Dinosauři obývali Zemi přes 170 milionů let. Za tu dobu si zcela podmanili pevninu, oblaka i vodu a některým se podařilo narůst do obřích rozměrů. Jejich nadvládu zastavil až obří asteroid. Který dinosaurus byl největší ze všech? A co jim umožnilo dosahovat tak ohromujících velikostí?

Érou dinosaurů byli druhohory (před 252–66 miliony let), dělící se na tři období: trias, juru a křídu. Tito jedineční tvorové se poprvé objevili asi před 243–233 miliony let.

Dominantními živočichy se stali po velkém vymírání před 201 miliony let a jejich nadvláda trvala po celé období jury a křídy.

Vyhynuli před 66 miliony let, zřejmě po pádu obřího asteroidu na Zemi, který změnil zdejší podmínky natolik, že dinosauři neměli šanci přežít.

Pokud by nevyhynuli, savci by se zřejmě evolučně vyvíjeli daleko pomaleji a člověk by se (pokud vůbec) objevil mnohem později.

Ptáci jsou potomky dinosaurů!

Dinosauři byli v minulosti tradičně řazeni mezi plazy. Nejnovější výzkumy však potvrzují, že jsou příbuzní spíše ptákům.

Ptáci jsou ve skutečnosti moderní opeření dinosauři, kteří se vyvinuli během pozdní jury z theropodů (masožraví dinosauři, kteří chodili po dvou končetinách) a na rozdíl od ostatních druhů přežili vymírání na konci křídy.

Studium ptáků a fosilií nám tak dnes umožňuje dozvědět se více o vyhynulých dinosaurech a měnit mylné, ale zažité poznatky o nich.

Proč ovládli Zemi

Na přelomu triasu a jury (před 201 miliony let) došlo k masivnímu vymírání živočichů. Příčinou byl zřejmě pohyb litosférických desek, který kromě rozpadu kontinentu Pangey spustil i extrémní vulkanickou činnost.

Ta vedla ke změnám klimatu, zejména k oteplení a zvýšení vlhkosti. Vládci na Zemi se tak stali dinosauři, kterým tyto změny nevadily. Právě naopak, v období jury se vyvinuli ti největší dinosauří giganti, jejichž velikost nás fascinuje dodnes. Proč k tomu došlo?

Největší z největších

Ani vědci nejsou v názoru na tuto skutečnost jednotní. Někteří za tím jednoduše vidí dostatek rostlinné stravy, která mohla díky příznivému klimatu v období jury snadněji růst.

Obří dinosauři navíc rostliny nežvýkali, neměli totiž stoličky, takže se mohli rychle nasytit.

Pokud byli navíc gigantotermní (udržovali si stálou teplotu díky svým rozměrům), tak i když měli teplé tělo, nepotřebovali tolik energie na jeho zahřátí, a mohli ji proto využít pro růst.

Ten byl zřejmě i důležitým obranným prvkem proti velkým predátorům, jakým byl v té době notoricky známý Tyrannosaurus rex. Jistého však není nic.

Kteří dinosauři byli na základě zkoumání nalezených fosilií jmenováni šampiony co do velikosti?

NEJDELŠÍ DINOSAURUS

Patagotitan mayorum

Délka: asi 37,2 metru

Váha: 69 tun

Kdy žil: svrchní křída (před 100 až 95 miliony let)

V roce 2014 byly v argentinské Patagonii objeveny fosilie (6 neúplných koster) nejdelšího dosud známého dinosaura, který byl v roce 2017 pojmenován Patagotitan mayorum. S délkou přes 37 metrů předčil do té doby nejdelšího Argentinosaura.

V roce 2016 byla replika kostry Patagotitana slavnostně odhalena v přírodovědeckém muzeu v New Yorku. Se stehenní kostí dlouhou 2,4 metru patří k největším sauropodům, býložravým dinosaurům s dlouhým krkem i ocasem a malou hlavou, kteří chodili po čtyřech.

NEJTĚŽŠÍ DINOSAURUS

Argentinosaurus huinculensis

Váha: 73 (až 96) tun

Délka: asi 36,6 metru

Kdy žil: svrchní křída (před 97–93,5 milionu let)

Fosilie tohoto sauropoda byly nalezeny v roce 1987 v Argentině, což se promítlo do jeho jména. Ačkoliv se dochovaly jen některé kosti, dosahují fenomenálních rozměrů. Pažní dost měřila 181 cm, holenní 155 cm a některé obratle měly délku až 150 cm.

Na základě toho vědci odhadli váhu Argentinosaura na úctyhodných 73 tun, některé odhady jdou až na 96 tun. To z něj činí nejtěžšího známého dinosaura.

NEJVYŠŠÍ DINOSAURUS

Sauroposeidon proteles

Výška: 16–18 metrů

Váha: asi 50 tun

Délka: 28–32 metrů

Kdy žil: spodní křída (před 118–110 miliony let)

Když byly v roce 1994 nalezeny v americké Oklahomě krční obratle tohoto dinosaura, vzbudily senzaci, protože byly dlouhé až 1,4 metru.

Tento obří sauropod byl asi o třetinu vyšší než populární Brachiosaurus, který žil o 40 milionů let dříve, a dosahoval tak výšky šestipatrové budovy. Pro vědce je záhadou, jak fungoval jeho krevní oběh.

V dospělosti neměl díky své výšce přirozeného nepřítele a pro potravu snadno dosáhl do korun stromů. S jejím trávením se snadno vypořádal díky dvěma slepým střevům.

NEJVĚTŠÍ MASOŽRAVEC

Spinosaurus aegyptiacus

Délka: 14–18 metrů

Váha: 10 tun

Kdy žil: přelom spodní a svrchní křídy (před 112–97 miliony let)

Tento „Trnitý ještěr“ byl největším teropodem (masožravým dinosaurem), který obýval území dnešní severní Afriky. Nejnovější výzkumy předpokládají, že žil převážně ve vodě a po souši se pohyboval po všech čtyřech.

Jeho fosilie byly nalezeny v roce 1912 v Egyptě, odtud pojmenování, ovšem v roce 1944 byly ztraceny při bombardování mnichovského muzea. Na silných předních končetinách měl drápy připomínající háky, které snadno pronikly masem kořisti.

NEJVĚTŠÍ PTAKOJEŠTĚR

Quetzalcoatlus northropi

Rozpětí křídel: až 12 metrů

Výška: 5–6 metrů (jako žirafa)

Váha: 200–250 kg

Kdy žil: svrchní křída (před 70–66 miliony let)

V současnosti je považován za největšího létajícího tvora všech dob. Rozpětí jeho křídel bylo 3x větší, než je tomu u největšího ptáka současnosti, kondora andského. Měl 2–3 metry dlouhý krk a jeho hlava včetně zobáku měřila přes 2,5 metru.

Jeho hmotnost zřejmě dosáhla maxima, které mu ještě umožňovalo létat. Byl schopen přeletu mezi kontinenty, během kterého se pravděpodobně živil rybolovem.

VLÁDCE MOŘÍ

Shonisaurus sikkanniensis

Délka: 23 metrů

Váha: 30 tun

Kdy žil: svrchní trias (před 221,5–212 miliony let)

Shonisaurus je největším dosud objeveným druhem ichtyosaura neboli ryboještěra. Typický pro ně byl hydrodynamický tvar těla podobný dnešním delfínům, který jim umožňoval plavat rychlostí až 40 km/h.

V roce 2018 byla na pláži v Lilstocku v anglickém hrabství Somerset objevena čelistní kost neznámého ichtyosaura.

Podle odhadů mohl být tento tvor ještě o 25 % větší než Shonisaurus a dosahovat délky 27–30 metrů, se kterou by mohl délkou konkurovat největšímu zvířeti současnosti, plejtváku obrovskému (Balaenoptera musculus) s délkou 30,5–33,6 metru a váhou 190 tun.

DALŠÍ DINOSAUŘÍ NEJ:

Nejznámější: Tyrannosaurus rex, jeden z nejnebezpečnějších predátorů druhohor, měřil až 13 metrů na délku, asi 5 metrů na výšku a vážil až 10 tun.

Nejhloupější: Stegosaurus měl při délce 9 metrů a váze téměř 5 tun mozek velký jen jako lidská pěst.

Nejchytřejší: Troodon, malý a jen 35 kilogramů vážící teropod, byl zřejmě nejchytřejším nelétajícím dinosaurem. Největší mozek měl sice T-rex, ale jen díky své velikosti. Chytří byli i raptoři, kteří útočili ve smečkách.

Nejrychlejší: Ornithomimosauria neboli pštrosí dinosauři dokázali běžet rychlostí až 70 km/h.

Nejdelší ocas: Diplodocus dosahoval délky kolem 30 metrů, z čehož 15 metrů padlo jen na jeho ocas, dalších 6 metrů pak měřil jeho krk.

Nejmenší: Z nelétajících dinosaurů byl nejmenším zřejmě Microraptor zhaoianus s váhou pouhých 434 gramů a délkou těla asi 70 cm.