jak si astronauti myjí vlasy?
Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) se voda chová zcela jinak než na Zemi. Místo toho, aby tekla, vytváří dokonalé koule, které volně poletují prostorem. Jaké další fascinující vlastnosti má voda v mikrogravitaci a jak se s ní astronauti každodenně potýkají? Vodní koule ve vesmíru Voda se ve vesmíru, respektive v prostředí mikrogravitace, které panuje na […]
Věda a technika
Nos jako osobní identifikátor
Lidský nos dokáže rozlišit bilion různých vůní a každý z nás má svůj unikátní pachový otisk. Proč je naše osobní vůně stejně jedinečná jako otisk prstu a jak tento dokonalý biologický systém funguje? Vůně každého člověka je jedinečná. Stejně jako otisk prstu. Tento fakt využívají nejen psi při rozpoznávání lidí, ale podle nejnovějších výzkumů ho […]
Věda a technika
Psychologická zrcadla: Jak Rorschachův test odhaluje naše skryté já
Jednou z nejznámějších psychologických testovacích metod je Rorschachův test, který vznikl před více než stoletím. Můžou osově souměrné barevné kaňky pomoci odhalit, co nás trápí nebo jací jsme? Netopýr? Netopýr s děravými křídly? Můra? Maska? Vydlabaná dýně na Halloween? Ženská postava bez hlavy? Válečná loď a její odraz na hladině? Anděl? Dva lidé útočící na třetího uprostřed? […]
Věda a technika
Proč předpovědi počasí tak často selhávají?
Máme družice, superpočítače a týmy meteorologů, ale přesto se nám déšť často spustí tam, kde mělo být jasno. Jak je možné, že moderní předpovědi počasí stále nejsou stoprocentně spolehlivé? Bude jasno až polojasno, přechodně až oblačno a místy přeháňky nebo bouřky. Tahle předpověď dovede pobavit. Jak ji někdo může vyslovit v době, kdy máme k […]
reklama
věda a technika
Lesní terapie: Vědecky potvrzené léčivé účinky přírody
Les není jen místem pro odpočinek nebo sběr hub – podle vědců má prokazatelné léčivé účinky na lidské tělo i psychiku. Od posílení imunity po snížení stresu, příroda funguje jako přirozený lék. Jak přesně nám les pomáhá a proč bychom do něj měli chodit častěji? Les má sám o sobě terapeutický potenciál. Přímo působí na […]
Tajemství alchymie: Jak se měnilo stříbro ve zlato?
Na rozdíl od podvodníka Edwarda Kelleyeho, se Michal Maier v oboru alchymie řadí ke skutečným zasvěcencům. Vystudovaný lékař a filozof propadne pokusům s rozmanitými látkami v baňkách v roce 1599. Němec Michael Maier (1568–1622) přečte obrovské množství odborných spisů. „Roku 1604 začal Maier společně se svým nevlastním bratrem pracovat na univerzálním léku, přičemž částí jejich práce bylo Velké Dílo, […]
Paracelsus: Alchymii povyšuje na vědu, ranhojičství na lékařství
Stává se jedním z mála alchymistů, kterým nešlo hlavně o bohatství získané novým objevem. Prohlašuje, že alchymie není určena jenom k výrobě zlata a stříbra. Podle něho by měla být využita hlavně v lékařství. Švýcar Philippus Aureolus Theophrastus Bombastus z Hohenheimu zvaný Paracelsus (1493-1541) se zabývá merkurosulfurovou teorií, podle které kovy tvoří merkurium a sulfur, dvě substance, které ale […]
Dojdou bez velrybího trusu zásoby fosforu?
