Míst, opředených pověstmi o zázračných uzdraveních za pomoci vody je v České republice bezpočet. U mnohých jsou zprávy o těchto událostech dokonce doloženy historickými prameny.

Lidé k nim dodnes míří nejen za léčivou vodou, ale i za stopami dávných legend a přírodními krásami v okolí.

Nejen historické památky a přírodní zajímavosti lze poznávat a obdivovat při toulkách českou krajinou. Odkazy minulých událostí se ukrývají také ve studánkách a pramenech s údajně léčivými účinky.

Sílu zde pomáhá načerpat jak voda, tak také půvab a pozitivní energie samotného místa. Po naší vlasti jsou jich rozesety stovky. Které patří k těm nejznámějším?

Studánka pod Lemberkem

Svatá Zdislava (?1220–1252), původně paní na nedalekém hradě Lemberk, proslula jako zdatná léčitelka. Při navracení zdraví nemocným si údajně pomáhala také vodou ze studánky, kterou dnes lze najít poblíž Jablonného v Podještědí.

Nejvíce se jí prý osvědčila při léčbě očních a kožních neduhů. Na její památku nese dnes pramen jméno Zdislavina studánka.

Přestože tradice a legendy připisují Zdislavě objevení studánky, první konkrétní zmínky o ní se objevují až ve 2. polovině 18. století, kdy zde má dojít k uzdravení měšťana z Jablonného.

Voda prý pomáhá při všemožných neduzích a odstraňuje vyčerpání tělesné i duševní.

Život v jeskyni

Také k prameni v půvabné krajině Českého krasu v dnešním poutním místě Svatý Jan pod Skalou se váže dávná legenda. Traduje se, že se zde v 9. století usadí poustevník jménem Ivan, který nachází útočiště ve zdejší jeskyni, kde prožije přibližně 40 let.

Z té je dnes skalní kostel, který je propojen s barokním kostelem sv. Jana Křtitele, kde se kromě dalších relikvií nachází schránka s ostatky poustevníka Ivana.

Podle vědeckých zkoumání prý skutečně patřily člověku, který žil zhruba v 9. – 11. století v těžkých klimatických podmínkách. V místě se nachází pramen léčivé vody s názvem Pramen svatého Ivana.

České Lurdy

K pahorku Kostelní vrch (Hauswald) nedaleko obce Srní se váže řada pověstí o tajemných uzdraveních i zvláštních zásazích u zdejšího pramene, zvaného Šumavské Lurdy a mnohé jsou popsány v písemných pramenech.

Na místě je v roce 1820 vybudována první kaple, ta nestačí přílivu poutníků a proto je o čtyřicet let později vybudována druhá, větší. Nemá však dobrou stabilitu a proto ji v roce 1902 nahradí kaple třetí.

Konec poutního místa nastane v roce 1957 v souvislosti s budováním vojenského prostoru. Odstřel jako zázrakem přežije soška Panny Marie Lurdské. Místo s pramenem však bylo v nedávné době zrekonstruováno a základy velké kaple obnoveny.

Od Vánoc do května

Pod vrcholem Křemešníku na Vysočině můžeme najít Zlatou studánku, které se také říká „zázračná“. Voda v ní je mírně radioaktivní s obsahem částeček stříbra, které má schopnost ničit choroboplodné zárodky.

Dokonce měla být prostředkem k omezení šíření cholery, která tento kraj navštívila v 19.století a během epidemie sem zástupy lidí chodily nabírat vodu. Pramen je zajímavý také tím, že nevyvěrá celoročně.

Voda začíná téct přibližně okolo Vánoc a její proud se zastavuje obvykle v květnu. Traduje se, že pokud pramen začne proudit už na podzim, bude válka.

Stalo se to prý i v letech 1938 a 1939. V okolí se nacházejí další dvě studánky, Stříbrná a U buku.

Studánka v Lysolajích

Studánka s údajně léčivou vodou se nachází i v Praze, konkrétně v dolní části údolí Housle. Pramen je velmi vydatný a považuje se za jeden z nejdůležitějších na území hlavního města.

Traduje se, že vytryskl v období obrovského sucha jako odpověď na modlitby prosebníků. Pověstí o zdejších zázracích je více. Jedna z nich vypráví o tom, že zde byla zázračně uzdravena mladá dívka.

Jiná hovoří o pomoci, které se dostalo lidem v těžké životní situaci. Kapli Panny Marie Sedmibolestné, na jejíž přímluvu se měly zázraky konat, nechal postavit zdejší rolník Josef Tůma se svou sestrou v roce 1863. Kaplička byla několikrát upravovaná.