Dvorní dáma pomáhá své urozené paní upravit dlouhý čepec zvaný henin. Tentokrát se rozhodla pro téměř metr vysokou bělostnou pokrývku hlavy, ze které splývá dlouhý závoj. Jindy ale sáhne po zdobnější barevné variantě se dvěma nebo dokonce třemi špicemi.
Závoj, který symbolizuje čistotu, ovšem nikdy nechybí. Upevnit čepec na hlavu není jednoduché. Musí se tvarovat na temeni a k jeho stabilitě slouží kovová držátka, s jejichž umístěním si dvorní dáma musí umět poradit.
Co s vlasy, které se dovnitř čepce nevejdou? Vyholí se. Platí také velmi jednoduché pravidlo: Čím výše postavená dáma, tím vyšší čepec i delší závoj. Nejurozenější šlechtičny se tak pyšní až metr vysokými špičkami.
Módě heninů podlehnou i České země, i když se zpožděním proti Paříži, která je mekkou tehdejší evropské módy. Doveze je sem Blanka z Valois (1316–1348), první manželka Karla IV. (1316–1378), českého krále a římského císaře.
Zobákové boty: Zakopnutí znamená pád
„Hlavně nesmím nezakopnout,“ uvědomuje si mladý rytíř, který se chystá do společnosti. Obouvá se do měkkounkých kožených těsných botek, které se vyznačují velice dlouhou špičkou.
Rovnice „čím delší špička bot, tím vyšší postavení ve společnosti,“ platí u pánských bot podobně jako u dámských čepců heninů. Aby mužům špička bot nepřekážela, většinou si ji vážou ke kotníku, holeni, nebo dokonce k pasu.
Boty nemají podrážku a jejich špička bývá vycpaná. Chodit v nich je docela umění, stačí špičkou o něco zavadit a hned jste na zemi.
„Pro chůzi venku se na spodek měkkých kožených bot nazouvaly přezůvky, trepky, pantochy (dřevěné nebo kožené podrážky – pozn. red.),“ vysvětluje současný český autor Vlastimil Vondruška.
Gótové: Hanlivý název podle barbarů
„To je nádhera,“ rozplývá se Giorgio Vasari (1511–1574) renesanční italský malíř, architekt a historik umění působící na dvoře Medicejských. Obdivuje skvostnou sloupovou stavbu.
Antika mu učarovala, zatímco pro odkaz předchozí umělecké epochy má jenom pohrdání. „Pch, gotika,“ ozve se z jeho úst s hanlivým přídechem. Je skálopevně přesvědčený, že jde o něco barbarského a zvráceného.
Právě proto umělecký sloh pojmenuje po Gótech, východogermánském kmeni původem z jižního Švédska z ostrova Gotland, který se ve 3. století n. l. usidluje v Černomoří.
Vasari je považuje za nevzdělané barbary, a to ho inspiruje pro vznik názvu údajně úpadkového umění.
Hrad: Pevnost plná osmiček
U světských staveb je důležitá obranná funkce, vypovídají o tom hlavně gotické hrady. Promítá do nich i velmi populární tajemná řeč čísel.
„Obranná pevnost Castel del Monte dokládá svým osmiúhelníkovým půdorysem nejen význam geometrie, čísel a měrných jednotek v gotice, nýbrž v souladu se středověkou číselnou symbolikou poukazuje na znovuzrození, křest, vzkříšení a věčný život,“
popisuje současná německá historička umění Karin Sagnerová hrad, který nechal v 1. polovině 13. století postavit v jižní Itálii římský císař Fridrich II. Štaufský (1194–1250).
Sagnerová upozorňuje, že i věže nad křížením kostelních lodí bývají osmihranné. Papežský palác ve francouzském Avignonu se také podobá spíše hradu než paláci.
Chorál: Mlčení v kostelích odmítá
„Ti, kdo bez oprávněného důvodu zaváději mlčení do kostelů uvyklých zpěvům ke cti Boží, si ani nezaslouží, aby v nebi slyšeli obdivuhodnou symfonii, jíž budou andělé velebit Boha,“ říká německá křesťanská mystička Hildegarda z Bingenu (1098–1179).
Miluje hudbu a navzdory tomu, že se nikdy neučila ani noty, ani zpěv, skládá písně oslavující Boha. Její skladby zní v mnoha kostelích.
„Hudbou jsme spojeni s harmonií nebe,“ věří Hildegarda a i díky ní se šíří gregoriánský chorál, jednohlasý latinský zpěv bez doprovodu hudebních nástrojů. Nezpívá se ovšem jenom pod klenbami katedrál, ale i mezi lidmi.
V benediktinském klášteře v malé vesničce Benediktbauern na úpatí bavorských Alp se kolem roku 1230 rodí soubor středověkých satirických, milostných i pijáckých písní a básní, který v roce 1847 dostane latinský název Carmina burana.
Celkem jich je 254. Během 20. století je upraví německý hudební skladatel Carl Orff (1895–1982) a díky němu jsou populární dodnes.