Velryby nenabízí jen fascinující podívanou, gejzíry a zpěv. Taky vylučují a fungují jako mořská kamionová doprava, převážející živiny potřebné pro život. Třeba fosfor. Bez fosforu se neobejde žádný živý organismus. Tvoří kostru molekuly DNA a je také součástí adenosintrifosfátu (ATP), nuleotidu, který buňce slouží jako palivo pro chemické reakce. Potřebujeme ho, aby kosti byly pevné, […]
reklama
věda a technika
Vynález českého rodáka: Barevnou fotografii považovali nejprve za utopii
Pravděpodobně fotíte chytrým mobilem. Možná ale doma vyhrabete klasický foťák na film. Dotknout se papírové fotografie nebo filmu má svoje kouzlo. Natož ucítit typický zápach chemikálií ve fotokomoře. Třeba i vám fotografie zavoní, když prozradíme, že vynález té barevné má na svědomí Čech. Vydejte se s námi proti proudu času za jeho osudem. Karel Schinzel (1886–1951) […]
Český otec barevné fotografie na svých patentech nezbohatne
V roce 1922 Karlu Schinzelovi odmítnou patent na barevnou fotografii jako nerealistickou vizi. Po letech rezignace konečně v roce 1935 začíná publikovat výsledky své práce v odborných časopisech. Tentokrát má větší štěstí. Série článků v časopise Das Lichtbild upoutá pozornost šéfů společnosti Kodak v Americe a společnosti Agfa v Německu. Ve firmě Eastman Kodak si uvědomí význam výzkumů […]
Omyly Kryštofa Kolumba: Neodhadl velikost Asie a umístil do ní Kubu
Slavný mořeplavec Kryštof Kolumbus spočítal obvod Země jako třikrát menší, než je ve skutečnosti. Proto předpokládal, že jeho slavná výprava bude mnohem kratší. To ale není jedinou jeho chybou. Omyly se potom v jeho úvahách už jenom řetězí. Janovský rodák Kryštof Kolumbus (1451‒1506) špatně odhadne velikost Asie. Myslí si, že Cipango (tehdejší označení Japonska, které používal […]
3 české vynálezy, které dobyly svět: Vysouvací tužka, děrovaná taška a stiskací knoflík
Češi jsou šikulové a mají opravdu zlaté ručičky. Důkazem je spousta různých vynálezů, které si z naší kotliny vyšlapaly cestičku daleko za humna. Seznamte se s nimi. Českobudějovická firma Koh-i-noor Hardtmuth pošle v roce 1946 na trh tužku s vysouvací tuhou zvanou verzatilka (přizpůsobivá). První vzorky, které měly ještě dřevěný plášť, ale byly v nabídce už před 2. světovou válkou […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dulce: Dobrota, které neodoláte
panidomu.cz
Dulce: Dobrota, které neodoláte
Ta dobrota se jmenuje dulce de leche a možná už jste ji objevili v obchodech. Ale nepochybujte o tom, že doma připravená bude ještě lepší. Název je španělský a znamená jednoduše „mléčná sladkost“. Původ ovšem není úplně jednoznačný, o autorství této receptury se pře hned několik latinskoamerických zemí a k tomu Francie, kde se traduje,
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
nejsemsama.cz
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
Voda má v magii zvláštní místo. Má jedinečné vlastnosti, které pro vás mohou být nejen zdrojem osvěžení, ale i duchovní síly a léčení. Voda z potoků a studánek má moc přinést do vašeho života pozitivní změny a obnovit vaši energii. Využitím těchto přírodních zdrojů v magii můžete obohatit své rituály a přinést do svého života větší harmonii a klid. Je důležité
Ten můj chlap je prostě báječný
skutecnepribehy.cz
Ten můj chlap je prostě báječný
Jsem holka Štěstěny, tvrdila moje máma, když jsem doma představila Mirka. Mohla na něm oči nechat. To nadšení ji neopustilo nikdy. Myslím, že mi trochu záviděla, ale nikdy jsem jí to neřekla. Tátu měla ráda, ale co si pamatuji, tak jsme s Mirkem byli zamilovaní mnohem víc. Jsme spolu moc rádi Tehdy byla jiná doba, když
Září Svobodová díky nové lásce?
nasehvezdy.cz
Září Svobodová díky nové lásce?
Přestože jí osud připravil až příliš kruté momenty, nikdy nepřestala věřit, že bude znovu šťastná. Sympatická herečka ze seriálu Ulice Ilona Svobodová (64) se má už několik týdnů potkávat se stejně
Hříbková omáčka
tisicereceptu.cz
Hříbková omáčka
Královskou houbou českých lesů je pravý hřib. Suroviny 400 g houby 1 větší cibule 2 lžíce másla 200 ml šlehačky 100 ml zakysané smetana 1 bobkový list 5 kuliček nového koření petrželka ne
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
21stoleti.cz
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
Lidský mozek, více než jakýkoliv jiný orgán, odlišuje náš druh od ostatních. Během posledních přibližně sedmi milionů let se jeho velikost a složitost výrazně zvýšila, což nám umožnilo používat jazyk,
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
iluxus.cz
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
&Beyond, světově uznávaný lídr v oblasti luxusní ekoturistiky, představuje své rozmanité portfolio safari lodgů a kempů ve východní Africe. Jako lídr v oblasti zodpovědného cestovního ruchu organi
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
rezidenceonline.cz
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
Třípodlažní penthouse na vrcholu nejvyššího věžáku severně od 72. ulice v New Yorku „patřil“ jednomu z protagonistů populárního seriálu, mapujícího život milionářské rodiny Royových. Jakkoliv jsou jejich osudy fiktivní, nemovitosti, v nichž „žijí“, jsou velmi reálné. Ohromující luxusní byt s pěti ložnicemi, čtyřmi koupelnami a výhledem na Husdon Yards je přitom jenom jednou z nemovitostí
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz