I když se o přenosu chorob zvířat na lidi moc nemluví, nejde o nijak výjimečnou záležitost. Některá onemocnění jsou přitom velmi vážná a mohou nám způsobit horší problémy než samotným zvířatům. Která to jsou? Jak jsou nebezpečná?
Antrax
O co jde: Jedná se o vysoce infekční onemocnění, které způsobuje bakterie Bacillus anthracis.
Infekční zvířata: hospodářská zvířata, zejména dobytek
Přenos: Nemoc se přenáší kůží přes oděrky nebo přes dýchací soustavu.
Průběh a příznaky: Antrax se může rozvinout ve tři možné varianty. Nejnebezpečnější je plicní antrax, který se nejprve projevuje jako silná chřipka a následně jako zápal plic. Člověk se cítí velmi unavený, trpí horečkami a má silný kašel.
Bez lékařského ošetření dochází téměř vždy ke smrti. K nákaze může dojít také požitím infikovaného masa, které způsobuje vážnou infekci žaludku a střev.
Poslední je kožní antrax, který vzniká infekcí kůže, na které se objevují velké, nebolestivé a nekrotické vředy.
Antrax neboli sněť slezinná se vyskytuje v největší míře u hospodářských zvířat, především u hovězího dobytka.
Bakterii objevil ve 40. letech 19. století německý doktor Aloys Pollender, více se jí ale začal zabývat lékař Robert Koch, který detailně popsal celý její životní cyklus. Zjistil tak, že tyto bakterie vytvářejí v nepříznivých podmínkách velmi odolné spory.
Na jeho výsledky pak navázal Louis Pasteur, kterému se podařilo prokázat účinnost očkování. Tu potvrdil během veřejného pokusu v roce 1881. Antrax se tak stal druhou chorobou, proti které bylo vyvinuto očkování.
Lymská borelióza
O co jde: Jde o infekční onemocnění způsobené bakterií rodu Borrelia.
Infekční zvířata: klíště, komár
Přenos: Nemoc se přenáší kousnutím infikovaného klíštěte nebo hmyzu.
Průběh a příznaky: Prvním příznakem onemocnění je červená skvrna s blednoucím středem v okolí kousnutí. Objevují se také specifické příznaky jako horečka, bolest svalů a únava.
Příznaky tak připomínají chřipku, u někoho se ale nemusí projevit vůbec. Inkubační doba se pohybuje od 2 do 32 dní, může se ale projevit i za několik měsíců.
Při propuknutí nemoci dochází k poruchám srdeční činnosti a následkům spojeným s postižením centrální nervové soustavy. To může vést k poruchám paměti a spánku, zhoršené koncentraci či změnám nálad.
Borelióza patří mezi typická onemocnění, která se přenášejí ze zvířete na člověka. Zdrojem nákazy bývají převážně klíšťata, ale také hmyz sající krev. V okamžiku přisátí se bakterie boreliózy přemisťují do slinných žláz parazita a následně do těla hostitele.
Nejvíce ohrožení jsou hlodavci, vysoká zvěř a někteří ptáci. Pro člověka představuje nebezpečí v okamžiku, kdy se neléčí antibiotiky. Bakterie pak postihují nervovou soustavu, srdce a klouby.
Přenos bakterie vyžaduje delší čas, proto je riziko infekce tím vyšší, čím delší dobu bylo klíště přisáto.
Dýmějový mor
O co jde: nemoc způsobená bakterií Yersinia pestis
Infekční zvířata: blechy
Přenos: Po kousnutí blechou dochází ke zhnědnutí kousance a šíření infekce.
Průběh a příznaky: Nemoc se projevuje zpočátku únavou, horečkou nebo bolestí hlavy. Následuje zánět lymfatické soustavy, které se projeví boulemi v oblasti mízních uzlin, většinou v tříslech a podpaží.
Hnis, který se v nich vytvoří, pak prosakuje i skrz kůži. Rány se neuzavírají a dochází v nich k otravě. Plicní forma je tou nejzákeřnější, při které umírá nejvíce lidí.
První historicky doložen epidemie propukla již v roce 541 v Konstantinopoli za panování císaře Justiniána I. Dýmějový mor je pouhá jedna forma moru přenášená blechami, které se infikují od nakažených hlodavců, především krys.
Ty ale žádnými příznaky netrpí. Při neléčené formě nastává u člověka smrt v 60 %, při léčbě antibiotiky významně klesá. Plicní infekce se přenáší kapénkami z člověka na člověka a je mnohem nebezpečnější. Působí velice rychle, neléčená forma má mimořádně vysokou úmrtnosti (90 %).
Nemoc šílených krav
O co jde: Nemoc způsobují tzv. priony, což jsou infekční částice tvořené pouze bílkovinami.
Infekční zvířata: dobytek, ovce
Přenos: U krav se objevila proto, že byly krmeny masokostní moučkou, která pocházela z těl mrtvých ovcí. Na člověka se může přenést hlavně infikovaným masem.
Průběh a příznaky: Nemoc má velmi dlouhou inkubační dobu, u člověka to je až několik let. Projevuje se pórovatěním mozku, který v pozdějších fázích připomíná houbu.
