Domů     První chemická zbraň: Vyháněli obléhaní Řekové římské legionáře kouřem?
První chemická zbraň: Vyháněli obléhaní Řekové římské legionáře kouřem?

Rukou si stiskne nos a pak si promne oči. Přes štiplavý dým nevidí skoro nic. Co se děje? Legionář se otáčí se na spolubojovníka, který si rukama zakrývá tvář. Honem pryč! Prchají z vybudovaného tunelu a všechno nechávají napospas nepřátelům.

Římané dobývají na počátku 2. století př. n. l. Řecko. Na území Seleukovské říše, nástupnickém státě někdejší impéria Alexandra Makedonského (356–323 př. n. l.), se stále bojuje. Řekové se nepřátelům nechtějí podvolit.

Římský konzul Markus Fulvius Nobiliorus (†189 př. n. l.) oblehne jedno z největších ohnisek odporu, řecké pobřežní město Ambracia (dnešní Arta na severozápadě země).

Obyvatelé Ambracie Římany nenávidí a svoje opevněné město brání zuby nehty.„Nasaďte beranidla,“ přikáže proto Markus Fulvius. Prorazit opevnění se mu ale nedaří a nepomohou ani další obléhací stroje. Nezbývá, než hradby podhrabat…

Ruiny Ambracie (dnešní Arta). Své město obyvatelé bránili zuby nehty.
Ruiny Ambracie (dnešní Arta). Své město obyvatelé bránili zuby nehty.
reklama

Trubka jako válečný stroj

„Kopou proti nám tunel. Musíme něco vymyslet dříve, než bude zle,“ uvědomují si Ambraciané. Jejich město dlouhodobý nápor Římanů sotva vydrží. Zvlášť teď, když se nepřátelé snaží obranný systém podkopat. „Vykopejme tunel proti nim.

Vyženeme je kouřem,“ napadne obránce a všichni se dávají do práce. Aktivita za městskými branami vrcholí. Netrvá dlouho a Řekové prorážejí poslední centimetry chodby k římskému podkopu. Hotovo.

Spartský král Archidamos II. nařídí posílat na nepřátele déšť zapálených šípů.
Spartský král Archidamos II. nařídí posílat na nepřátele déšť zapálených šípů.

Přisouvají podivný válečný stroj – jakousi trubku z vydlabaného kmene zakončenou kovářskými měchy. S jejich pomocí vhánějí do tunelu kouř, pocházející zřejmě ze spálených kuřecích per.

Než se římští legionáři vzpamatují, uhodí je do nosu nepříjemný štiplavý dým. V mžiku je pálí oči a nemohou dýchat. Stahují se proto zpátky.

Zbytky starověkých Platají. I tady se zkoušely v bojích cemické zbraně.
Zbytky starověkých Platají. I tady se zkoušely v bojích cemické zbraně.

Zapálené roští tvoří zbraň

Podobná zbraň se ale zřejmě objevuje už dříve. Poprvé v dějinách asi v roce 428 př. n. l. během Peloponéských válek, když město Plataje, spojence Athén, oblehne vojsko spartského krále Archidáma II. (476–427 př. n. l.).

Obléhatelé posílají na Platajce déšť zapálených šípů a vymýšlejí další možnosti, jak měšťany donutit, aby se vzdali.

„Přinášeli otepi roští a házeli je z náspu do prostoru mezi zdí a náspem,a protože na tom pracovalo tolik rukou, brzy jej naplnili, potom nakupili dříví ke hradbám i na jiných místech, kam až mohli z té výše dosáhnout, ještě na to naházeli síru a smůlu a roští zapálili,“ líčí použití toxické látky řecký vojenský historik Thúkydidés (460/455–asi 399 př.

n. l.). Hlavní zbraní se i tady stává výroba štiplavého dýmu.

Jak vyhnat sešikované útočníky? Může k tomu posloužit i kouř.
Jak vyhnat sešikované útočníky? Může k tomu posloužit i kouř.

Osud jako přes kopírák

Vypadá to, že se obyvatelé Ambracie inspirují možná právě u Sparťanů. Ze síry a smůly unikal v Platajích oxid siřičitý. Podle Thukydidova svědectví Platajany zachránil liják, který škodliviny spláchl.

I tak ale město nakonec neodolá dlouhotrvajícím útokům Sparťanů. Úplně stejný osud čeká i Ambraciany. Kouř, který poslali do tunelu, sice Římany na chvíli zažene, ale neodradí je od pokračujícího obléhání. Nakonec římské legie Ambracii stejně vydrancují. Zbudou z ní jenom opuštěné ruiny.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Plastové lžičky jako z filmu Pelíšky: Materiál, který dobývá svět, ale v horké kávě má namále
Najdeme je prakticky všude. Plastové lžičky.  V kuchyni, koupelně, autě, nemocnici i v moři. Umělá hmota se stává jedním z největších vynálezů moderní civilizace, ale také její pořádnou ekologickou noční můrou. Jejich historie přitom začíná v době, kdy ještě nikdo netuší, že jednou bude plastová lžička symbolem české filmové nostalgie a že některé umělohmotné výrobky […]
Historie
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Historie
Slavné pochoutky, které vznikly náhodou I.
Když se zakousnete do sušenky s čokoládou anebo chroupete nachos, nejspíš vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, kde a proč vlastně vznikly. U mnoha známých pokrmů zafungovalo umění improvizace, u jiných zapracoval čas a u dalších třeba jen vnější vlivy… U mnohých jídel platí, že za jejich skvělou chutí a všeobecnou oblíbeností stojí zručný kuchař, […]
Historie
Když před soudem stojí mrtvý papež! Doslova
Svět je v devátém století rozhárané místo. Na troskách antické říše vrůstají nová království. Jenže i ta se rozpadají a o zbytky se perou nové státní útvary. Spory mezi Západořímskou a Východořímskou říší otřásají i Římem a papežům jde najednou víc o politiku než o víru. Šikovným politikem je i Formosus (asi 816–896). Straní vládcům z východní […]
zajímavosti
Margaux Hemingwayová drží rodinnou tradici
Není roku, kdy by svět nešokovala zpráva o sebevraždě nějaké celebrity. Zdánlivě nepochopitelném činu někoho, koho miliony lidí obdivují, vzhlížejí k němu a často mu i závidí. V roce 1996 to byla třeba modelka, herečka a vnučka slavného spisovatele Ernesta Hemingwaye. Margaux Hemingwayová (1954–1996), vnučka slavného spisovatele Ernesta Hemingwaye (1899-1961), má v polovině sedmdesátých let našlápnuto k pozici […]
Osm sňatků, sedm mužů: Manželské peripetie krásné Elizabeth Taylorové
Emocionální nezralost. Tak zhodnotí Liz po letech své první manželství s Nickym Hiltonem s tím, že hledala nezávislost a viděla ji v sňatku. „Opravdu jsem si myslela, že k manželství stačí bílá chaloupka a nadýchaná zástěra,“ usmívá se. Podaří se jí to napodruhé? Když je jí 20 let, anglickému herci Michaelu Wildingovi (1912–1979) je už […]
Belmondo. Paul. Těší mě…
Tam, kde ostatní dají přednost kaskadérům, odehraje svou roli sám. Jako vždy je charismatickým dobrodruhem sázející jednu vtipně cynickou hlášku za druhou. Zkrátka světoznámý herec Belmondo, kterému se přezdívá Bébel. Paulů má v rodině jako naseto. A slavní jsou jakbysmet!   Po francouzském vpádu do Alžírska proudí do země davy evropských osadníků. Mezi nimi, ze severoitalského […]
Saxofon: Proč ho nejdřív nikdo nechce?
Většina klasických hudebních nástrojů se vyvíjela postupně a datum jejich vzniku ani vynálezce neznáme. Minimálně jeden je ale výjimkou!  Dechové nástroje jsou buď dřevěné, anebo žesťové. Ovšem striktní rozdělení platí jen do roku 1840. Tehdy totiž Belgičan Adolphe Sax (1814–1894), již dlouho přesvědčený o tom, že v hudbě něco chybí, vezme plátek typický pro dřevěné […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz