Je to již více než 35 let, co se francouzským vědcům podařilo izolovat virus HIV, tedy virus způsobující nemoc AIDS. Zlověstná čtyři písmena se stala symbolem novodobé pandemie, která ohrožuje každého.

Přesto, že je nemoc už solidně prozkoumána, účinný lék na ní stále schází…

K izolaci viru došlo 20. ledna roku 1983. Francouzští badatelé Luc Montagnier, Françoise Barréová-Sinoussiová a Jean-Claude Chermann z Pasteurova ústavu jej pojmenovali Human Immunodeficiency Virus, tedy virus lidské imunitní nedostatečnosti.

Roku 2008 získali Barréová-Sinoussiová a Montagnier obdrželi za svou práci Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii.

Počet úmrtí na tuto chorobu v globálním měřítku klesá. Kromě toho také klesá množství lidí, kteří se nakazí virem HIV, který AIDS způsobuje, i když ne tak výrazně. Což o to, podobné zprávy jsou jistě příznivé. Jenže, na jásání je ještě brzy.

Účinný lék je v nedohlednu a navíc se objevují nové a ještě agresivnější kmeny viru HIV. Jeden takový objevili švédští vědci v západní Africe. Nový kmen zásadně urychluje nástup nemoci AIDS.

Virus nese označení A3/02 a AIDS rozpoutá již během pěti let. To je průměrně o dva a půl roku více než dosavadní známé viry.

Zatím byl pozorován pouze v africkém státě Guinea-Bissau, což je stát ležící na západním pobřeží Afriky a proti České republice je zhruba poloviční.

Nový kmen vychází ze spojení DNA dvou nejběžnějších typů viru HIV. Takovým se říká rekombinanty.

„Existují studie, které naznačují, že kdekoli vznikne takzvaný rekombinant, je silnější nebo agresivnější než rodičovské kmeny,“ popisuje švédská badatelka Angelica Palmová.

Medikamenty, které alespoň částečně zabraňují v rozmnožování viru, však podle Palmové naštěstí působí i na tento kmen. Je ovšem otázkou, zda se nový kmen podaří udržet pouze v západní Africe.

Zkušenosti říkají, že ne, takže brzy jej lze očekávat v přistěhovaleckých komunitách zejména v Americe a v západní Evropě.

Na světě žije v současnosti podle odhadů OSN 35,3 milionu lidí nakažených virem HIV. Ten se projevuje tak, že napadá imunitní systém. Ve chvíli, kdy virus zásadně oslabí imunitu, je postižený náchylný k sebemenší infekci.

Zápaly plic, nádory, oslepnutí, problémy nervové soustavy, to vše takovému člověku hrozí.

Od prvních popsaných případů nemoci počátkem 80. let minulého století zemřelo na AIDS na asi 25 milionů lidí. Na území bývalého Československa byl první případ úmrtí na AIDS zaznamenán již v roce 1987.

Inkubační doba choroby, která se počítá od vstupu viru do buňky po objevení se klinických příznaků charakterizovaných jako akutní infekce či primární onemocnění, trvá průměrně 3 týdny.

Nesprávně, ale velmi často i v odborné literatuře je jako inkubační doba označována relativně velmi dlouhá fáze (může trvat i 15 let) latentní infekce s minimálními klinickými příznaky.

Tato fáze nastupuje po akutní infekci a dosud není zcela jasno, zda všichni infikovaní posléze přejdou do stadia klinicky plně rozvinutého onemocněni AIDS. Vědci popsali i několik desítek případů osob, přežívajících po infekci HIV déle než 15 let. Zde záleží především na tom, jak silný byl imunitní systém před nákazou.