Saně tažené soby, se kterými se vydá do oblasti věčného sněhu a ledu a u pólů s nimi otvorem vklouzne do nitra Země. Uvnitř objeví nový svět a s jeho obyvateli bude obchodovat. Takovou představu má John Cleves Symmens junior. Jenže kde sehnat peníze na polární výpravu?

„Prohlašuji, že země je dutá a uvnitř obyvatelná,“ rozvášní se roku 1818 kapitán pěchoty John Cleves Symmes jr. (1779–1829).

Na přednáškovém turné ochotně vysvětluje lidem svoji teorii, podle které Země „obsahuje několik pevných koulí s jediným centrem, jedna je umístěna uvnitř druhé a všechny jsou otevřeny u pólů se sklonem 12 nebo 16 stupňů.“ Je pevně přesvědčen o tom, že má pravdu.

„Slibuji, že obětuji svůj život na podporu této pravdy a jsem připraven prozkoumat tuto dutinu, pokud mne svět bude podporovat a pomáhat mi v mém podnikání,“ řeční plamenně.

Se svým zetěm si nerozumí

Když se snaží přesvědčit Američany o svém nápadu a sehnat dostatek financí na jeho realizaci, nedaří se mu to. Nepomůže mu dokonce ani jeho zeť v Kongresu.

Jedna z Johnových sestřenic, Anne Tuthill Symmesová, se totiž v listopadu 1795 provdala za Williama Henryho Harrisona (1773–1841), člena Sněmovny reprezentantů USA za Ohio a později senátora za Ohio a budoucího devátého amerického prezidenta, který ale v úřadě stráví pouhých 31 dní.

Vztahy tchána a zetě jsou napjaté. Symmes dlouho nevěří, že William bude schopný zajistit rodinu. Nepomůže jeho ujištění, že Annu i jejich děti zabezpečí „svým mečem a svojí pravou rukou“. Prosadit tchánův návrh v Kongresu se Harrison také nesnaží…

Hledá 100 odvážných duší

Proto John hledá podporu u významných vědců své doby. Vyzývá anglického chemika Humpryho Davyho (1778–1829) a německého geografa Alexandra von Humboldta (1769–1859), aby se s ním pustili do společného podniku.

Jenže jeho pokusy jsou zbytečné. „Takový nesmysl,“ kroutí hlavou učenci. Vědecká komunita se mu směje. Symmes se přesto nenechá odradit.

Hledá 100 podobně smýšlejících odvážných duší, kteří by s ním vyrazili na polární cestu do nitra planety. „Země má na obou pólech otvory a těmi je možné dostat se do jejího středu,“ slibuje účastníkům výpravy. Moc příznivců ale nenajde.

Jedním z těch věrných je ale jeho zeť James McBride (1788–1859), první primátor města Hamilton v Ohiu.

Přesvědčuje lidi, že není blázen

„Symmes posílá 500 kopií své zprávy významným jednotlivcům lidem, učeným společnostem a univerzitám. Ke každé kopii přikládá osvědčení o své duševní způsobilosti,“ uvádí současný americký geograf Duane A. Griffin.

John chce celý svět přesvědčit o tom, že není excentrický blázen. Nemusí ale nic dokazovat, je respektovaným armádním kapitánem, který si dokonce v roce 1812 vysloužil vyznamenání za statečnost v boji.

Jednoho dne se zdá, že jeho přednášky přece jenom nesou svoje ovoce. McBrideovi se totiž v roce 1823 povede s pomocí vlivných přátel protlačit do Kongresu návrh, aby vláda USA financovala výpravu do středu Země.

Myšlenky se potom chopí John Quincy Adams (1767–1848), který je roku 1824 zvolen do úřadu amerického prezidenta. Než se ale stihne výprava připravit, Symmes v roce 1829 zemře.

Adamsův rival a následovník v prezidentském křesle Andrew Jackson (1767–1845) potom všechno zatrhne.