Necelý kilogram, přesně 910 gramů. To je váha, která dodnes trochu děsí současnou britskou královnu Alžbětu II. Tolik totiž váží Státní koruna britského impéria, kterou si nasazuje vždy během slavnostního zahájení zasedání parlamentu…

Noční můra britských panovníků

Aby se se Státní korunou britského impéria při významném státnickém aktu Alžběta II. cítila pohodlně, nasazuje si ji s několikahodinovým předstihem a zvyká si na její tíhu. Kromě toho se tato koruna používá ještě při korunovaci nového vladaře.

Ten s ní obvykle až vychází z Westminsterského opatství, protože v průběhu ceremoniálu ho zdobí dvoukilogramová koruna Sv. Edwarda (její design Státní koruna britského impéria ostatně kopíruje).

Nicméně královna Viktorie (1819–1901) a král Edward VII. (1841–1910) se jí v minulosti už nechali i korunovat.

V jejich rozhodnutí totiž hrála její hmotnost důležitou roli. Snahou všech zlatníků, kteří pro britské vladaře Státní korunu britského impéria přetvářeli, vždy bylo ubrat jí na váze a učinit ji tak „nositelnější“.

Dnes používaná koruna pochází z roku 1937, kdy byla vyrobena pro krále Jiřího VI. (1895–1952), Alžbětina otce. Zdobí ji obří slavné kameny jako diamant Cullinan II nebo Rubín Černého prince.

Těžká váha z východu

Když na trůn v roce 1762 nastupovala carevna Kateřina Veliká (1729–1796), vyhlášení ruští šperkaři pro ni vytvořili Velkou imperiální korunu.

Opustili přitom design slavné Monomachovy čapky, která se do té doby v Rusku používala, a přidrželi se evropských vzorů. Ruskou panovnickou korunu, dnes uloženou v Kremlu, zdobí na 4936 diamantů, velké bílé perly nebo obrovský červený spinel. To vše dohromady váží téměř čtyři kilogramy.

Zlatá oslava Rudolfa II.

V klenotnici vídeňského paláce Hofburgu se nachází Rakouská císařská koruna. Je jí přitom už více než 400 let.

Byla totiž zhotovena pro císaře Rudolfa II. (1552–1612) v Praze roku 1602. Tehdy k panovnickému dvoru osobně zavítal věhlasný zlatník Jan Vermeyen (před r.

1559–1606) z Antverp, který mocného vladaře uctil tak, že na jednotlivých částech nové koruny zachytil významné okamžiky jeho života – císařskou korunovaci, korunovaci uherským a českým králem či „jeho triumf“ nad Turky.

Pro velké uherské hlavy

„Nehledáme korunu pro korunovaci krále, spíše hledáme krále pro naši korunu,“ píše v 17. století uherský historik a strážce Svatoštěpánské koruny Péter Révay (1568–1622).

Uherská koruna pochází přibližně z 12. století, ale její původ není přesně znám. Jisté je, že si ji za dobu její existence na hlavu posadilo více než 50 panovníků. Kdyby tak neučinili, nikdy by je Uhrové nepovažovali za své vládce.

Tak na této koruně, dnes uložené v budově maďarského parlamentu v Budapešti, lpí. Koruna o hmotnosti 2056 gramů má eliptický tvar a rozhodně je větší, než může být průměr lidské hlavy.