„Nevím, co si o tom mám myslet. Sestra Jonesová na našem oddělení zachránila několik beznadějně vypadajících případů,“ začíná poradu vedení nemocnice zkušený lékař. „Ale na druhou stranu, od chvíle jejího nástupu i výrazně stoupla úmrtnost,“ dodává rozpačitě.
Řeč je o zdravotní sestřičce Genene Jonesové pracující na dětském oddělení Fakultní nemocnice v texaském San Antoniu. Situaci vyřeší vedení nepříliš šťastně: Genene vyhodí.
Sestřička vzápětí nastupuje v nedalekém městě Kerrville na dětské klinice. Situace se opakuje. Přístroje na jednotce intenzivní péče začnou šílet. Dítě má záchvat a hrozí jeho úmrtí! Ještě, že je poblíž Genene. Její včasný zásah děťátku obvykle pomůže.
Dojatí rodiče objímají sestřičku. „Dělala jsem jen svou práci,“ odmítá sestra skromně odměnu.
„To je zvláštní,“ drbe se lékař ve vousech. Vsadil by se, že sukcinylcholin se z lahve vypařuje. Anebo ho někdo krade. Ale kdo by to dělal?
Tenhle paralytický lék, který se také používá na koně, je nedocenitelnou pomůckou při intubaci, tedy zavedení trubice do průdušnice. A jeho množství v nemocnici povážlivě klesá. Nemocniční personál tuší souvislosti. Začne umírat více dětí. Někdo tedy lék musí krást!
Genene vpíchne obsah injekční stříkačky teprve 15měsíční Chelsey McClellanové. Přístroje začíná skákat do krizových hodnot. Hrozí srdeční kolaps. Genene rychle poskytuje první pomoc.
„Zase se to nepovedlo!“ bleskne jí hlavou, když dětské tělíčko v postýlce ochabne. Dávka léku je těžko odhadnutelná a každé dítě ji snáší jinak. A některé se již zachránit nedají.
Sestra navíc střídá látky – používá i heparin snižující srážlivost krve nebo digoxin vyráběný z náprstníku vlnatého (Digitalis lanata). Tím se léčí nemoci srdce.
Právě případ Chelsey Genene usvědčí. Soud jí roku 1985 vyměří 99letý trest odnětí svobody. Počet jejích obětí se odhaduje na 11 až 46 dětí. Proč to všechno dělala? „Chtěla jsem cítit ten vděk, radost rodičů,“ svěří se soudu.
Ďábelská sestřička se ale možná podívá ven dřív, než se nadějeme. O propuštění si může požádat již v roce 2017.