Někdy mají stejnou tvář, oči, nos i vlasy. Jindy je jedno po mamince, druhé po tatínkovi. Jsou stejně tvrdohlaví, zádumčiví, inteligentní. Nebo taky ne.

Zatímco jeden ujíždí na metalu a vlasy nosí zásadně na černo, druhý si libuje v Beethovenovi a hlavu si láduje poezií. Jsou jedineční, jejich tajemství proto vědci stále nemají dost.

Jak jsou jiná, jsou vlastně stejná. Jejich narození, odlišnosti i společné rysy vědce nepřestávají fascinovat. Jsou proto prakticky stále pod drobnohledem.

Opravdu jsou na sebe zvláštně napojení a jak je možné, že může mít každé jiného otce a jinou barvu pleti?

Jednovaječná vs. dvojvaječná

To, jestli do rodiny přibudou dva raubíři nebo dvě princezny, kteří budou prakticky k nerozeznání, nebo jestli budou každé jinak osobité, závisí na tom, zda jde o jednovaječná nebo dvouvaječná dvojčata.

Jednovaječná dvojčata vznikají oplodněním jednoho zralého vajíčka jednou spermií, přičemž zárodečná buňka se posléze oddělí na dvě, které sdílí jednu placentu. Mají skoro stejný genetický základ, stejnou konstituci, stejnou krevní skupinu.

Jednovaječných dvojčat je přibližně 25 % z celkového počtu dvojčat. Dvojvaječná dvojčata vznikají oplodněním dvou vajíček dvěma spermiemi.

Každé dvojče má svou vlastní placentu, každé si navíc nese svou vlastní genetickou výbavu, rčení podobají se jako vejce vejci tu proto neplatí.

DNA shodná, otisky jiné?

99 procent. Natolik shodná je DNA jednovaječných dvojčat, nad kterou vědecká veřejnost bez ustání plesá. V případě jakýchkoliv nemocí jsou si sourozenci nejvhodnějšími dárci, ať už jde o krev nebo kostní dřeň.

Policisté však nadšení zvědavých vědátorů nesdílí, z klasických testů či rozborů DNA je totiž nemohou rozlišit.

Jednou z možností je přečtení celého genomu, v němž se dají objevit drobné mutace a odlišnosti, jde ale o metodu, která je pěkným žroutem času i peněz. Mnohem příznivější je situace ve zkoumání otisků prstů. Všemocné „dvojčecí“ geny si tu totiž dovolí výjimku.

Papilární linie jsou si sice velmi podobné, jejich konkrétní podoba se ale vytváří v děloze pod vlivem hormonů, výživy, pozici plodu nebo kontaktem tkáně s plodovou vodou.

Na kůži a otci nezáleží

Dvojvaječná dvojčata se nemusí lišit jen vzhledem, inteligencí nebo pohledem na život. Existují totiž i případy, kdy mají každý jinou barvu kůže.

Může se tak stát tehdy, když mají za rodiče míšence, kteří mají ve svých pohlavních buňkách uloženou informaci jak pro bílou, tak pro tmavou pleť. Pak už jen záleží na přírodě, jaký mix z této kombinace vykouzlí.

Mnohem větší vzácností ale je, když má každé z dvojčat jiného otce. Z lékařského pohledu se však „záhada“ nazývá heteropaternální superfekundace.

K té může dojít ve chvíli, kdy žena během jednoho menstruačního cyklu vyloučí dvě vajíčka a má styk se dvěma různými muži. Známým příkladem jsou dvojčata Justin a Jordan (*2009) z amerického Dallasu.

„Ze všech lidí v Americe a ze všech lidí na světě se to stalo zrovna mně. Jsem velmi šokovaná,“ řekne Afroameričanka Mia Washingtonová. Jedno dítě má s manželem, druhé s milencem.

Test otcovství uvádí, že na 99,999 procenta nemají chlapci stejného otce a že je naopak nulová šance, že oba stejného otce mají. „Je to tak výjimečné, že nic podobného v Dallasu už zřejmě nikdy neuvidíme,“ prohlásí sexuolog Chris Dreiling.

Ani tak ani onak

Přepsat učebnice biologie a obrátit vědu vzhůru nohama se podaří na začátku března. Lékaři zveřejní informaci o páru, kterému se před několika lety narodí sesquizygotická dvojčata. Tedy přesně dvojčata, která nejsou ani jednovaječná ani dvojvaječná.

Přestože sdílí po 9 měsíců jednu placentu, mají rozdílné pohlaví. Jak k celému procesu došlo, vědci popisují velmi opatrně. Nejpravděpodobněji se ale jeví verze, že se jedno vajíčko podařilo oplodnit dvěma spermiemi současně.

Jedna přitom nesla chromozom X, druhá Y. Ve světě jde teprve o druhý případ, tento však lékaři měli možnost sledovat v „přímém přenosu“ celých devět měsíců. Jejich vývoj však není bez komplikací.

Nejen, že musí přijít na svět císařským řezem, ale holčička ve věku 4 týdnů přichází o ruku, ve 3 letech o vaječníky, které se dostatečně nevyvinuly.