Není bolest jako bolest. Někdo vydrží trhání zubů bez umrtvení, jiný pacient trpí už při aplikaci injekce. Ne vždy to znamená, že je zhýčkaný. O tom, jak bolest snášíme rozhoduje totiž samo naše tělo a existuje jen málo cest, jak lze tento proces ovlivnit.

Snížená snášenlivost bolesti není tedy pokaždé jenom otázkou nízké sebedisciplíny nebo rozmazlenosti. Jde o to, že každý z nás má jinak nastavený práh bolesti, tedy moment, od kterého ji začíná vnímat.

Jedinec s nízkým prahem bolesti ji ucítí za působení stejných faktorů daleko dříve, než osoba s prahem nasazeným výše.

Lišíme se tak od sebe nejenom ve schopnosti bolest detekovat a tolerovat, ale také v tom, jak ji lékařům popisujeme a jak reagujeme na různé léčebné postupy. Vědci se proto už léta usilovně snaží přijít na to, čím je to způsobeno.

Je to v genech

Zjistili, že práh bolesti velkou měrou ovlivňují genetické faktory.

Podle řady studií má největší vliv na vnímání bolestivých podnětů přítomnost nebo absence určitých variant v rámci genu SCN9A. I když se může zdát vysoká odolnost proti tělesným bolestem jako výhoda, není tomu tak vždy.

V ojedinělých případech může vše dojít tak daleko, že dotyčný člověk necítí varovné signály těla, které ho upozorňují, že není něco v pořádku a dostane se do lékařské péče pozdě.

Varianty v rámci SCN9A však nezpůsobují jenom necitlivost vůči bolesti, ale také některé těžké stavy, charakterizované naopak extrémní bolestí.

Kolik toho sneseš?

Zmíněný gen je tedy hlavním hráčem v řízení odpovědi těla na bolest tím, že aktivuje nebo utlumuje sodíkové kanály, související s transportem signálu bolesti. Vše je přitom ovlivněno mutací, kterou konkrétní jedinec nese.

Citlivost na bolest se dědí v rodinách podobně, jako výška, barva vlasů nebo odstín pokožky. V rámci genu SCN9A se vyskytují také změny, které určují citlivost k různým druhům bolesti.

Například jedna z nich, která se objevuje u zhruba 5 procent populace má vliv na to, jak bude pacient snášet pooperační bolesti a kolik opiátů bude třeba k jejich eliminaci.

Správný výběr

Jiná například způsobuje, že člověk bude citlivější na bolest způsobenou osteoartrózou, problémy s meziobratlovými ploténkami či zánětem slinivky. Všechny tyto poznatky mohou usnadnit zdravotníkům vhodnou volbu typu i množství prostředků, tišících bolest.

Existují takové, které se k jejímu bezpečnému a účinnému blokování užívají více, než sto let. Výzkumníci se však nyní zaměřují i na jiné alternativy.

Nová strategie léčby bolesti

V centru jejich pozornosti se ocitl tetrodotoxin, produkovaný některými mořskými živočichy. Tento silný neurotoxin blokuje přenos bolesti a má rychlý nástup, což je výhodou například u onkologických onemocnění nebo migrény.

Svým působením vyvolává podobný stav, který se vyskytuje u osob s vrozenou necitlivostí na bolest.

Do budoucna se tak rýsuje naděje, že by díky vědeckým výzkumům mohla být vytvořena cílená a proto velmi efektivní léčebná strategie, ušitá na míru pro konkrétního pacienta, která by zohlednila jak jeho genetickou výbavu, tak také druh bolesti.