Anglický král Edward III. se roku 1348 chystá na slavnost v Calais. Doprovázet ho bude jeho milenka Jana. Nejkrásnější žena Anglie se už krášlí na ples. Služebné jí právě zapínají podvazky. Jedna z nich ale zřejmě nedělá svoji práci pořádně…
Tanec je v plném proudu. Edward III. (1312–1377) víří v kruhu se svojí milenkou, hraběnkou Janou ze Salisbury (1328–1385). Otáčejí se a ani nevnímají, co se kolem nich děje. Náhle se ale Joan uvolní podvazek a spadne.
Významní šlechtici, pozorující tančící pár, se nejdříve nenápadně koušou do rtů. Nakonec to někteří z nich nevydrží a začnou se chichotat. Jakmile král zjistí, co se děje, zachová se jako pravý kavalír.
Zastaví se v tanci, pustí partnerku a sekne po přihlížejících opovržlivým pohledem. „Hanba tomu, kdo ve zlém to myslí!“ prohlásí pohrdavě, když poklekne před Joan na zem. Sebere její podvazek a obratně si ho navlékne na svoji nohu. Zachrání tak hraběnčinu čest.
Pánské i dámské prádlo
Pokukující šlechtici se zastydí. Královu metresu už zostudit nemohou. Edwarda prý inspiruje příhoda s podvazkem k založení nového řádu.
Nevíme ale, zda je tato romantická legenda pravdivá, protože její první písemná verze pochází až z roku 1460. Současný americký historik Clifford J. Rogers uvádí:
„Zdá se, že byla pojata jako dodatečné vysvětlení pro přijetí ženského spodního prádla jako symbolu rytířské skupiny.“
Ovšem v polovině 14. století se podvazky vyskytují hlavně u pánského oblečení. Většinou se jako roky založení řádu uvádí 1348–1351, ale anglický genealog a heraldik George Edward Cockayne (1825–1911) sází na datum 23. dubna 1344.
Co měli rytíři kolem nohou?
„Rád bych oživil tradici krále Artuše a ustanovil řád rytířů kulatého stolu. Pravé rytířské ctnosti musí znovu ožít,“ přemítá prý Edward už dlouho před onou trapnou událostí na plese. Těžko říci, je-li to pravda.
Další legenda totiž tvrdí, že se inspiruje králem Richardem I. Lví srdce (1157–1199), který bojuje na křížové výpravě. Po vzoru svatého Jiřího si prý jeho rytíři oblečou podvazky a poté vyhrají bitvu.
Edward si vše podle alžbětinského antikváře Williama Camdena (1551–1623) připomíná v souvislosti s bitvou u Kresčaku, ve které 26. srpna 1346 vítězí nad Francouzi. Chce tak potvrdit svůj nárok na francouzský trůn.
Z Prahy utekl bez řádu
Zakládá podvazkový řád, jehož udělení je velkou ctí, které se dočkají korunované hlavy jako například čeští králové Zikmund Lucemburský (1368–1437) nebo Fridrich Falcký (1596–1632).
„Chybí mi podvazek,“ vydechne zničeně „zimní král“ a sáhne si na nohu pod levé koleno, kde členové řádu nosí podvazek coby vyznamenání. Nestačí, že musí po nešťastně bitvě na Bílé hoře nakvap prchat z Čech.
Ještě přichází o vyznamenání, které mu udělil jeho tchán, anglický král Jakub I. Stuart (1566–1625). Téhle pocty se dostane jenom málokomu. Počet členů řádu je totiž až dodnes omezený.
Může jich být jenom 25. Dodnes se řád schází v zámku Windsor 23. dubna na svátek svého patrona sv. Jiří. Slavnostní bohoslužby se účastní i britská královna Alžběta II. (*1926), která si sama vybírá, komu řád udělí. Mimochodem, dámy jako ona nosí svůj řád cudně na levém lokti.