Domů     Čeká jezuitský poklad v Klementinu na své objevení?
Čeká jezuitský poklad v Klementinu na své objevení?

V roce 1773 jezuité narychlo opouštějí pražské Klementinum. Papež Klement XIV. právě zrušil jejich řád. Kam ale s bohatstvím, které nashromáždili? Mají ho odevzdat, ale to se jim moc nechce.

Navíc pevně věří, že nepřízeň nejvyšších míst jednou skončí a oni se vrátí zpátky…

Rozhodnou se proto část sbírky svých pokladů ponechat doma v Klementinu. Myslí si, že sklepení komplexu budov s celkem šesti nádvořími, dvěma kostely a dvěma kaplemi se stane pro cenné předměty ze zlata a stříbra dobrým úkrytem.

Jezuité přišli do Prahy 21. dubna 1556 na přání rakouského císaře Ferdinanda I. Habsburského (1503–1564), který potřeboval pomoc při rekatolizaci v českých zemích. Své sídlo budované více než dvě stě let ale teď musejí opustit.

Důvodem pro zrušení řádu papežem Klementem XIV. (1705–1774) je hlavně touha jezuitů po světské a politické moci, proti níž protestují korunované hlavy z evropských panovnických dvorů, například ze španělského nebo francouzského.

reklama
Papež Klement XIV. svojí bulou zruší jezuitský řád. Evropským panovníkům už totiž přerůstá přes hlavu.
Papež Klement XIV. svojí bulou zruší jezuitský řád. Evropským panovníkům už totiž přerůstá přes hlavu.

Zedníka vozí se zavázanýma očima

Poblíž Vltavy žije roku 1773 v malém domku zedník. Jednou navečer na dveře jeho bytu zaklepe dvojice mužů v černém. „Nechcete si dobře vydělat?“ zahuhlá jeden z nich. Zedník kývne a pak nasedne k nim do kočáru. Šátkem mu zavážou oči. Nesmí vidět, kudy pojedou.

Konečně dorazí na místo. Ocitnou se v podzemí, kde ve svitu svíček vidí zeď s otvorem, jímž by se protáhl i dospělý člověk.

„Musíš tu zeď zazdít,“ přikáže zedníkovi muž. „Práce musí být hotová do rána. Neboj se, dobře ti ji zaplatíme,“ ujistí ho. Připravená malta a hromada cihel je hned vedle, a tak se zedník pustí do práce.

Vrtá mu ale hlavou, co je v truhlách, které zabírají místnost od podlahy až ke stropu. Zeptat se ale neodváží. Když je hotovo, dostane pět zlatých. Jeden z mužů se k němu obrátí. „Zaplaceno dostáváš nejenom za práci, ale taky za mlčení.

Jestli se někdo dozví, co jsi dělal dnes v noci, stihne tě krutý trest,“ vyhrožuje mu. Zedník přikývne, že rozumí.

Budova Klementina slouží jako jezutiská škola. Když odsud jezuité odchází, prý tu zanechají poklad.
Budova Klementina slouží jako jezutiská škola. Když odsud jezuité odchází, prý tu zanechají poklad.

Finančně zajištěný klášter

Uplynulo pár měsíců od zrušení řádu a po Praze se začalo šeptat, že jezuité odevzdali nějak podezřele málo svého majetku. „Určitě si část svého pokladu někam ukryli, nejspíš za zdmi koleje,“ šeptají si pražští měšťané.

Když se povídačky dostanou i k zedníkovu uchu, spojí si je se svým podivným nočním výdělkem.

Když ale hledá v podzemí Klementina, kde zazdíval otvor, nenajde nic. Tolik vypráví pověst. Mohl ale opravdu nějaký poklad existovat? Jezuitský klášter je na tom finančně dobře. Už roku 1571 papež povoluje zdejší jezuitské škole udělovat akademické hodnosti.

Návštěvníci z řad veřejnosti obdivují honosné budovy a bohatě zdobené interiéry, a proto se mezi nimi šíří pověsti o řádovém bohatství.

František Antonín Nostic vede komisi, která eviduje jezuitský majetek.
František Antonín Nostic vede komisi, která eviduje jezuitský majetek.

Odevzdávání nahromaděného majetku

„…snad hlavní starostí vídeňské vlády bylo zajistit nemalý jezuitský majetek,“ líčí spád událostí v rakouské monarchii po vydání papežské buly o zrušení řádu současná česká historička Ivana Čornejová.

Papež Klement XIV. vydává bulu Dominus ac redemptor noster (Pán a Vykupitel náš) 21. července 1773.

Podle nařízení rakouské panovnice Marie Terezie (1717–1780) ze 17. září 1773 se potom všechny statky a majetky Tovaryšstva Ježíšova přidělují zvláštnímu studijnímu fondu.

„Ke konkrétnímu přebírání jezuitského jmění byly zřízeny komise, složené ze světských i církevních zástupců,“ popisuje současná historička Ivana Čornejová okolnosti, za jakých musel řád odevzdávat svůj majetek.

V českých zemích evidenci jezuitského majetku zajišťovala komise vedená hrabětem Františkem Antonínem Nosticem (1725–1794).

Komise se soupisem majetku zabývala v letech 1773–1778, jeho evidence se ovšem vedla i později, protože se stále ještě vyplácely penze a platy bývalým jezuitům.

