Domů     5x podzemí v Česku: V područí paranormálních jevů
5x podzemí v Česku: V područí paranormálních jevů
16.4.2019

Někdy to vypadá jako obyčejná chodba nebo jeskyně. Jenže když sestoupíte pár metrů pod povrch země, dostáváte se do trochu jiného prostředí. Tajemné síly jsou zde najednou zdánlivě silnější. Přece jen mají výhodu.

Jsme v prostředí, kde stačí přijít o světlo a najednou jsme v úzkých. Navíc chodby bez konce do sebe často vstřebají duše těch, kteří zde zahynou.

Všemožné jeskyně jsou často vítaným úkrytem pro ty, kteří mají co skrývat. Zmizet do podzemí se dá často snadno a to, co nemají vidět oči ostatních, je pod zemí mnohem méně nápadné.

Proto jsou tyto systémy často užívány různými lapky, zloději, pašeráky, ale někdy i vojskem a policií, kteří sem umí ukrýt tajné zbraně, nebo lidi, kteří již nemají být nikdy nalezeni.

Není proto divu, že v řadě podzemních komplexů můžeme narazit na množství negativní energie. Mráz po zádech nám neběhá jen z obvyklého chladu. Setkat se můžeme i s věcmi, které lze jen těžko vysvětlit.

1. Pohanský bůh ukrytý v zemi

Kde: hora Radhošť

Co: podzemní pohanský chrám

Potvrzené nálezy: vstupy do chodeb kolem hory

Doba vzniku: někdy po roce 1000

Cesta z Pusteven až na vrchol hory Radhošť v hlavní sezoně připomíná tak trochu dálnici. Proudí zde tisíce turistů denně. Jen kousek od oné sochy je možná jedna z cest, která končí v bájném Radegastově chrámu ukrytém v podzemí. Prozatím zůstává ukryt před všemi, ale třeba se jednou jeho brány otevřou.

Zničte pohanskou sochu!

V roce 863 dorazí výprava křesťanských učenců z dnešního Řecka až na Moravu. Zde žije řada slovanských kmenů, které ještě uznávají pohanské kulty. Jedním z nejsilnějších slovanských božstev je údajně Radegast či Radigast.

Na vrchu hory Radhošť stojí jeho obrovská socha. Kolem sochy na Radhošti pořádají staří Slované velké náboženské slavnosti. To je šiřitelům křesťanství v čele s Cyrilem (826/827–869) a Metodějem (813/815–885) trnem v oku.

Přivedou na vrchol Radhoště své stoupence a přikážou sochu svrhnout a zničit. Na jejím místě pak vystaví dřevěný kříž.

Socha slovanského boha Radegasta na Radhošti.
Socha slovanského boha Radegasta na Radhošti.

Tajemná podzemní svatyně

Jenže síla místa je obrovská i mnoho století po tom, co obyvatelé Moravy i okolních zemí přijmou křesťanství, přinášejí kroniky stížností kněží na to, že se na Radhošti pořádají pohanské slavnosti.

Kolem hory Radhošť je řada přírodních či umělých vstupů do podzemních chodeb. První písemné zmínky o nich pocházejí z 15. století, ale podle všeho jsou chodby mnohem starší. Údajně se dá dostat z Pusteven až na Radhošť pod zemí.

Co když není socha Radegasta zničena, ale pohanští kněží využijí svých znalostí a vybudují podzemní chrám? Pověsti říkají, že někde v Radhošti se skutečně nachází.

Jenže pískovcové podloží hory je v neustálém pohybu, dokazují to prameny, které mizí a objevují se jinde. Většina chodeb tak dnes končí po pár desítkách metrů. Ale síly vystupující z hory naznačují, že něco zde ukrytého možná být může.

Na hoře je spousta přírodních, ale i umělých podzemních jeskyní a chodbiček.
Na hoře je spousta přírodních, ale i umělých podzemních jeskyní a chodbiček.

2. Liduprázdné město se stává děsivou pastí

Kde: Znojmo

Co: komplex podzemních chodeb v několika patrech

Potvrzené nálezy: propojené chodby, studny, větrací šachty

Doba vzniku: 14. století

V první polovině 17. století devastují švédská vojska velkou část Evropy, v roce 1645 dorazí i ke Znojmu. Armáda nenarazí na velký odpor, a tak postupuje směrem k městu. Brzy se předním liniím podaří rozrazit bránu a vtrhnout dovnitř.

Velitel ale najednou zneklidní, začíná mu docházet, že něco není v pořádku. Město nikdo nebrání, ale zároveň je prázdné, přitom z komínů stoupá kouř.

Znojmo bylo svého času jedním z hlavních moravských center, i proto bylo pro Švédy tak důležité jeho dobytí.
Znojmo bylo svého času jedním z hlavních moravských center, i proto bylo pro Švédy tak důležité jeho dobytí.

Útok z podzemí

Armáda prohlédne ulice i domy, ale nic dalšího nezjistí. Nakonec padne soumrak a vojáci se uloží ke spánku. Pohled, který je čeká po probuzení, je děsivý. Ulice jsou posety mrtvolami jejich druhů. Vypadá to na přepadení ze zálohy. Ale kým?

Velitel nakonec dává pokyn město spěšně opustit. Nápad jednoho z měšťanů vybudovat si pod svým domem skrýš v nejistých dobách, kdy jsou války na denním pořádku, najde tak během švédské invaze znovu své využití.

Větrací šachty i studny

Někdy v průběhu 14. století začnou totiž znojemští měšťané kromě běžných sklepů budovat i další tajné úkryty, které jim mají pomoci přečkat války a obsazení města, které v těchto dobách není ničím výjimečným.

Později si ale uvědomí, že více užitku může přinést vzájemné propojení chodeb, které umožní zásobovat skrytě všechny zde ukryté i delší dobu. Nakonec vznikne komplex, který má dnes přes čtyři patra chodeb o délce téměř 30 kilometrů.

Jeho součástí jsou větrací šachty, a dokonce i komíny napojené na ty v domech. Nechybí zde i několik studen, ale také děr, které slouží jako past pro nezvané návštěvníky.

Země pod Znojmem je protkaná podzemními chodbami v několika patrech, vše přitom začalo nenápadně – budováním sklepních prostor na úschovu potravin.
Země pod Znojmem je protkaná podzemními chodbami v několika patrech, vše přitom začalo nenápadně – budováním sklepních prostor na úschovu potravin.

Bolest vepsaná do stěn

V průběhu staletí zachránil komplex zřejmě mnoho lidí, ale v poklidnějších dobách zde zřejmě vzniká i vězení, hladomorny či mučírny. Podzemí tak koncentruje obrovské množství utrpení.

Nářek trpících se vepíše do stěn, a pokud dnes do chodeb vstoupíme, negativní energie je zde téměř hmotná! Při návštěvě místa je tak třeba dbát té nejvyšší opatrnosti.

3. Duch a svítící chodby pod Jihlavou

Kde: Jihlava

Co: více než 25 kilometrů podzemních chodeb

Potvrzené nálezy: záznam ducha televizní kamerou, světlo ze zdí

Doba vzniku: 14. až 16. století

Druhý nejrozsáhlejší komplex podzemních chodeb v Česku se nachází v Jihlavě, má přes 25 kilometrů a rozlohu více než 50 000 kilometrů čtverečních. Pozornost ke zvláštním jevům v podzemí přitáhl zejména novinář Stanislav Motl (*1952).

Tomu se během několika nocí pod Jihlavou podaří natočit stín, který připomíná ducha. Zajímavé je, že v tom místě nevyslovitelně poklesne teplota o 1,5 stupně.

To, k čemu všemu mohli nacisté za druhé světové války jihlavské podzemí využívat, je předmětem spekulací.
To, k čemu všemu mohli nacisté za druhé světové války jihlavské podzemí využívat, je předmětem spekulací.

Temné spojení s nacismem

Jisté je, že duší, které mohou v podzemí dlít, má Jihlava dost. Jednou z nejstarších má být jeptiška, zazděná v tunelu pod vlakovým nádražím.

V tomto případě jde o legendu, ale historici připomínají zvyk dávných stavitelů ukládat do staveb tělíčka mrtvých dětí. Částí podzemí prochází i geologický zlom, údajně jde o vstup do jiné dimenze.

V každém případě během války přitáhnou jihlavské sklepy pozornost jednotek SS. Údajně zde studují okultní jevy, možná ale pracují na něčem, co má zůstat všem na povrchu utajeno. Prostory navíc využívá i Gestapo, je zde protiletecký kryt.

Lze se ale domnívat, že neblaze proslulá tajná policie využívá odlehlé prostory i k mnohem horším věcem. Kde se bere světlo, které jakoby vycházelo ze stěn?

