Dosáhne lidstvo v roce 2050 nesmrtelnosti?

Touha žít co nejdéle provázela lidstvo napříč dějinami. Dříve to byli šamani a mudrcové, kteří se pokoušeli najít způsob, jak dosáhnout nesmrtelného života.

Tento sen se ale může během pár desítek let stát skutečností. O myšlence nesmrtelnosti se letos zmínil futurolog a bývalý raketový inženýr Ian Pearson (*1959). Podle něj bude věčný život reálný už v roce 2050.

Momentálně se vědci stále snaží zjistit, jak vlastně probíhá proces stárnutí a jak ho zpomalit, nebo úplně zvrátit. K tomuto úspěchu by mohlo pomoci genové inženýrství, díky kterému by bylo možné regenerovat lidské buňky, orgány i celé tělo.

Svůj výzkum Pearson opírá o metodu CRISPR (nástroj, který upravuje části DNA) a také 3D tisk kmenových buněk pro výrobu náhradních orgánů či částí těla.

Jako v „Matrixu“

Nesmrtelnosti ale nemusí být docíleno pouze biologickou metodou. Technologie jdou obrovskou rychlostí dopředu a většina obyvatel planety se dnes již neobjede bez internetu a života „on-line“.

Pearson proto vidí možnost i ve virtuální realitě, podobné, jaká se objevila ve filmech Matrix či Ready Player One: Hra začíná. Není tak vyloučené, že lidé budou chtít vstoupit svou myslí do simulovaného světa.

V budoucnosti by mohli lidé vstoupit do simulovaného světa.

Člověk jako robot

Největší komplikací lidské nesmrtelnosti je samotné tělo. Nabízí se tak možnost vytvoření umělého těla, do kterého by se lidská mysl přemístila. Mozek by se propojil s robotickým tělem pomocí mikročipového implantátu, s nímž by komunikoval.

Podle vědce lidstvo tuto možnost vyřeší mnohem dříve, než třeba biologické omlazení těla i mysli. Už v tuto chvíli mají vědci k dispozici protézy, fungující k propojení nervových spojů.

Robotické protézy budou moci propojit tělo přes nervové spoje.

Nebezpečí, nebo pokrok?

Umělá inteligence ale patří mezi velmi kontroverzní téma. Stephen Hawking (1942–2018) například varoval, že by mohla způsobit obrovský převrat ve válečných konfliktech a vývoji nových zbraní.

Na druhé straně stojí americký vynálezce a futurolog Ray Kurzweil (*1948), který vidí v umělé inteligenci pokrok, jelikož by podle něj mohla nalézt léky na nemoci nebo by vyvinula obnovitelné zdroje energie. Také by podle něj jejím přičiněním klesla globální míra násilí, vražd i válek.