Připlést se faraonovi do cesty se nevyplácí. Když se jeden nešťastný úředník nechtěně otře o žezlo vládce Neferirkareho z 5. panovnické dynastie, očekává smrt. „Buď bez újmy!“ prohlašuje ale král milostivě.

Faraon rovná se bůh. Na této myšlence vyrůstá egyptská Stará říše (asi 2686–2181 př. n. l.). Jako první z jejích velkých vládců vystupuje zakladatel 3. dynastie Džoser (vláda v letech asi 2630–2611 př. n. l.).

Na Turínském královském papyru, který obsahuje soupis všech faraonů, je jeho jméno zvýrazněno červený inkoustem – jako jediné.

Zajistí cestu do nebe

„Kancléř Dolního Egypta, první po králi, správce velkého paláce, dědičný šlechtic, velekněz v Heliopoli, tesař, sochař, výrobce kamenných nádob.“ Ze všech těchto titulů se těší Imhotep, Džoserova pravá ruka.

Právě on pomáhá faraonovi realizovat sen o jeho velkolepém posmrtném životě, na který má jako bůh nárok. V Sakkáře poblíž tehdejší egyptské metropole Memfidy buduje obří Džoserův pohřební komplex, kterému dominuje první pyramida v Egyptě.

Imhotep vrší na sebe jednu mastabu – obdélníkovou hrobku z dřívějších dob – na druhou. Dosáhne ideálního tvaru, který umožní Džoserovi vystoupat až k nebesům. Navíc se poprvé v historii buduje v tak velkém měřítku z kamene…

Řecká pomluva

Džoserův pohřební komplex se stává inspirací pro další mocné vládce. Egypt zažívá nebývalou prosperitu. S neomezenými příjmy si tak král Snofru (vláda asi 2575–2551 př. n. l.) nechává postavit pyramidy hned tři.

Jeho nástupci ze 4. dynastie dílo dovedou k dokonalosti, když si začínají budovat své hrobky na planině v Gíze.

„Nejprve dal zavřít všechny chrámy a zbavil je obětí, potom přikázal všem, aby pracovali pro něho,“ líčí řecký historik Herodotos (asi 484–430/420 př. n. l.) faraona Chufua (vláda asi 2551–2528 př. n.

l.) jako tyrana, který pro stavbu své Velké pyramidy zotročil a vydrancoval celou zemi. Nepravdivě!

Stejně jako další stavitelé pyramid v Gíze, Rachef (vláda asi 2520–2494 př. n. l.) a Menkaure (vláda asi 2494–2472 př. n. l.), se Chufu u svého lidu těšil obrovskému respektu.

Velikost utrpí chudobou

„Ó králi, tys neodešel mrtev, tys odešel živý,“ stojí vepsáno do zdí pozdějších pyramid 5. a 6. vládnoucí dynastie. Už jsou menší. Země zřejmě v důsledku klimatických změn chudne, centrální moc se rozpadá, navrch získávají provinční šlechticové.

K pádu Staré říše bezpochyby přispějí i neúměrně vysoké náklady na stavbu monumentálních královských hrobek…