Vykopávky probíhající při rekonstrukci Klementina. Podaří se během nich objevit poklad?
Vykopávky probíhající při rekonstrukci Klementina. Podaří se během nich objevit poklad?

Objevy se čekají pět metrů hluboko

Mohlo odcházejícím jezuitům zůstat něco z jejich majetku takříkajíc za prsty? Vyloučit to nelze, ovšem dokázat také ne. Jisté je, že jezuitské bohatství nenechalo Čechy spát už dříve.

Když musel řád v době stavovského povstání (1618–1620) na základě dekretu z 1. června 1618 opustit zemi, mluvilo se i tehdy o tom, že si nevzal všechno s sebou. Nechali snad jezuité něco tady?

Možná. Kde, v tom se ale informace rozcházejí. Mluví se například o pražské Letné.

„Zatím jsme nezjistili, že by někdo v areálu Klementina poklad hledal,“ říká současná česká historička Eva Novotná o možnosti, že by se někdo pokusil rozluštit tajemství jezuitského bohatství.

Dosud nic neodhalily ani výkopy během rekonstrukce Klementina. Archeologové se prokopali do třímetrové hloubky. Podle vědců by ale nejzajímavější objevy měly ležet hlouběji, asi v pěti metrech pod povrchem.

Bude mezi nimi i jezuitský poklad? Odpověď na tuto otázku zatím neznáme.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
Zatčení templářů, výbuch kosmické lodi, havárie obřího letadla i potopení luxusní výletní lodi. Pátek třináctého má v historických kronikách několik mimořádně dramatických zápisů. Člověk skoro získává dojem, že si osud právě na toto datum schovává ty nejhorší scénáře. Jenže vedle tragédií se odehrávají také překvapivé, kuriózní a dokonce radostné události. Pojďme se podívat, co se […]
Historie
Žena, která ovládla desetitisíce pirátů. Čínská královna moří porazila císařské loďstvo
Představte si ženu, před kterou se třásli obchodníci, kapitáni i císařští admirálové. Na počátku 19. století ovládá Čeng Š jednu z nejmocnějších pirátských konfederací v dějinách. Pod její velení spadají tisíce lodí a podle často uváděných odhadů až 70 tisíc mužů. Přesto její příběh nekončí popravou ani porážkou. Dokáže vyjednat podmínky, o jakých se většině […]
Historie
Když se ženy vydávají do školy: Vzdělání jako cesta ke svobodě
Ještě před dvěma staletími se vzdělání žen považuje spíše za zbytečný přepych než za samozřejmost. Dívky se mají naučit vést domácnost, vychovávat děti a být dobrými manželkami. Myšlenka, že by mohly studovat matematiku, právo nebo medicínu, vyvolává údiv, někdy dokonce pohoršení. Přesto se postupně objevují odvážné ženy, které chtějí pravidla změnit. První důležité kroky přicházejí […]
Historie
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
Stačí jediná srážka dvou lodí a během několika minut se z rušného kanadského přístavu stává peklo na zemi. Halifax 6. prosince 1917 zasáhne exploze tak ničivá, že její sílu překonají až atomové bomby. Na vině přitom není nepřátelský útok ani sabotáž, ale tragická kombinace lidských chyb, hořící lodi a nákladu, který by se rozhodně neměl […]
historie
Válka o Toledo: Američané vytáhnou do boje kvůli jednomu městu
Dokáže se stát pohádat se sousedem tak urputně, že proti němu vyšle ozbrojené milice? V Americe 19. století se to skutečně stává. Ohio a Michigan se přou o kousek země s městem Toledo, zatýkají se lidé, mobilizují ozbrojenci a politici si vyměňují ostré vzkazy. Konflikt dostává název Válka o Toledo. Přestože se v něm téměř […]
Hrůza v Texas City: Exploze, která nechá lodě létat
Přístav v Texas City bývá označován za srdce jednoho z nejdůležitějších světových námořních uzlů. Významnou tepnou Galvestonova zálivu je již roku 1947. Pokud bychom se za svítání 16. dubna toho roku rozhlédli kolem mol, francouzská SS Grandcamp by nás ničím nezaujala. Typická nákladní loď své doby, jakých za druhé světové války vyrobily mraky. Na délku má 133 […]
Agadir 1960: Město mrtvých plné hororových scén
Nejničivější přírodní katastrofou v dějinách Maroka bylo zemětřesení z 29. února 1960. Otřesy trvající pouhých 15 sekund prakticky srovnaly se zemí město Agadir na pobřeží Atlantského oceánu. Počet obětí je odhadován až na 15 000 osob, což představovalo přibližně jednu třetinu všech obyvatel tohoto prosperujícího přístavního města. Zničeno bylo 70–80 procent městské zástavby, a to včetně míst kritické […]
Pečeť: Nenápadný pomocník historických událostí
Pokud by se některý ze středověkých vládců nachomýtl k uzavírání smluv mezi dvěma společnostmi, asi by se pořádně divil. Stačí totiž na několik papírů naškrábat podivné klikyháky a je hotovo. Kdysi dávno by se nějakým podpisům všichni vysmáli a raději by dokumenty potřísnili voskem a přiložili na ně pečetidlo. Vyjmenovat státní symboly České republiky může dát […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz