Domů     Vznik hudebních nástrojů: K bubnování poslouží i stará pánvička
Vznik hudebních nástrojů: K bubnování poslouží i stará pánvička

„Musíme černošským otrokům používání bubnů zakázat,“ rozhodnou se roku 1883 britští kolonizátoři na karibském ostrově Trinidad. „Mohli by s nimi posílat tajné zprávy nebo dokonce zorganizovat vzpouru proti nám,“ myslí si.

Jenže černoši si se zákazem poradí po svém. Bubnovat klidně můžou i na vyřazené nádobí.

Vibrování struny se mění ve zvuk ostře bodající do uší. Harmoše, sluha egyptské královny Hatšepsut (vládne 1479/1473 – 1458/1457 př. n. l.), chvíli něco kutí se strunami, a když do nich hrábne znovu, místností paláce se rozezní jasný tón.

Právě naladil svůj milovaný nástroj, pradědečka současné kytary. Oblíbí si ho natolik, že se s ním dokonce nechá i pohřbít. Když muslimští Maurové na začátku 8. století n. l.

odplouvají na dalekou cestu na jih pyrenejského poloostrova, s sebou si berou i předchůdce kytary a domácí Španělé podlehnou jeho kouzlu.

reklama
Třístrunnký nástroj balalajka se stává součástí ruské lidové hudby.
Třístrunnký nástroj balalajka se stává součástí ruské lidové hudby.

Tři struny stačí

Nástroj: balalajka

Vznik: 17. století, Rusko

Hráč stojící pod okny vesnické chalupy sáhne na podivný předmět trojúhelníkovitého tvaru s dlouhým krkem. Tři struny domry se rozezní táhlou milostnou písní. Chvíli se nic neděje a pak z okna konečně vykoukne mladá dívka a přiloží prst k ústům.

„Tiše, naši už spí,“ zašeptá. V Rusku se objevuje třístrunný nástroj zvaný domra už za vlády cara Petra I. Velikého (1672 – 1725).

Později se mění podoba domry v současnou lidovou balalajku, jejíž obrovskou popularitu má na svědomí hlavně ruský hudebník Vasilij Vasiljevič Andrejev (1861 – 1918).

Bubny djembe sloužily u afrických šamanů jako nástroj dorozumívání.
Bubny djembe sloužily u afrických šamanů jako nástroj dorozumívání.

Šamanské čarování

Nástroj: bubny Djembe

Vznik: 3. století n. l., západní Afrika

Africký šaman usedne k bubínku. Ještě než nástroj vydá jakýkoli zvuk, všichni se kolem něj rozestoupí v uctivé vzdálenosti. Členové kmene považují jeho nástroj za posvátný předmět, na který smějí hrát jenom vybraní lidé při slavnostních příležitostech.

„Bubny různých tvarů a velikostí u západoafrických černochů, novoguinejských Papuánců a jiných domorodých kmenů daleko překračují čistě hudební účely a slouží především k dorozumívání na velké vzdálenosti,“ vysvětluje jejich význam hudební historik Alexandr Buchner (1911 – 2000).

Po pláži se rozeznívají dunivé zvuky. Bubnovat se dá kdekoli, v Karibiku třeba rovnou u moře.
Po pláži se rozeznívají dunivé zvuky. Bubnovat se dá kdekoli, v Karibiku třeba rovnou u moře.

Hodí se i nádobí

Nástroj: ocelové bubny

Vznik: po roce 1883, Karibik

Dunivý zvuk duté oceli se rozléhá po pláži. Několik bubeníků zkouší své nástroje, které překvapivě tvoří prázdné sudy od nafty. Používá se buď jenom uříznutá horní část s víkem, nebo rovnou celý sud.

Různé tóny bubeníci docílí úderem na kladivem vyklepané plochy. Karibští hudebníci k těmto nástrojům přišli originálním způsobem.

Koloniální vládci zakazovali otrokům, aby používali svoje tradiční bubny potažené kůží a ti tak vzali zavděk tím, co měli zrovna doma po ruce, třeba i sudem nebo i starou ocelovou pánví.

Píšťala didgeridoo se skládá z termity vyžraného eukalyptového kmínku opatřeného náústkem.
Píšťala didgeridoo se skládá z termity vyžraného eukalyptového kmínku opatřeného náústkem.

Jak vyhnat mravence

Nástroj: didgeridoo

Vznik: 30 000 – 40 000 př. n. l., Austrálie

Aboriginec, domorodý Australan, hledá suché dřevo, aby mohl rozdělat oheň, když kousek od své nohy uvidí kmen eukalyptu. Sáhne po něm a povšimne si, jak z jeho dutiny vybíhají zmatení termiti.

Přijde mu líto, že by se mravenci měli stát živou pochodní, a tak větvičku přiloží ke rtům a chce je vyfouknout. Sice se mu nepodaří tvory vyhnat, ale vzduch proudící z jeho úst do dutiny vyloudí zvláštní zvuk.

Objevil hudební nástroj, který se v tradiční podobě skládá z termity vyžraného kmínku eukalyptu opatřeného náustkem z včelího vosku.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Historie
Slavné pochoutky, které vznikly náhodou I.
Když se zakousnete do sušenky s čokoládou anebo chroupete nachos, nejspíš vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, kde a proč vlastně vznikly. U mnoha známých pokrmů zafungovalo umění improvizace, u jiných zapracoval čas a u dalších třeba jen vnější vlivy… U mnohých jídel platí, že za jejich skvělou chutí a všeobecnou oblíbeností stojí zručný kuchař, […]
Historie
Když před soudem stojí mrtvý papež! Doslova
Svět je v devátém století rozhárané místo. Na troskách antické říše vrůstají nová království. Jenže i ta se rozpadají a o zbytky se perou nové státní útvary. Spory mezi Západořímskou a Východořímskou říší otřásají i Římem a papežům jde najednou víc o politiku než o víru. Šikovným politikem je i Formosus (asi 816–896). Straní vládcům z východní […]
Historie
9. 9. 9: Den krvavé bitvy v Teutoburském lese
Vzduchem zasyčí podivný zvuk. Několik vojáků se ohledné a vidí, jak se jeden z jejich druhů kácí k zemi. Když otočí hlavou ke stromům, po útočníkovi zbydou jen polámané větve. Než se stačí rozejít, přichází další útok. Nikdo z nich se z temného hvozdu nedostane živý. Město Bramsche leží na severozápadě Německa, jeho součástí je také bývalá víska Kalkriese. […]
věda a technika
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám. […]
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz