Migraci můžeme pozorovat u všech velkých zvířecích skupin, ať už ve vzduchu, na souši nebo ve vodě. Hlavním důvodem je únik před zimou nebo hladem. Často jde také o nalezení vhodného místa pro reprodukci, výchovu mláďat nebo útěk před predátory. Kteří živočichové patří mezi rekordmany v přesunu z jednoho místa na druhé?
Ptáci:
Rybák dlouhoocasý (Sterna paradisaea)
Rozpětí křídel: 80 cm
Rychlost během migrace: 30 km/h
Rybák patří v migraci mezi absolutní rekordmany. Průměrná vzdálenost jeho letu dosahuje délky až 64 000 km, a to přes celou zeměkouli, z Arktidy do Antarktidy. Překvapením je nejen obrovská vzdálenost, ale i způsob letu.
Při návratu rybáci kličkují a odchylují se od ideálního směru. Proč? Využívají tak vzdušných proudů ve svůj prospěch a vyhýbají se tak protivětru.
Vlaštovka obecná (Hirundo rustica)
Rozpětí křídel: 33 cm
Rychlost během migrace: 50 km/h
Vlaštovka se vyskytuje na všech kontinentech kromě Antarktidy. Aristoteles připisoval nepřítomnost vlaštovek v zimě jejich hibernaci, ve středověku si lidé mysleli, že se ukrývají pod hladinou jezer. Skutečnost je taková, že evropské vlaštovky tráví zimu v Africe.
Káně bělohrdlá (Buteo swainsoni)
Rozpětí křídel: 118 cm
Rychlost během migrace: 40 km/h
Velká hejna káňat využívají teplé proudy, a to na vzdálenosti až 13 000 km mezi Severní Amerikou a argentinskými pampami, s občasnými krátkými mezipřistáními ve Střední Americe.
Jeřáb bílý (Grus leucogeranus)
Rozpětí křídel: 2 m
Rychlost během migrace: 55 km/h
Jeřáb bílý je závislý na mokřadech více než jiní jeřábi, proto tento druh ztratil většinu zimních stanovišť v Číně a západní Asii. Populace ze Sibiře zimuje v Íránu a poté se vrací zpět.
Dlouho byl považován za vysoce ohrožený druh, v současnost se jejich stavy pohybují kolem 3000 4000 jedinců.
Husa indická (Anser indicus)
Rozpětí křídel: 1,5 m
Rychlost během migrace: 64 km/h
Jedná se o nejvýše létajícího ptáka na světě. Při každoročních cestách překonává Himálaj, při přeletu dosahuje nadmořské výšky 9000 metrů nad mořem. K tomu jim dopomáhá speciální struktura plic a svalů.
Savci:
Netopýr šedý (Lasiurus cinereus)
Rozpětí křídel: 38 cm
Rychlost během migrace: 32 km/h
Pouhá 3 % druhů netopýrů migrují. Je to zejména kvůli hledání teplejšího podnebí, kde se nachází zdroje potravy. I když se nejedná o ohrožený druh, vysokou úmrtnost během migrace mají na svědomí větrné elektrárny.
Sajga tatarská (Saiga tatarica)
Velikost: 1,3 m
Rychlost během migrace: 4 km/h
Sajga je antilopa původem z euroasijských stepí, momentálně patří mezi ohrožené druhy. Jejím typickým znakem je zvláštně tvarovaný čenich, který v létě používá k filtrování prachu a v zimě k oteplování mrazivého vzduchu.
Pakůň žíhaný (Connochaetes taurinus)
Velikost: 2 m
Rychlost během migrace: 1 km/h
Spouštěčem migrace pakoní je hlavně žízeň. V Africe totiž výkyvy počasí ohrožují miliony zvířat nejen nedostatkem vody, ale i nedostatkem trávy.
Poslední velká migrace pakoňů čítající přes milion jedinců proběhla z tanzanského Národního parku Serengeti do Keni přes řeku Maru.
Plejtvákovec šedý (Eschrichtius robustus)
Velikost: 14 m
Rychlost během migrace: 4 km/h
Plejtvákovec pluje každý rok 18 000 km z Arktidy do Tichého oceánu, kde se rozmnožuje na východě u pobřeží Kalifornie a na západě u korejských břehů. Cesta trvá kytovcům kolem tří měsíců.
Oči velryb vidí jasně na hladině, ale i pod ní, čímž jim umožňují sledovat břeh.
Ryby:
Tuňák obecný pacifický (Thunnus orientalis)
Velikost: 2,5 m
Rychlost během migrace: 6 km/h
Všichni tuňáci v severním Tichém oceánu pocházejí z Japonska a směřují směrem na východ, aby žili ve vodách v Kalifornii a Mexika.