4. Peklo z pohádky láká motorkáře

Kde: Velenice, údolí Svitavky

Co: podzemní pískovcové jeskyně o rozloze 3500 metrů čtverečních

Potvrzené nálezy: velké podzemní prostory

Doba vzniku: 18. století

I severní Čechy mají zajímavý prostor, který má magickou sílu. Ne náhodou se mu říká Pekelné doly, do povědomí veřejnosti vstoupí tyto podzemní jeskyně vytesané v pískovci hlavně pohádkou S čerty nejsou žerty, kde ztvární filmové peklo.

Dnes jsou vyhledávaným místem motorkářů, které sem přitahuje hlavně zvláštní energie.

Chodby vybudoval hrabě Kinský, i je však za války opanovali nacisté.
Chodby vybudoval hrabě Kinský, i je však za války opanovali nacisté.

Láká i za války

Je zde celoročně téměř stabilní teplota. Jeskyně jsou vykopány za vlády hraběte Josefa Jana Maxmiliána Kinského (1705–1780). Dlouho se má za to, že jde o zdroj materiálu pro sklárny, ale spíše jde o zásobárnu vody.

Během druhé světové války zde Němci vybudují podzemní továrnu. Táhnou je sem skutečné pekelné síly?

5. Houkání ve městě piva

Kde: Plzeň

Co: několik podzemních komplexů a chodeb o délce až 19 kilometrů

Potvrzené nálezy: husitské zbraně, sklo

Doba vzniku: 13. století

Podobně jako ve Znojmě, i v Plzni vzniká obrovský komplex chodeb postupným spojováním sklepů měšťanských domů. Tím se vytváří velmi složitý labyrint, který má spoustu tajemných zákoutí. Co se v nich může skrývat?

Dnes lze navštívit jen malý výsek, ale i tady se občas návštěvníci setkají s podivnými jevy.

Plzeňskými chodbami prostupuje duch husitského bojovníka.
Plzeňskými chodbami prostupuje duch husitského bojovníka.

Tajemná husitská svatyně

V Klíčové chodbě ústící do hradního příkopu se občas ozývá houkání. Podle mnohých bloudí v podzemí husitští vojáci. Jejich zbraně se zde nacházejí. Nachází se zde i tajemná husitská svatyně.

V každém případě jsou plzeňská sklepení hojně používána nejen pro uskladnění piva, ale i k ukrytí Plzeňanů během válek. Na konci té druhé světové fungují i jako komunikační spojnice obránců.

