Jedno z nejvíce kontroverzních sportovních témat se týká intersexuálních sportovců, tedy lidí s nejednoznačným pohlavím. Zejména pokud soutěží jako ženy.

Ostatní je obviňují, že mají nespravedlivou výhodu v síle, vytrvalosti i rychlosti a nechtějí je mezi sebou.

Musí se potýkat s ponižováním, obviňováním z podvodu, ponižujícími lékařskými prohlídkami, útoky na soukromí i důstojnost.

Některé případy končí zmarem dlouholeté tvrdé sportovní přípravy, vyloučením ze soutěží a někdy dokonce zpětným odebráním titulů i medailí.  Nejznámější intersexuální sportovkyní v historii je bezpochyby Stefania Walasiewiczová (1911-1980), ze které se po emigraci rodiny do USA stává Stella Walshová.

Bez občanství na olympiádu nemůže

Ve škole se jí sice pro její vzhled posmívají, prokáže však velký talent pro atletiku a brzy vyhrává jeden juniorský závod za druhým. Sní o účasti na amsterodamských Olympijských hrách v roce 1928 a dokonce splní limit pro účast.

Nemá však americké občanství a získat ho může až v 21 letech. Nehodlá však čekat tak dlouho a když se s krajanským Sokolem dostává do Polska, kde přijímá nabídku stát se členkou polského národního týmu.

Současně se účastní také amerických soutěží, kde vyhrává všechno, čemu se postaví na start. Sprinty, hod diskem i skok do dálky.

A tak před olympiádou v Los Angeles v roce 1932 dostává, pravděpodobně po intervenci americké atletické organizace, možnost získat americké občanství předčasně.

„Chtěla jsem ho získat, ale také jsem cítila loajalitu k Polsku a polským lidem,“ vzpomíná na obtížné rozhodnutí. Nakonec, pouhý den před přísahou, se rozhodne reprezentovat Polsko a od žádosti odstoupí.

Padá první obvinění

Na olympiádě je označována za favorita, ale také za zrádce amerického národa. Domácí publikum ji přivítá pískotem, na což Stella, vlastně v tu chvíli opět Stefania, odpoví zlatou medaili pro Polsko.

K zajímavé situaci dochází na dalších Olympijských hrách v roce 1936, kdy získává pro Polsko stříbro.

Zlatou má americká soupeřka Helen Stephensová (1918-1994) a ta se ironií osudu stane první atletkou, o které začne kolovat, že „není žena, ale podvodník, muž převlečený za ženu.“ Jako první v historii se tedy musí podrobit testu na určení pohlaví, ale olympijský výbor dospěje k názoru, že je ženou, a tak se na výsledku závodu nic nemění.

Po válce, kdy se Polsko dostává do spárů Sovětského svazu, se Stella rozhodne zůstat v USA, konečně získává občanství, prožije krátké manželství s boxerem Neilem Olsonem a v roce 1975 je uvedena do Atletické síně slávy.

„Během kariéry překonala 26 světových rekordů,“ zazní ve slavnostním projevu.

Kulce neuteče

Ve čtvrtek 4. prosince 1980 se ji cestou do obchodu pokusí okrást dvojice lumpů. Když nechce pustit kabelku, jeden z nich, Donald Cassidy, vytáhne pistoli a v potyčce vystřelí. Kulka ji zasáhne do hrudi a roztrhne tepnu, umírá v kaluži krve vedle svého vozu.

Jako u každé násilné smrti je nařízena pitva a překvapený patolog zjistí, že je hermafrodit, který má ženské, ale také částečně vyvinuté nefunkční mužské genitálie.

Genetické testy také odhalí přítomnost „mužského“ chromozomu Y. Rozpoutá se diskuse, zda Stellu zbavit rekordů a medailí, ale olympijský výbor ani atletická federace tuto otázku nikdy oficiálně nepřednese.

Koroner Samuel Gerber, který ji pitval, na otázku novinářů odpoví: „Rodný list Stella Walshové říká, že byla žena. Byla známá jako žena, žila jako žena a její úmrtní list říká, že byla žena.“