Jako dospělí se vracejí zpátky na místo rozmnožování.Bohatě prokrvené svaly dělají z tuňáka v podstatě teplokrevného živočicha, který je schopen cestovat ve vodách s různou teplotou.
Žralok bílý (Carcharodon carcharias)
Velikost: 6,4 m
Rychlost během migrace: 5 km/h
Patří mezi nejnebezpečnější žraloky. Nové studie ale také potvrdily, že je schopen dlouhých migrací. Při cestách se pohybuje pomalu a potápí se do hloubek až 900 metrů. Jeden žralok dokáže urazit zhruba 20 000 km za méně než 9 měsíců.
Důvodem jeho cestování je pravděpodobně potrava nebo páření. Žraloci cítí magnetické pole Země prostřednictvím Lorenziniho ampule, která je součástí jejich senzorického systému. Tento orgán pomáhá žralokům orientovat se v prostoru.
Úhoř říční (Anguilla anguilla)
Velikost: 1 m
Rychlost během migrace: 5 km/h
Typickým znakem úhoře je jeho protáhlé, válcovité tělo, které připomíná spíše hada než rybu. Úhoři říční migrují až 7000 km do Sargasového moře po dobu 1,5 roku, během níž nepřijímají žádnou potravu.
Zde nakladou statisíce jiker, přičemž dospělí úhoři hynou a plůdky jsou za pomoci Golfského proudu unášeny k Evropě. Tato cesta trvá 3–4 roky.
V brakických vodách (voda, která má nižší koncentraci soli než mořská) se z nich stávají samci, ve sladkých vodách téměř výlučně samice.
Mikroorganismy:
Klanonožci (Copepoda)
Velikost: 5 mm
Rychlost během migrace: 0,13 km/h
Nejmasivnější migrace na Zemi se objevuje v noci na moři v podobě miliardy tun drobného zooplanktonu, včetně klanonožců, kteří plavou k povrchu, aby se nakrmili. Zooplankton požírá mikroskopické rostliny zvané fytoplankton, sám je však potravou pro ryby.
Korýši:
Červení krabi (Gecarcoidea natalis)
Velikost: 10 cm
Rychlost během migrace: 0,08 km/h
Migrace krabů na Vánočním ostrově bývá označována za jeden ze zázraků přírody. Více než 65 milionů krabů putuje na několikametrovou pouť z pralesa na pláž, aby položili vejce do moře. Migrace trvá dva týdny a začíná s příchodem monzunových dešťů.
Po spáření se samci vracejí do vnitrozemí, zatímco samičky 14 dní opatrují oplozená vajíčka.
Plazi:
Kareta obecná (Caretta caretta)
Velikost: 1 m
Rychlost během migrace: 0,75 km/h
Všechny želvy jsou dálkovými plavci, ale nejdále se dostane kareta, která opouští pobřeží Brazílie, aby nakladla vejce na východě Atlantského oceánu.
Vědci se domnívají, že se želvy orientují podle magnetického pole, oceánských proudů, složení vody, a dokonce i vlastní paměti. Nově vylíhlé karety se orientují podle reflexního světla, které se odráží na moři.
Obojživelníci:
Rosnička bradavčitá (Phrynohyas venulosa)
Velikost: 7,5 cm
Rychlost během migrace: 0,002 km/h
Tato tropická žába žije většinu života v korunách stromů. S prvním lijákem ale sestupuje na zem, aby nakladla vajíčka do trychtýřů rostlin, které jsou naplněné vodou. Žáby pak pulce krmí neoplodněnými vajíčky. Během několik dní se vrátí na opět stromy.
Hmyz:
Monarcha stěhovavý (Danaus plexippus)
Velikost: 10 cm
Rychlost během migrace: 19 km/h
Celou trasu dlouhou okolo 6500 km neurazí žádný monarcha. Migrace se totiž postupně účastní více generací. Spekulovalo se, že se tito motýli řídí geomagnetickým polem země, vědecké studie ale tento mýtus vyvrátily.
Krásná podívaná nastává ve chvíli, kdy se tisíce motýlů usadí na stromy, které pak vypadají jako rozkvetlé. Tykadla monarchů jsou životně důležitá pro navigaci, snímání světla a nastavení biologických hodin motýla, takže Slunce používá jako svůj kompas.
Vážka Anax junius (Anax junius)
Velikost: 10 cm
Rychlost během migrace: 35 km/h
Podle ekologů vážky cestují pouze každý 3. den, dva dny odpočívají a sledují počasí. Aby mohly migrovat, musí vyčkat na správný jižní vítr, který obvykle fouká za prvních chladných nocí. Další generace pak podniká zpáteční cestu.
Některé druhy hmyzu mohou vidět i za tmy díky polarizovanému světlu, kdy částice ve vzduchu rozptylují světlo.