Foto: Wikimedia. Autor textu: Jan Lodl. Pro web upravil: Miroslav Horký
reklama
Související články
Záhady a tajemství
Tajemné megality: Dávné stavby sloužily k obřadům i věštění
Megalitických staveb zhotovených z hrubě opracovaných kamenů se po světě vyskytuje spousta. Jde o první částečně zachovalé budovy pocházející z období paleolitu (do 11 000 př. n. l.), neolitu (do 5200 př. n. l.), a starší doby bronzové (do 1550 př. n. l.). Za úplně nejstarší se považuje maltský, pocházející z období cca 6500 let př. n. l. […]
Záhady a tajemství
Mytologický zrod run: O jejich šíření se měl postarat Bůh Ódin
„Tu se mi dobře začalo dařit, magické jsem moudrosti nabyl, slovo za slovem hledalo slovo,“ popisuje Ódinův stav vytržení Starší Edda, sbírka severských mytologických a hrdinských písní, jejíž opis objevili roku 1645 v islandské vesnici Skálholt. Kdy a kde tyto písně vznikly, ale není jasné. Autorem některých veršů, zvaných Výroky Vysokého (Hávamál), je však údajně sám […]
Záhady a tajemství
Jeskyně tajemné vědmy: Nejstarší turistická atrakce v Anglii
Pavel Beneš Předpověděla požár Londýna, auta i konec světa. Vypadala prý tak, jak si představujete klasickou čarodějnici a v Anglii je slavnější než Sybila. Kdo vlastně věštkyně známá jako Matka Shiptonová byla a co opravdu řekla, sice není známo, není to však překážkou k tomu, aby se nestala legendou. Kdejaký věštec se ohání jejím věštbami […]
Záhady a tajemství
Vážně to byl Hiram Bingham, kdo objevil Machu Picchu? A co Vilcabambu?
Zapomenuté, pohlcené pralesem po pádu slavné incké říše. Vážně o Machu Picchu nikdo nevěděl? Hiram Bingham zvědavě stoupá do prudkého svahu za 11letým kečuánským chlapcem Pablitem Alvarezem…   Místní o památce nad jejich hlavami celou dobu vědí, jen nemají důvod ani způsob, jak to vytrubovat do světa. Je 24. července 1911 a Hiram se stává […]
reklama
svět zločinu
Vůdkyně kultu ubije oběti paličkami
V 90. letech minulého století má japonská žena jménem Sačiko Etoová (65) mnoho následovníků. Stojí v čele kultu, jenž uctívá její mystické síly. Podle jejích stoupenců dokáže z lidí vymítat ďábla. Nepoužívá při tom modlitby a symboly, ale speciální bubenické paličky. Sačiko paličkami sví zákazníky bije, dokud z nich všechno zlo nevyžene. V lednu 1995 však její praktiky definitivně […]
Albert Fish: 120 dní Sodomy je proti němu čajíček…
Britská spisovatelka a muzikanta Charlotte Greigová (1954–2014) považuje za hlavní zdroj inspirace pro Hannibala Lectera amerického natěrače a neuvěřitelně perverzního sadistického vraha Hamiltona Howarda „Alberta“ Fishe (1870–1936). U Fishe není kanibalismus žádná výjimka. „Měl jsem předek těla s kousky, které mám nejradši. Jeho ptáčka, varlata a roztomilý, pěkně baculatý zadeček, abych si ho mohl upéct […]
Čtyřnásobný vrah Robert Maudsley: Na svobodě vraždí jen jednou
Britskému sériovému zabijákovi Robertu Johnu Maudsleymu (*1953) se přezdívá skutečný Hannibal Lecter. Je nadprůměrně inteligentní, miluje klasickou hudbu, a když se zeptáte jeho známých, vylíčí vám ho všichni jako vtipného a zdvořilého společníka, který byl vždy každému nápomocen.   Přesto svůj život zřejmě již dožije ve speciální cele o rozměrech 5,5 × 4,5 metru. V […]
Mistři falzifikátoři na českém písečku: Pozor na Zrzavého i Schikanedera!
Učí se o nich v dějinách umění, kdo si v posledních letech koupil jejich pravé dílo, zaplatil miliony. Není se co divit, že u nás i ve světě koluje řada falzifikátů slavných českých malířů.   Ne nadarmo se o něm už v jeho 24 letech mluví jako o „nejnadanějším z akademiků“. Pražský rodák Jakub Schikaneder […]
reklama
lifestyle
3 typicky francouzské věcí, které nejsou francouzské
Co může být víc Francouzského než chlapík, který sedí pod obrazem Mony Lisy a hraje na akordeon. Snad jen chlapík, který končí pod gilotinou, protože má nejen pruhované triko, ale také modrou krev. Mona Lisa Původ: Itálie Každý, kdo zamíří do Paříže, chce vidět alespoň dva hlavní symboly města a možná celé Francie. Eiffelovku a […]
Tajemství gastronomie: Jak se zrodilo carpaccio, sendvič a pizza Margherita?
Co je vlastně carpaccio? Dnes tak můžeme v podstatě nazvat všechno, co nakrájíme na tenké plátky a za syrova podáváme ochucené nebo se studenou omáčkou. Od hovězího masa se název s časem posune i na ryby – konkrétně lososa a tuňáka – a dokonce i na ovoce či zeleninu. Majonézy často nahradí olivový olej nebo […]
Diktát životního stylu: Délku špičky bot určuje král
