Všichni znají Bermudský trojúhelník, kde se záhadně ztrácí lodě i letadla. Ne všichni však vědí, že na opačném, konci světa je trojúhelník ještě nebezpečnější.
Jižní Austrálii odděluje od ostrova Tasmánie Bassův průliv. A právě tady je nechvalně známé místo, které nejen u námořníků vyvolává mrazení v zádech.
Protože zatímco bermudský trojúhelník pohltil přibližně 300 lodí, ten australský už jich má na kontě přes 800! Jeho pobřeží se nenazývá Pobřežím vraků jen tak pro nic.
Lodě mizí jedna za druhou
Průliv dlouhý přes 500 kilometrů a v nejširším místě (mezi tasmánským Cape Portland a australským Point Hicks) široký 350 km, nese jméno po svém objeviteli, lodním lékaři Georgi Bassovi (1771–1803), který jeho existenci předpoví na základě pozorování v roce 1797, a společně s kartografem Matthewem Flindersem (1774-1814) potvrdí o rok později plavbou kolem Van Diemenovy země, známé dnes jako Tasmánie.
Australským „bermudským trojúhelníkem“ je sice nazýván až od roku 1978, kdy tu za záhadných okolností mizí mladý pilot, ale nebezpečno je tu odnepaměti.
Už v roce 1840 je znepokojeně konstatováno, že v průlivu během dvou let beze stopy zmizelo nejméně sedm lodí, mezi nimi v roce 1839 také trojstěžník Britomart převážející náklad zlata.
V roce 1845 jde ke dnu loď Cataraqui, mířící do Melbourne se 375 migranty na palubě, a o deset let později mizí ve vlnách průlivu beze stopy britská válečná loď HMS Sappho s téměř stočlennou posádkou.
V době kdy jsou dřevěné kocábky nahrazeny pevnými kovovými loděmi sice počet katastrof klesá, ale rozhodně ne k nule. Jak dokazuje rok 1998, kdy se během jachtařského závodu ze Sydney do Hobartu potopí pět lodí a ve vlnách zemře šest jachtařů.
Neztrácejí se tu jen lodě
Stejně jako v tom bermudském se tu ztrácejí i letadla.
Prvním zaznamenaným je v roce 1920 vojenský stroj Airco DH.9A, který zmizí při pátrání po ztraceném škuneru Amelia J. Dopravní letadlo s dvanácti lidmi na palubě se ztratí v roce 1934 a o rok později zmizí nákladní letadlo.
Také během války tu při cvičných letech zmizí řada letadel a lepší to není ani po ní.
Například v září 1972 mizí letadlo De Havilland Tiger, na jehož palubě letí aktivistka Brenda Heanová (1910-1972) bojující tehdy proti zaplavení přírodního jezera Pedder pro potřeby přehrady a vodní elektrárny.
V tomto případě ovšem panuje podezření, že jde o sabotáž a Heanová se nestala obětí průlivu, ale první politické vraždy v historii Austrálie.
UFO v akci
Bezpochyby nejslavnějším případem australského trojúhelníku je událost z října 1978. Obětí se stává dvacetiletý Frederick Valentich, pilotující Cessnu 182L. Přibližně půl hodiny po startu kontaktuje řídící věž a informuje o podivném letadle, které se za ním objevilo:
„Jako by si se mnou hrálo. Teď letí přímo nade mnou.“
O chvíli později dodává: „Je jasně osvětlené… a není vlastně letadlo.“ Vzápětí se odmlčí. Ještě chvíli je slyšet kovové škrábání a pak už jen ticho. Rozjíždí se masivní pátrání, po letadle se však nenajde ani stopa.
Guido Valentich je dodnes přesvědčen mu syna unesli mimozemšťané, objevují se však i názory, že Frederick chtěl zmizet nebo možná spáchat sebevraždu a záměrně vše inscenoval jako setkání s UFO. Střízlivější teorie mluví spíš o chybě nezkušeného pilota, kterého zmátla a dezorientovala světla majáků z ostrova King.
Námořnické peklo
Opravdu je k osvětlení osudu ztracených lodí nutno angažovat záhadné síly a UFO? Ne. Bassův průliv je totiž jednou z nejobtížnějších námořních oblastí. Silné mořské proudy, časté vichřice fičící opačným směrem, mimořádně vysoké vlny dosahující až 15 metrů.
A vše ještě komplikuje mělké dno. Hloubka se tu totiž pohybuje jen kolem 50 metrů. Dříve tu totiž byla pevnina, kterou moře zalilo před pouhými 10 000 lety.
