Populární rčení o tom, že peníze nerostou na stromech přestává být pravdivé v případě jednoho mimořádně bystrého psa. Jiný si po téměř 15 let neodepřel každodenní šestikilometrovou procházku navzdory stáří a bolestem kloubů a další přežil 6 dní v poušti. Řekněte, nejsou úžasní?!

Věčné debatě o tom, zda jsou chytřejší psi nebo kočky udělali nedávno přítrž vědci. Zjistili, že zatímco psí mozek má v kůře okolo 530 milionů neuronů, kočky jich mají pouze kolem 250 milionů. Následující příběhy mluví samy za sebe…

Platidlo bez rizika inflace

Chytrý pes s příznačným jménem Negro (Černý) je hlídačem i maskotem v Diverzifikovaném technickém vzdělávacím institutu v Monterrey v departementu Casanare v Kolumbii. A také miláčkem personálu i studentů, kteří mu kupují pamlsky v místním bufetu.

Velmi si oblíbil čokoládové koláčky. Zatímco čekával na svou milovanou lahůdku, všiml si, že lidé pokládají na pult peníze a za ně dostávají dobroty.

Jednoho dne se objevil v obchodě s listem ze stromu v tlamě, vrtěl ocasem a dával najevo, že si přišel „koupit“ svůj oblíbený koláček.

Legenda z Longville

„Každý den chodí na cukroví. Vždycky zaplatí listem,“ popisuje provozovatelka místního bufetu Gladys Barretová. A zdejší učitelka Angela García-Bernalová dodává:

„Když jsme ho viděli poprvé přijít nakupovat a platit, skoro jsme se rozplakali.“ Další příběh má smutný konec.

V květnu 2018 přišlo malé městečko Longville v americkém státě Minnesota o svou legendu, křížence německého ovčáka a Chesapeake Bay retrívra jménem Bruno. Ten se po dlouhá léta vydával každý den na přibližně 6 kilometrů dlouhou cestu po městě a jeho okolí.

Místní celebrita

Byl velmi společenský a na svých procházkách se rád setkával s lidmi. Do místního koloniálu si přišel pro kus masa, zdříml si v realitní kanceláři nebo v knihovně, při návratu zpět se zastavil v cukrárně na koblihu a trochu zmrzliny. Stal se místním hrdinou.

Jeho socha ozdobila hlavní ulici, chodil v čele slavnostních městských přehlídek, stal se námětem lidové písně a jeho fotografie se dostala i na trička. Jeho majitelé věří, že ho na tomto světě téměř 15 let udržela právě láska lidí, kterou si získal.

Kam se poděl Gaspar?

Byl by zde ještě o něco déle, nebýt toho, že ho na jedné z jeho vycházek srazila neopatrná řidička. Bruno byl na místě mrtvý. Místním obyvatelům velké hnědé přátelské zvíře citelně schází a tvrdí, že to byl „neobyčejný pes s neobyčejným životem“.

Dobrodružství drobného dvouletého jezevčíka Gaspara začíná na konci června 2018 ve chvíli, kdy cestuje ze Santiaga de Chile do Iquique na severu země. Cestu absolvuje podle předpisů v zavazadlovém prostoru letadla. Pracovníci letiště však po přistání vyloží jen prázdný přepravní box.

Zázračný pes

Co přesně se stalo, nikdo netuší. Vedení letecké společnosti má za to, že přepravní box během přistání spadl a jeho dvířka se po nárazu otevřela.

Vyděšený pes se schoval v zavazadlovém prostoru a jakmile personál otevřel dveře, nepozorovaně vyskočil a utekl do nedaleké pouště Atacama, která je nejsušší na světě. Zároveň jde o velmi nehostinné místo s velkými rozdíly teplot mezi dnem a nocí.

Přes rozsáhlé pátrání se jezevčíka podaří objevit až po 6 dnech. Zvíře bylo ve špatném stavu, ale přežilo, brzy se zotavilo a tak se mu přezdívá „zázračný pes“.