Boty na tzv. platformě nejsou výstřelkem 20. století. Poprvé se objevily už na konci středověku. Říkalo se jim „chopine“ střevíce s vysokou podrážkou a staly se velmi populárními. Na rozdíl od běžných bot totiž chránily před bahnem a mokrem. První platformy mají korkovou nebo dřevěnou podrážku a vrchní část ze sametu. Jejich výrobě už na […]
Počátky toaletního papíru: Evropa ho dlouho považuje za luxus
První toaletní papír znali už Číňané od 6. stol. n. l. Pro jeho výrobu sloužil nejlevnější papír a rýžová sláma. Císařská dílna vyprodukovala ročně cca 750 000 listů. Na denní spotřebu tedy připadá 2056 listů. Většinu z nich patrně použily dámy, které tvořily větší část dvora. Ostatní národy se s mytím následujícím po tělesné potřebě vypořádávaly různě. Starověcí […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Vilémovický tis: Svědek tisícileté historie stále roste
epochanacestach.cz
Vilémovický tis: Svědek tisícileté historie stále roste
Tis obecný nebo také tis červený je už od středověku významný strom. Má totiž kvalitní, tvrdé a přitom pružné dřevo, takže si ho oblíbili nejrůznější řemeslníci v čele s výrobci luků. A tak tisy mizely z krajiny a narazit dnes na opravdu hodně starý tis je vzácnost. Ovšem někdy takové štěstí přece jen máme. Zámek ve Vilémovicích na
Šest prstů? Celkem běžná věc!
epochalnisvet.cz
Šest prstů? Celkem běžná věc!
Napočítat na prstech ruky do dvanácti? Ukázat někomu hned čtyři vztyčené prostředníčky současně? Zavázat si jednou rukou tkaničky u bot? Žádný problém pro ty, kterým příroda nadělila prsty navíc. &
Pekelné údolí: Skutečně stavěl místní most samotný čert?
enigmaplus.cz
Pekelné údolí: Skutečně stavěl místní most samotný čert?
Nedaleko majestátní zříceniny hradu Chojnik na polské straně Krkonoš najdeme místo zvané Pekelné údolí. Dnes již nikdo přesně neví, který z jeho pánů chtěl kdysi postavit kamenný most, spojující hrad
Skvělý jahodový tvarožník
tisicereceptu.cz
Skvělý jahodový tvarožník
Tvarožník je tuzemskou obdobou italského tiramisu. Ingredience 400 g jahod 120 g piškotů 350 g zakysané smetany 400 g plnotučného tvarohu 2 vanilkové cukry 3 lžíce moučkového cukru 2 lžíce
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Jeho děti se s ní nebaví
nasehvezdy.cz
Jeho děti se s ní nebaví
S překvapivým přiznáním přišla zpěvačka Dara Rolins (50)! Ačkoli s bývalým fotbalistou Pavlem Nedvědem (51) randí už více než dva roky, ještě nepoznala jeho děti. Ivana s Pavlem už jsou dospělí a 
Umělá inteligence by mohla rozpoznávat vysoké riziko rakoviny plic u nekuřáků 
21stoleti.cz
Umělá inteligence by mohla rozpoznávat vysoké riziko rakoviny plic u nekuřáků 
Výzkumníci z Centra výzkumu kardiovaskulárních zobrazovacích metod (Massachusetts General Hospital a Harvard Medical School) oznámili vývoj modelu hlubokého učení, který může pomoci identifikovat neku
Finty pro pěkné obočí
panidomu.cz
Finty pro pěkné obočí
Aby vám to slušelo, k tomu stačí upravit obočí, nanést řasenku a možná ještě rtěnku, a to v tomto pořadí. Bez obočí to totiž nefunguje, přitom právě s ním je nejvíc starostí. Vytrhat, nebo dokreslit? To bývá zásadní otázka, neboť málokdo má chloupky v obočí rostlé „tak akorát“. Kromě vrozených předpokladů je pro hustotu porostu
Zpátky do minulosti: Jak to bylo s poltergeisty
enigmaplus.cz
Zpátky do minulosti: Jak to bylo s poltergeisty
Paranormální jev, ve kterém se v lidských příbytcích zdánlivě samovolně pohybují, rozbíjejí se či dokonce vybuchují předměty. Selhává elektronika, svědci slyší zvláštní neidentifikovatelné zvuky, jako
Vyprosila jsem si na panence Marii zázrak zázraků
skutecnepribehy.cz
Vyprosila jsem si na panence Marii zázrak zázraků
Padal těžký sníh a blížil se advent, Terezčin už druhý. Splnil se mi sen, chtěla jsem být šťastná, ale cosi mi v tom bránilo. Připadalo mi, že máma neumí odpouštět. Přitom byla silně věřící. Ale nesmiřitelná. „Nesmí mi přes práh,“ sípala. „Už nikdy.“ Smířila jsem se s tím. Byla jsem vzorná dcera, s rodiči jsem se nikdy nedohadovala, brala
Kristián Hynek otevřel showroom Zahálka pro nejnáročnější cyklisty
iluxus.cz
Kristián Hynek otevřel showroom Zahálka pro nejnáročnější cyklisty
Kristiána Hynka není třeba milovníkům horské cyklistiky dlouze představovat. Vicemistr světa v maratonu na horských kolech vyměnil závodní kariéru za nespočet aktivit v cyklo branži. Jak sám říká, jde
Bioinženýství přeměňuje odpad na látky s vyšší hodnotou, třeba bioplasty
21stoleti.cz
Bioinženýství přeměňuje odpad na látky s vyšší hodnotou, třeba bioplasty
Stejně jako člověk šlechtil tisíce let odolnější a výnosnější odrůdy pšenice, vědci v laboratořích dnes „domestikují“ a „šlechtí“ bakterie a kvasinky pro efektivnější produkci léčiv, biopaliv nebo nov