Domů     Dvojčata tajemství zbavená: Jak se rodí síla dvou?
Dvojčata tajemství zbavená: Jak se rodí síla dvou?
26.5.2019

Někdy mají stejnou tvář, oči, nos i vlasy. Jindy je jedno po mamince, druhé po tatínkovi. Jsou stejně tvrdohlaví, zádumčiví, inteligentní. Nebo taky ne.

reklama

Zatímco jeden ujíždí na metalu a vlasy nosí zásadně na černo, druhý si libuje v Beethovenovi a hlavu si láduje poezií. Jsou jedineční, jejich tajemství proto vědci stále nemají dost.

Jak jsou jiná, jsou vlastně stejná. Jejich narození, odlišnosti i společné rysy vědce nepřestávají fascinovat. Jsou proto prakticky stále pod drobnohledem.

Opravdu jsou na sebe zvláštně napojení a jak je možné, že může mít každé jiného otce a jinou barvu pleti?

Jednovaječná vs. dvojvaječná

reklama

To, jestli do rodiny přibudou dva raubíři nebo dvě princezny, kteří budou prakticky k nerozeznání, nebo jestli budou každé jinak osobité, závisí na tom, zda jde o jednovaječná nebo dvouvaječná dvojčata.

Jednovaječná dvojčata vznikají oplodněním jednoho zralého vajíčka jednou spermií, přičemž zárodečná buňka se posléze oddělí na dvě, které sdílí jednu placentu. Mají skoro stejný genetický základ, stejnou konstituci, stejnou krevní skupinu.

Jednovaječných dvojčat je přibližně 25 % z celkového počtu dvojčat. Dvojvaječná dvojčata vznikají oplodněním dvou vajíček dvěma spermiemi.

Každé dvojče má svou vlastní placentu, každé si navíc nese svou vlastní genetickou výbavu, rčení podobají se jako vejce vejci tu proto neplatí.

Od 18. týdne těhotenství se některá dvojčata dotýkají což jen upevňuje jejich pouto.
Od 18. týdne těhotenství se některá dvojčata dotýkají což jen upevňuje jejich pouto.

DNA shodná, otisky jiné?

99 procent. Natolik shodná je DNA jednovaječných dvojčat, nad kterou vědecká veřejnost bez ustání plesá. V případě jakýchkoliv nemocí jsou si sourozenci nejvhodnějšími dárci, ať už jde o krev nebo kostní dřeň.

Policisté však nadšení zvědavých vědátorů nesdílí, z klasických testů či rozborů DNA je totiž nemohou rozlišit.

Jednou z možností je přečtení celého genomu, v němž se dají objevit drobné mutace a odlišnosti, jde ale o metodu, která je pěkným žroutem času i peněz. Mnohem příznivější je situace ve zkoumání otisků prstů. Všemocné „dvojčecí“ geny si tu totiž dovolí výjimku.

Papilární linie jsou si sice velmi podobné, jejich konkrétní podoba se ale vytváří v děloze pod vlivem hormonů, výživy, pozici plodu nebo kontaktem tkáně s plodovou vodou.

Na kůži a otci nezáleží

Dvojvaječná dvojčata se nemusí lišit jen vzhledem, inteligencí nebo pohledem na život. Existují totiž i případy, kdy mají každý jinou barvu kůže.

Může se tak stát tehdy, když mají za rodiče míšence, kteří mají ve svých pohlavních buňkách uloženou informaci jak pro bílou, tak pro tmavou pleť. Pak už jen záleží na přírodě, jaký mix z této kombinace vykouzlí.

Mnohem větší vzácností ale je, když má každé z dvojčat jiného otce. Z lékařského pohledu se však „záhada“ nazývá heteropaternální superfekundace.

K té může dojít ve chvíli, kdy žena během jednoho menstruačního cyklu vyloučí dvě vajíčka a má styk se dvěma různými muži. Známým příkladem jsou dvojčata Justin a Jordan (*2009) z amerického Dallasu.