Důvodem jsou priony, které se množí řetězovou reakcí a poškozují především nervové buňky.
Na přelomu tisíciletí způsobila tato nemoc obrovské problémy zemědělcům, ale i běžným lidem. U skotu byla zjištěna v roce 1986, poprvé ji popsal vědec Stanley Prusiner o čtyři roky dříve.
Priony, které nemoc způsobují, byla zjištěna také u ovcí v podobě nemoci zvané klusavka. Tyto látky se ale bohužel mohou přenášet i na člověka, u kterého se pak může rozvinout jiná forma nemoci, tzv. Creutzfeld-Jakobova choroba.
Ptačí chřipka
O co jde: onemocnění ptáků způsobené chřipkovými viry typu A
Infekční zvířata: divoké kachny, ptáci
Přenos: Přenos na člověka je velmi vzácný, nebezpečná je pouze schopnost mutace viru.
Průběh a příznaky: U některých ptáků probíhá i bezpříznakové infekce, popřípadě se objeví pokles snášky nebo mírné infekce dýchacích cest. Při ní mají ptáci načepýřené peří, méně žerou a vyhledávají teplejší místa.
Ptačí chřipka neboli mor drůbeže je onemocnění ptáků způsobené chřipkovými viry typu A, které postihuje primárně ptactvo, výjimečně může být přeneseno na některé druhy savců. Nemoc znali už naši dávní předkové, nevěnovali jí ale velkou pozornost.
Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků, nejčastěji u těch vodních. Vysoce nebezpečný je typ H5N1, který způsobil velké množství ztrát u domácí drůbeže.
O pár let později se Evropou rozšířil virus H5N8. U něho se ale prokázalo menší riziko nákazy.
Toxoplazmóza
O co jde: Jedná se parazitární onemocnění, způsobené prvokem Toxoplasma gondii.
Infekční zvířata: kočka domácí
Přenos: Bakterie se množí jen v kočičím organismu, z něhož se vylučují trusem. Člověk se tak často infikuje při uklízení kočičího záchodu nebo při neopatrném nakládáním se zeminou. Nakazit se můžeme ale i z kontaminované zeleniny. Bakterie napadá všechny buňky kromě červených krvinek.
Průběh a příznaky: U zdravých lidí probíhá bez klinických příznaků, infekce je nebezpečná zejména pro plody matek v prvním a druhém trimestru těhotenství a pro pacienty se sníženou imunitou.
U lidí se projevuje bolestmi hlavy, únavou, malátností, bolestmi svalů i zduřením uzlin. U nakažených dětí se může choroba projevovat šilháním, hluchotou, psychomotorickou retardací či epilepsií. U HIV pacientů způsobuje zánět mozku a míchy.
Toxoplazmóza je jednou z nejčastějších infekcí způsobenou parazity. Onemocnění má širokou škálu klinických projevů, vyskytuje se po celém světě a postihuje lidi, ostatní savce i ptáky.
U osob se silnou imunitou se může vyskytovat celoživotně bez jakéhokoliv projevu nebo vlivu na člověka. Kromě toho se onemocnění může přenést z matky na své děti během těhotenství.
Kočka je infekční pouze po několik týdnů v raném věku, během nichž může vyloučit neuvěřitelných 150 milionů oocyst.
Vzteklina
O co jde: Vzteklina je akutní virové onemocnění centrálního nervového systému všech teplokrevných živočichů včetně lidí. Původcem vztekliny je RNA virus z rodu Lyssavirus z čeledi Rhabdoviridae.
Infekční zvířata: pes domácí, liška obecná
Přenos: Virus se přenáší slinami. Inkubační doba trvá u zvířat 2–4 týdny, u lidí to může být ale 10 dní až půl roku. Po kousnutí se v místě virus částečně pomnoží a šíří se nervovými drahami do centrálního nervového systému. Tam způsobí nehnisavou meningoencefalitidu.
Průběh a příznaky: U psů se nejčastěji projevuje agresivní forma. Zvíře je nejprve apatické, později agresivní, škrábe se až do masa a požírá nepoživatelné předměty. V pozdější fázi zvíře postupně ochrne a zemře.
U lidí se nemoc projevuje absencí strachu, záchvaty zuřivosti, bolestí kloubů, zvýšeným sliněním, křečemi nebo nadměrnou vzrušivostí. Postupně dochází k ochrnutí všech orgánů včetně dýchacích, člověk upadne do kómatu a zemře.
Jednou z nejznámějších chorob přenášených zvířaty je právě vzteklina. Nemoc se přenáší slinami nemocného zvířete – poškrábáním nebo pokousáním. Vzteklinu je v každém případě třeba léčit, jinak dochází k úmrtí.
U nás mají majitelé psů povinnost zvířata očkovat, stejně tak by měli udělat chovatelé koček a fretek. Nejlepší ochranou pro člověka je očkování pokousaného člověka, které musí být provedeno co nejdříve po pokousání. Vzteklina se u nás v posledních letech vyskytuje jen zcela výjimečně.