„Ze všech lidí v Americe a ze všech lidí na světě se to stalo zrovna mně. Jsem velmi šokovaná,“ řekne Afroameričanka Mia Washingtonová. Jedno dítě má s manželem, druhé s milencem.

Test otcovství uvádí, že na 99,999 procenta nemají chlapci stejného otce a že je naopak nulová šance, že oba stejného otce mají. „Je to tak výjimečné, že nic podobného v Dallasu už zřejmě nikdy neuvidíme,“ prohlásí sexuolog Chris Dreiling.

Ani jednovaječná ani dvojvaječná. Případ jedinečných dvojčat přepíše učebnice biologie.
Ani jednovaječná ani dvojvaječná. Případ jedinečných dvojčat přepíše učebnice biologie.

Ani tak ani onak

Přepsat učebnice biologie a obrátit vědu vzhůru nohama se podaří na začátku března. Lékaři zveřejní informaci o páru, kterému se před několika lety narodí sesquizygotická dvojčata. Tedy přesně dvojčata, která nejsou ani jednovaječná ani dvojvaječná.

Přestože sdílí po 9 měsíců jednu placentu, mají rozdílné pohlaví. Jak k celému procesu došlo, vědci popisují velmi opatrně. Nejpravděpodobněji se ale jeví verze, že se jedno vajíčko podařilo oplodnit dvěma spermiemi současně.

Jedna přitom nesla chromozom X, druhá Y. Ve světě jde teprve o druhý případ, tento však lékaři měli možnost sledovat v „přímém přenosu“ celých devět měsíců. Jejich vývoj však není bez komplikací.

Nejen, že musí přijít na svět císařským řezem, ale holčička ve věku 4 týdnů přichází o ruku, ve 3 letech o vaječníky, které se dostatečně nevyvinuly.

reklama
Foto: Shutterstock.com
Související články
Věda a technika
Mladý vynálezce: Philo Farnsworth se postará, aby bylo na co koukat
Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět. I když existuje mnoho vynálezců, kteří přispějí k vynálezu televize, Philo Farnsworth (1906–1971) je první, kdo přijde s nápadem na […]
Věda a technika
Nevyzpytatelný uran: Napájí domácnosti a maže města z povrchu zemského
Počasí mu tehdy nepřeje, a tak pokus odloží do šuplíku. Když si na experiment vzpomene, vytáhne snímek a nestačí se divit. Místo lidí na fotografii na něj zírá černota. Slunce do zásuvky nesvítilo, a tak jediným viníkem musí být uran! V periodické tabulce prvků mu náleží písmeno U a vedle něj trůní číslovka 92, která […]
Věda a technika
Proč se na podzim barví listí? Stromy před zimou rozehrávají pestré divadlo
Ještě před pár týdny byly koruny stromů zelené. Pak se dny začnou krátit, noci prodlužovat a listy náhle vzplanou žlutou, oranžovou, červenou i vínovou. Není to jen půvabná podzimní podívaná. V každém listu právě probíhá důmyslná chemická úklidová akce, při které strom rozebírá své „sluneční elektrárny“, zachraňuje cenné živiny a připravuje se na zimu. Na […]
Věda a technika
Zvuk, neviditelný cestovatel, který umí sprintovat i šeptat
Zvuk je všude kolem nás, přesto ho nevidíme. Umí se odrážet, ohýbat, zrychlovat i zpomalovat, a zatímco vzduchem se žene rychlostí asi 343 metrů za sekundu, ve vodě je z něj hotový sprinter. Pojďme se podívat, co všechno tenhle neviditelný posel dokáže. Ve vodě má zvuk pořádný náskok. Zatímco vzduchem při pokojové teplotě putuje přibližně […]
reklama
casopis
věda a technika
Co kdyby Slunce nahradila černá díra? Nastala by vesmírná zima
Představte si, že někdo zmáčkne obří kosmické tlačítko a místo Slunce se uprostřed naší soustavy objeví černá díra, přesně stejně hmotná jako naše hvězda. První překvapení? Země by se nikam nezřítila. Žádné okamžité „šup a jsme uvnitř“, žádný kosmický vysavač. Planeta by dál poslušně obíhala po své dráze. Jenže pak by přišel problém, proti kterému […]
Vizionář kosmického věku Ciolkovskij: Co si myslel o mimozemšťanech?
Byl téměř hluchý a jeho životní styl občas připomínal poustevníka. Navíc byl jeho život ohraničený letopočty 1857–1935. Může se někdo takový zaníceně dívat ke hvězdám? Ano, Konstantin Eduardovič Ciolkovskij je považován za průkopníka kosmického věku. I jeho úvahy o existenci mimozemských civilizací předběhly svou dobu. Svůj život prožil v carském Rusku a později v Sovětském Svazu. To […]
Mozek bolest necítí. Kdo tedy způsobuje tu protivnou bolest hlavy?
Mozek nebolí. Hlava ano. Zní to jako hádanka, ale právě tady začíná fascinující příběh bolesti hlavy. Samotná mozková tkáň totiž nemá receptory bolesti, takzvané nociceptory. Když nás tedy rozbolí hlava, mozek si ve skutečnosti nestěžuje na vlastní bolest. Spíš dostává poplašnou zprávu z okolí a někdy je ten poplach pořádně hlasitý. Představte si mozek jako […]
Pozor, padá hvězda! Proč si máme něco přát?
Všichni víme, že hvězdy spadnout nemohou. Žhavé plynové koule obíhají po svých drahách kolem středu galaxie, a pokud je tedy nepohltí černá díra, žádné místo ani směr, kam by mohly padat, ani není! Proč nás tedy „padající hvězdy“ inspirují i matou už tisíce let? Když bohové pohlédnou z nebe na Zemi, pootevřou nebeskou klenbu. A […]
věda a technika
Smrtící Ebola: Jak moc se jí máme bát?
Deštný prales v nitru rovníkové Afriky patří jen zvířatům a několika málo domorodým kmenům. V téhle odlehlé části světa žijí lidé v izolovaných vesnicích, nikoho nezajímají, a kdyby se zde neobjevil nejnebezpečnější smrtící vir v moderních dějinách, nejspíš bychom o vesnici Yambuko a řece Ebola dodnes nevěděli. V roce 1976 ředitel místní školy Mabalo Yokela vyrazí na misijní cestu po […]
Co nevíte o kočkách: Netuší, co je sladké. Jejich jazyk hraje podle úplně jiných pravidel
Zatímco člověk dokáže kvůli dortu zapomenout na dietu, kočka by nad čokoládovým dortem nejspíš jen důstojně ohrnula nos. Ne proto, že by byla rozmazlená, ale protože sladkou chuť prakticky neumí vnímat. Její jazyk je totiž evolučně nastavený úplně jinak. Kočka je masožravec tělem, metabolismem i chuťovými receptory. Tím její podivuhodnosti zdaleka nekončí. Sladké? Děkuji, nechci. […]
Umělé vodní propasti: Kde najdeme nejhlubší evropské bazény?
Slovo bazén v nás evokuje relativně bezpečné prostředí, kde je hloubka maximálně několik metrů. I bazény však mají své rekordmany, které je mění bez nadsázky na magické hlubiny. Nejsou určeny pro běžné plavce, ale pro potápěče a freedivery. Kde se v Evropě můžeme potkat s těmito inženýrskými zázraky? Pravda, nejhlubší bazén světa leží mimo evropský kontinent. Nachází se […]
Voda, která umí být ledem, párou i kapalinou zároveň: Proč se H₂O chová tak podivně?
Voda působí jako jedna z nejnudnějších věcí na světě. Nalijete ji do sklenice, vypijete a hotovo. Jenže obyčejná H₂O je ve skutečnosti pořádný fyzikální rebel. Dokáže být současně ledem, kapalinou i párou, při ochlazování se nejprve smršťuje a potom zase rozpíná, a za určitých podmínek zůstane kapalná i hluboko pod bodem mrazu. Představte si místo, […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz